Česká a maďarská centrální banka začaly utahovat měnovou politiku rychleji než Polská národní banka v roce 2021. Jejich hlavní úrokové sazby jsou 7, respektive 13 procent. V současnosti jsou však méně ochotné snižovat úrokové sazby kvůli pokračujícímu tlaku na ceny.

Ekonomové dotazovaní agenturou Bloomberg v případě pražské centrální banky neočekávají žádnou změnu základních parametrů měnové politiky. Jak již dříve avizovali zástupci této instituce, v příštích měsících by se nemělo očekávat žádné uvolnění kvůli rostoucím prognózám inflace. Míra spotřebitelské inflace od začátku roku výrazně klesla. V srpnu to bylo 8,5 procenta. Očekává se však, že na začátku příštího roku opět klesne pod 3 %. Centrální banka by pak mohla být ochotnější začít snižovat úrokové sazby.

Trh však stále očekává, že k prvnímu poklesu nákladů na peníze dojde letos. Během příštích tří měsíců futures odhadují pokles o 25 bazických bodů. Nárůst návštěvnosti se očekává na začátku roku 2024. Trh a ekonomové dotázaní agenturou Bloomberg odhadují, že hlavní úroková sazba bude na konci března 6 %.

Maďarská centrální banka zase několik měsíců normalizuje svou měnovou politiku, ale zatím nezměnila klíčovou sazbu, která je stále 13 %. Na konci srpna byla jednodenní sazba snížena o 100 bazických bodů na 14 procent a zápůjční sazba na 16,5 procenta. Účastníci trhu očekávají, že normalizace krátkodobých sazeb bude pokračovat i na úterním zasedání. V srpnu maďarská inflace klesla na 16,4 procenta. se 17,6 procenta o měsíc dříve.

Analytici neočekávají žádnou změnu základní sazby. Pravděpodobnost snížení do konce roku je také omezená. Viceprezident MNB Virag nedávno upozornil, že očekávání trhu byla nadhodnocena. Futures FRA naznačují, že by základní sazba mohla v blízké budoucnosti klesnout až o 150 bazických bodů a do konce roku dokonce klesnout na přibližně 10–11 %.