Letos jich bylo téměř 20 tisíc ze 70 tisíc Takto vysoký počet zpochybňuje účinnost bariéry na polsko-běloruské hranici. Na druhém místě je rakousko-německá hranice, kde jsou tzv. trvalé hraniční kontroly, a třetí je česko-německá. Překvapením může být, že za poslední dva roky výrazně vzrostl počet lidí přijíždějících do Spolkové republiky přes Švýcarsko.

Zvýšený migrační tlak se odráží v německé politice. Minulý týden ministerstvo vnitra oznámilo vytvoření jednotky (nazvané Taskforce) pod záštitou Europolu EMPACT (Evropská multidisciplinární platforma proti kriminálním hrozbám) pro boj proti obchodování s lidmi. – Jsem velmi vděčný za úzkou spolupráci s našimi sousedy Polskem a Českou republikou. Společně chceme rozbít krutý obchod pašeráckých gangů, které využívají potřeb lidí a pašují je přes hranice, čímž riskují své životy, řekla Nancy Faeserová, šéfka německého ministerstva vnitra. Je těžké si tyto poznámky nespojovat s tím, že o víkendu se v Hesensku a Bavorsku konají krajské volby. V této první spolkové zemi je Faeserová kandidátkou a vůdkyní své mateřské strany SPD, ale volební prognózy jí předpovídají porážku.

Problémy Německa s adaptací na tak velký počet nově příchozích se mimo jiné projevují: prudkým nárůstem podpory pravicové Alternativy pro Německo, která je podle průzkumů již druhou politickou silou, a 20 až 23 procenty. chcete pro ni hlasovat. Němci. Žadatelé o azyl byli také ostře kritizováni vůdcem křesťanskodemokratické opozice Friedrichem Merzem a dokonce i prohlášení vládnoucí středolevé koalice jsou v této oblasti stále rozhodnější. ©℗