Jedním z důvodů je samotný průběh války na Ukrajině. Rok a půl bojů ukázal mnohem slabší, než se očekávalo, potenciál ruské armády. To nutí Xi hluboce přemýšlet o smyslu rychlé invaze na Tchaj-wan. Ví také, že Rusko je stále více závislé na Číně a že aby udržela Putina na své oběžné dráze, Čína nemusí obětovat svůj vztah s Amerikou.

To je zase pro Číňany z ekonomických důvodů stále více nutné. Si doufal, že jeho katastrofální politika během pandemie bude rychle zapomenuta díky silnému oživení ekonomiky. Nicméně se rozpadá. Čínský export v květnu klesl o 7,5 %. ve srovnání se stejným měsícem roku 2022 se prodej čínských produktů v samotných Spojených státech snížil o 18,2 %.

Je to důsledek špatného spotřebitelského sentimentu ve Spojených státech, ale také systematické politiky Bidenovy administrativy omezování obchodu (zejména pokud jde o pokročilé technologie). Prezident také nezrušil sankce, které zavedl jeho předchůdce Donald Trump. V samotné Číně jsou maloobchodní tržby také nevýrazné, ekonomický růst v prvním čtvrtletí dosáhl 4,5 %, což není mnoho, vezmeme-li v úvahu loňské zmrazení pandemie jako referenční bod.

Číňané se tak drží Bidenova prohlášení, že si nepřeje „novou studenou válku“ s Pekingem a doufají, že napraví ekonomické vztahy se Spojenými státy. Obchod s Ruskem, i když se během roku zvýšil o 10 %. protože Čína dováží energetické vektory za snížené ceny, nemůže kompenzovat kolaps spolupráce se Spojenými státy: ruský národní důchod je 13krát nižší než ve Spojených státech.

Dalším důvodem větší otevřenosti čínského vůdce vůči Americe je však překvapivě tvrdý postoj Spojených států, pokud jde o obranu Tchaj-wanu. Si doufal, že americká angažovanost na Ukrajině způsobí, že bude zanedbávat jihovýchodní Asii.