sloupec

Bernd Ziesemer Thyssenkrupp a Santa Claus

Nic proti Danielu Křetínskému. Tento 48letý sériový podnikatel z Brna v České republice vybudoval za pouhých 20 let obchodní impérium, které má nyní hodnotu více než 10 miliard eur. Jeho impérium zahrnuje podíly ve francouzských médiích, britské Royal Post, německé Metro AG a energetickém holdingu EPH ve své vlasti. Co ale přináší Křetínský převzetí ocelářské divize Thyssenkrupp? Jak minulý týden informoval „Handelsblatt“, jednání o koupi s ním již spěje do závěrečné fáze. Takže na tom muži musí něco být. Jen co?

Přináší Křetínský průmyslové know-how? Rozhodně ne. Má Česko dostatečné kapitálové rezervy na financování nákladné transformace na dodavatele „zelené oceli“? Ne. Po svém nájezdu napříč Evropou s sebou miliardář táhne těžké dluhy. Mohl by Křetínský uspět v dlouho zvěstované fúzi několika evropských ocelářských společností? Stejně dobrý nebo špatný jako každý jiný finanční žonglér. Je tento osmačtyřicetiletý hráč dobrým reorganizátorem schopným zajistit, aby Thyssenkrupp Steel Europe byl štíhlý a štíhlý? To už. Proč by ale měl být outsider úspěšnější než samotná firma, která už léta nedělá nic jiného? Někteří v Essenu šeptají, že Křetínský by mohl využít synergie se svým energetickým holdingem. Mohlo by být. Ale nakonec rozhoduje vnitřní konkurenceschopnost samotné výroby oceli.

Umí Křetínský kouzlit?

Naděje úspěšného muže, jako je Křetínský, trochu připomínají dětskou víru v zázračného Santa Clause. Ze svých podnikatelských zkušeností by se měl naučit něco, o čem v Essenu v posledních letech nikdo nepřemýšlel. Před dobrými třemi lety to vypadalo, že byl nalezen takový divotvorce: Brit Sanjeev Gupta. Miliardář indického původu se podle jeho papírové podoby zdál mnohem lépe než Křetínský, aby zvládl obrat ocelářské divize. Ostatně sériový podnikatel měl bohaté zkušenosti v ocelářském a surovinovém průmyslu. Teprve později se ukázalo, že Gupta nechtěl do odkupu investovat ani euro skutečného vlastního kapitálu. A celé jeho impérium už bylo křehké, protože mohl přežít jen z křehkého financování z křehké banky.

Křetínského bychom neměli ztotožňovat s Guptou. Ve srovnání s Britem se Čech jeví jako vzor solidnosti. Ocel ale bude moci renovovat pouze v případě, že Thyssenkrupp sám sežene pro dívku obrovské věno. To je důvod, proč všechna seriózní jednání s jinými ocelářskými společnostmi opakovaně selhala: mateřská společnost nemá peníze na vložení požadovaného dodatečného kapitálu.

Je proto třeba se obávat, že se Thyssenkrupp v určitém okamžiku vrátí k čistě bilančnímu čištění: prodá část oceli a poté se jí úplně zbaví. Velkou otázkou je, zda to zaměstnanci Thyssenkrupp přijmou.