Na konci dubna 2023 NBP oznámila, že je v držení 7,828 milionů uncí zlata – vyplývá z údajů o likvidních aktivech a pasivech v cizích měnách zveřejněných v pátek polskou centrální bankou. To je asi o 476 000 uncí více než v březnu, což znamená více než 14,8 tuny.

O nákupech královských kovů v dubnu jsme vás informovali již 5. května, kdy byla zveřejněna oficiální data o držení rezerv. Ale v té době byla uvedena pouze tržní hodnota zlata drženého NBP. Informace o nárůstu zásob rud proto vycházely z našich výpočtů pomocí fixací LBMA.

To znamená, že v dubnu byly zlaté rezervy NBP navýšeny na zhruba 243,48 tuny. Polsko po dubnových nákupech téměř dohnalo Thajsko a zůstalo na 23. místě světa (24. pokud započítáme zdroje Mezinárodního měnového fondu) v žebříčku největších zlatých rezerv. Úřady Spojených států, Německa, Itálie, Francie, Ruska a Číny jsou vždy těmi, kdo mají ve svých pokladnách nejvíce rudy. Přitom v případě druhého jmenovaného se už léta říká, že skutečná velikost čínských zlatých rezerv je mnohem větší, než se inzeruje.

Předseda NBP Adam Glapiński loni opakovaně prohlásil, že centrální banka hodlá nakoupit dalších 100 tun zlata. Z těchto prohlášení však sešlo a na konci prosince 2022 byla držba NBP prakticky stejná jako na začátku roku.

Předchozí velké nákupy zlata Narodowy Bank Polski byly v letech 2018-19. Začátkem července 2019 NBP oznámila nákup sto tun zlata a převod poloviny zlatých rezerv Polska do národních trezorů. Dříve NBP provedla první nákupy „barbarské relikvie“ 21. století v září 2018.

Centrální banky se vyzbrojují zlatem

Po roce 2008 západní centrální banky náhle přestaly rozprodávat zlaté rezervy, které prodávaly 20 let. Královský kov však začaly ve velkém nakupovat rozvojové země, především Čína, Rusko, Indie, Turecko a Kazachstán. V roce 2018 se k této skupině připojilo Polsko a Maďarsko, které uskutečnily první nákupy zlata v Evropské unii za posledních 20 let.

V roce 2022 provedly centrální banky největší nákupy zlata za nejméně 55 let a zvýšily své rezervy o 1 135,7 tuny. Ještě zajímavější je fakt, že většina těchto nákupů nebyla oficiálně deklarována měnovými orgány ve statistice Mezinárodního měnového fondu. Tuto záležitost jsme zmínili již před časem, když byly zveřejněny statistiky za třetí čtvrtletí.

Víme, že Čínská lidová banka byla oficiálně zodpovědná za část (a poměrně malou), která po listopadu odhalila 32 tun rudy. Možností je několik. Možná v následujících měsících (a letech) Číňané postupně „najdou“ zlato ve své pokladně. Druhým podezřelým je Rusko, které po západních sankcích údajně přeměnilo část svých devizových rezerv na zlato, a umožnilo tak anonymní transakce obcházet oficiální bankovní sektor.

V prvních třech měsících roku 2023 přidaly měnové orgány do svých trezorů dalších 228,4 tun žlutého kovu. To je výrazně méně (o 150 tun) než v předchozím čtvrtletí, ale zároveň o 176 % více než ve stejném období loňského roku. I v tomto ohledu šlo o rekordní první čtvrtletí.

Za většinu těchto nákupů byly zodpovědné čtyři instituce. Singapurský měnový úřad nakoupil 69 tun zlata, což je první nárůst rezerv za téměř dva roky. Nárůst zdrojů o 58 tun oznámila Čínská lidová banka. V případě orgánů ČLR si však nikdy nemůžeme být jisti, že se oficiální údaje shodují s fakty. Oficiální statistiky ukazují, že Čína od listopadu zvýšila své zásoby rudy o 120 tun na 2 068 tun. Dalších 30 tun zakoupila společnost Türkiye. Reserve Bank of India přidala 7 tun. Nákup dvou tun nabídla Česká národní banka a jednu tunu přidala centrální banka Filipín.