S obsahem železa více než 60 procent jsou velmi žádané rudy těžené ze země u Dobropillja v Záporoží na jihu Ukrajiny v hloubce kolem jednoho kilometru. Před válkou se lví podíl, 4,5 milionu tun této strategicky důležité suroviny, vyvezl do dalších evropských zemí – na Slovensko, do Česka a Rakouska. Doly Dobropillja přinášely na Ukrajinu ročně kolem 200 milionů eur v cizí měně. Asi třetina vytěženého železa byla zpracována v ocelárně v krajském městě Záporoží a také exportována jako ocel.

Od léta 2022 je tomu ale prozatím konec: Dobropillja, dělnické město jižně od dnes vyschlé vodní nádrže Kachowka, je obsazeno ruskými vojsky. Strategicky důležité zdroje nyní míří do Ruska. Ukrajinští, slovenští a čeští investoři společnosti byli de facto vyvlastněni ruskými okupačními úřady.

Žádné měny bez surovin

Vývoz kovových rud meziročně klesl téměř o 60 % na méně než 3 miliardy USD v roce 2022, podle ukrajinské celní služby, podle analýzy odvětvové informační služby GMK Center. Část tohoto poklesu je způsobena ruskou okupací těžebních oblastí. Celkově odborníci z kanadského think-tanku SecDev odhadují celkovou hodnotu obsazených ukrajinských ložisek surovin na zhruba 12 bilionů amerických dolarů. Kromě železných rud existují i ​​další suroviny nezbytné pro hutnictví, jako je černé uhlí, titan a mangan. Ale také zlato, zemní plyn, ropu, kaolin, sůl, sádrovec, zirkon a uran.

Největší ložisko železné rudy – pánev Kryvyi-Rih – a zpracovatelská zařízení zůstávají pod kontrolou kyjevské vlády, ale jsou systematicky bombardovány ze sousedních Ruskem okupovaných oblastí na jihovýchodě země. „Moskevská politická kalkulace má v první řadě zničit ekonomický potenciál Ukrajiny. Nezáleží na tom, zda jsou zdroje zabaveny nebo zničeny bombardováním,“ říká Yaroslav Chalilo z Národního institutu pro strategická studia v Kyjevě.

Ekonomický expert hovoří o dramatických důsledcích nedostatku zdrojů na ukrajinskou výrobu oceli. Zatímco Ukrajina v roce 2021 vyvezla téměř 20 milionů tun kovových výrobků, v první polovině roku 2023 vyvezla pouze 2,5 milionu tun, což je meziročně o téměř 80 % méně. Velké ukrajinské ocelárny v Mariupolu zničily ruské jednotky. Zbývající výrobní zařízení bojují o přežití.

Ruská blokáda: těžko dostupné suroviny

Až 80 procent ukrajinského uhlí se nachází v Ruskem okupovaných oblastech na východě země. Antracitové uhlí, které je zvláště energeticky cenné, je dokonce pod 100procentní ruskou kontrolou a musí se dovážet ze zemí, jako jsou Spojené státy nebo Jižní Afrika. Tyto dovozy jsou drahé zejména kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů. Suroviny musí být dovezeny přes přístavy v sousedních zemích, jako je Polsko nebo Rumunsko, a následně přepraveny po železnici.

Ukrajinský těžký průmysl se při exportu své produkce potýká se stejným problémem, který zpochybňuje konkurenceschopnost ukrajinských průmyslových produktů. „Rusko chce ekonomicky vysušit Ukrajinu a ve své propagandě vykreslit zemi jako ‚selhávající stát‘, který nemůže přežít bez Ruska,“ říká ekonom Schalilo.

Konkurence o suroviny budoucnosti?

Olivia Lazard z bruselského think-tanku Carnegie Europe vidí sevření ukrajinských surovin jako jeden z hlavních motivů ruské invaze. Použití síly k zajištění strategických zdrojů – to politolog vidí jako trend v ruské politice. „S pomocí Wagnerových žoldáků Moskva na léta zajistila nejen zlato a diamanty v Africe, ale také suroviny potřebné pro zelené zpracování, jako je lithium, kobalt a další vzácné zeminy,“ řekl Lazard DW.

Několik měsíců předtím, než Rusko napadlo Ukrajinu – v červenci 2021 – Evropská unie vstoupila do strategického komoditního partnerství s Kyjevem. Na evropském seznamu kritických surovin nezbytných pro jejich „zelenou transformaci“ je 30 materiálů. Odborníci odhadují, že dvě třetiny z nich jsou na Ukrajině. Vzhledem k rizikům spojeným se změnou klimatu je však ukrajinské bohatství také zdrojem chamtivosti v Moskvě. „V kontextu nedostatku zdrojů se Rusko stále více považuje za klíčového hráče jak v dodávkách energetických zdrojů, tak v potravinové a vodní bezpečnosti. Vezmeme-li příklad pozastavení dohody o obilí, nyní můžeme vidět, jak se globální zabezpečení dodávek stává rukojmím ruských mocenských ambicí. Pro Rusko jsou všechny zdroje také nástrojem k výzvě EU a NATO,“ řekl Lazard.

boj o lithium

Jedním z nejvyhledávanějších nerostných zdrojů na světě je lithium, které je potřebné pro mobilní telefony a autobaterie. Ukrajina láká zahraniční investory „největšími zásobami lithia v Evropě“. Konkrétní čísla jsou ale pro veřejnost pravděpodobně příliš výbušná. „Je to státní tajemství, to vám nikdo neřekne,“ řekl DW Dmytro Kaschtschuk z ukrajinské Geological Investment Group.

Faktem je, že po dvou ze čtyř známých ukrajinských ložisek lithia už Moskva sondovala. Ložisko Kruta Balka v Záporožské oblasti je okupováno Ruskem od jara 2022 a další, Ševčenkove, v Doněcké oblasti, je jen pár kilometrů od frontové linie. Australský investor, který krátce před válkou požádal o povolení k těžbě v Shevchenkove, projekt pozastavil. „Očekává se, že výroba lithia na Ukrajině bude vzhledem ke geologické povaze ložisek dražší než v Jižní Americe nebo jiných částech světa. Pokud existují další rizikové faktory, je otázka z ekonomického hlediska diskutabilní,“ říká Kaschtschuk.

Kromě ložiska lithia ruští okupanti podle experta z Geological Investment Group ovládají také tři naleziště vzácných zemin. Mezi kritickými surovinami vidí Kaschtschuk potenciál v zirkonu, uranu, ale především grafitu a titanu. „Grafit se používá při výrobě baterií a je vyhledávanou surovinou“, upřesňuje odborník. Přestože jsou dvě ložiska grafitu pod ruskou kontrolou, jedno z dalších čtyř již bylo úspěšně těženo, zdůrazňuje Dmytro Kaschchuk. Nejlepší vyhlídky pro Ukrajinu vidí v klíčové surovině, titanu. Ukrajina se sedmi procenty světové produkce patří mezi pět největších producentů. Vzestupný trend.

Autor: Eugène Théise