Turistika pro invalidy. Na invalidním vozíku můžete vyrazit do muzea a dokonce i do hor. Ale nejlépe s pomocí přátel

Posted On: 13 srpna, 2023

Handicapovaní turisté mohou vyjet autobusem na nejvyšší vrchol Jeseníků a vstoupit do krasové jeskyně na hranicích ČR. V regionu Opole jsou pro ně připraveny i atrakce. Některým však chybí… odvaha.

Až do 21. září letošního roku jezdí speciální autobusy pro handicapované a seniory nad 65 let každou středu na vrchol Pradědu, nejvyššího vrcholu Jeseníků (1492 metrů nad mořem). Vozidlo má dokonce prostor pro invalidní vozík.

Na vrchol Pradědu vede asfaltová cesta, ale poslední 3 kilometry jsou pro dopravu uzavřeny. Díky této iniciativě mohou na nejvyšší vrchol české Moravy snadno vystoupat i lidé na invalidním vozíku nebo se sníženou pohyblivostí. Linky jako první spustil český dopravce Umbrella City Lines. Autobus odjíždí každou středu v 9.45 hodin z dolního parkoviště lázeňského města Karlova Studzianka. Na vrcholu je v 10:30. Návrat stejným autobusem ve 12:15. Cesta stojí 250 korun, tedy asi 47 PLN.

Nejde o jedinou bezbariérovou turistickou trasu v polsko-českém pohraničí. Jeskyně Na Spiczaku u Jeseníku mají upravenou trasu pro přepravu osob se zdravotním postižením na invalidním vozíku. Procházet přes 200 metrů dlouhou podzemní chodbou v doprovodu průvodce trvá asi půl hodiny.

Turistické výlety pro tělesně postižené do hor se konají i v našich Opawských horách.

– Měli jsme žádosti o povolení zanechat vozidlo s postiženými v útulku u Kopąe a samozřejmě jsme to povolili. Lidé s parkovací kartou pro invalidy mohou skutečně vjet do lesních oblastí autem – vysvětluje Andrzej Kwarciak z lesního inspektorátu Prudnik. „Ale to se stává sporadicky.“

Ještě před pandemií si ministerstvo sportu nechalo vypracovat zprávu o cestovním ruchu pro osoby se zdravotním postižením. V Polsku jsou více než 4 miliony, 11 % populace, takže je to velmi vážná sociální skupina. Ze zprávy vyplývá, že pouze 23 % osob se zdravotním postižením se alespoň jednou ročně zúčastní turistického nebo rekreačního výletu a mezi lidmi staršími 55 let pouze 10 %.

Jako hlavní příčinu uváděli sami postižení nejčastěji zdravotní stav a nedostatek peněz. Pětina se však bojí cestovat a každý desátý si stěžuje na chybějící nabídku přizpůsobenou konkrétním potřebám. Většina z těch, kteří se rozhodli na výlet, si ho zorganizovala sama. Pouze každý pátý účastník dovolené využil pomoci organizace, podpory přátel nebo rodiny.

Sociální iniciativy pomáhají překonat strach lidí. Nadace „Ładne Historie“ ve Świdnici již 5 let provozuje projekt „Hory nás spojují“. Organizuje výlety do hor a vrcholy pro osoby se zdravotním postižením. Nadace zajišťuje dopravu, vybavení, vozíky na překonávání překážek v terénu a odtahují je dobrovolníci, kteří reagují na volání o pomoc. Více než 150 lidí s těžkým tělesným postižením tak mohlo poznat úskalí horské turistiky. Další výlety v červenci.

V regionu Opole můžete s pomocí přátelských lidí podnikat mnoho výletů. I naše hory mají mnoho tras s mírným stoupáním a dobrým povrchem. Systematicky přibývá také muzeí nebo kulturních budov přístupných osobám se zdravotním postižením. V polovině července bude spuštěn výtah budovy Okresního muzea Nysa. Budete mít pohodlný přístup do všech výstavních sálů. Náklady na výstavbu výtahu jsou více než 700 000 PLN. Po 12 letech úsilí se konečně podaří prolomit architektonické bariéry bývalého biskupství.

– Rozpočet muzea by si takové výdaje nikdy nemohl dovolit. Zcela ji zastřešil okresní úřad v Nyse – vysvětluje Edward Hałajko, ředitel nyského muzea. – Zdravotně postižení mezi návštěvníky jsou tu vzácní, ale možná o zábranách věděli předem a nepřišli. Existují však skupiny starších lidí, kteří se zdržují návštěvy expozice ve druhém patře, protože schody jsou pro ně bariérou.

Výtah už má i další známé muzeum na Opolsku – hrad Slezský Piast v Brzegu. Budovy Muzea Opolského Slezska jsou přístupné i osobám se zdravotním postižením (kromě budovy v ulici Wojciecha 9, kterou nelze zrekonstruovat). Na invalidním vozíku můžete navštívit Bierkowický skanzen, tedy Muzeum opolské vesnice, kde jsou nástupní plošiny i pro některé dřevěné předměty.

Horší je to v malých městech, kde na takové výdaje nejsou peníze a náklady na adaptaci historických budov jsou značné. Všude však pracovníci kulturních institucí deklarují pomoc lidem se zdravotním postižením. Stačí se zeptat.