V roce 2021 činil reálný hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v Polsku, počítaný podle standardu kupní síly, 77 procent Průměrný odbor Evropské unie (EU). to je ještě jeden procentní bod než v roce 2020, informoval EU Eurostat koncem prosince.

Pro srovnání, v V Litvě a Estonsku byly tyto míry 89 % a 89 %.., a w Česká republika a Slovinsko – až 90 %. Nejhorší ekonomická situace byla v r Bulharsko, kde byl HDP na hlavu pouze 57 %. průměr EU.

77 % HDP. průměr EU neznamená jen to, že několik zemí v našem regionu je před námi z hlediska bohatství. Polsko cíl stanovený vládou PiS ve své strategii rovněž nebyl splněn pro odpovědný rozvoj (tzv. Morawiecki plán, klíčový dokument přijatý k realizaci v roce 2017).

Vláda je zavázána do roku 2020 se HDP na hlavu v Polsku zvýší na 78 %. průměr EU. Tohoto cíle nebylo dosaženo ani v roce 2020 (tehdy to bylo 76 % průměru EU), ani v loňském roce.

co bylo příčinou? Ekonomové nám říkají, že ekonomika je horká. V roce 2021 ještě nikdo nepřemýšlel o prudkém brzdění.

Zbytek článku pod videem

Podle Jakuba Rybackiho, vedoucího makroekonomického týmu Polského ekonomického institutu, think-tanku, který vytváří makroekonomické analýzy pro vládu, se zkušenosti z Litvy nebo Estonska do naší země těžko přenášejí.

Důvody jsou minimálně dva: malá geografická velikost těchto dvou zemí ve vztahu k oblasti Polska a tam přijaté jiné obchodní modely rozvoj. – Zejména Estonsko založilo svůj model ekonomického rozvoje na zavádění inovací ve finančním a technologickém sektoru – připomíná Jakub Rybacki.

Dodává, že mezinárodní společnosti využívají malou zemi Estonsko a její příznivé předpisy k testování implementovaných produktů, než se rozhodnou pro masovou výrobu na celém trhu Evropské unie.

Litevci šli podobnou cestou jako Estonsko. „Před patnácti nebo deseti lety dokázala Litva předběhnout staré země EU maximálně co do počtu veřejných toalet, ale teď se máme čím chlubit,“ řekl v rozhovoru pro litevský portál 15min ekonom Žygymantas Mauricas.

Dodává, že v letech 2010-11 bylo marné hledat Litvu ve statistice EU na začátku tabulek s ukazateli HDP na hlavu. – Vydechli jsme úlevou, když jsme se tam vyhnuli posledním místům – vzpomíná.

Hrdě připomíná, že v roce 2021 se situace změnila a Litevci mají co slavit. – Po krizi v roce 2009 se litevská ekonomika začala rozvíjet a nárůst exportu a investic v zemi mění i naše místo v EU. Globální pandemie nás paradoxně ještě více přiblížila průměru EU, říká Mauricas.

Jak podotýká litevský ekonom, odhady Mezinárodního měnového fondu (MMF) ukazují, že již v roce 2020 v přepočtu na HDP na obyvatele podle parity kupní síly (po odstranění rozdílů cenových hladin v různých zemích) Litva předstihla většinu zemí střední a jižní Evropy.

– Tento signál pro zahraniční podnikateleže naše ekonomika nejen roste, ale že se vyvíjí správným směrem, protože se zlepšuje ekonomické prostředí. I když přímý pro obyvatele to nemá téměř žádný přínos přiznat Maurice.

Dodává, že skutečný průlom Liwa vedl ke zvýšení inovační kapacity firem, což potvrzuje i European Innovation Scoreboard. V období 2012 až 2019 generál index inovací v Litvě vzrostl o 28 procentních bodů. a jeho nejlepší výsledek v celé Evropě.

– Inovační ekosystém v Litvě se zlepšil především díky většímu zájmu inovativních firem. Proč je toto důležité? Jak společnosti více investují, začnou vyrábět a prodávat zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou, což znamená vyšší HDP na hlavu a vyšší mzdy, vysvětlil dotazovaný 15 min.

Jakub Rybbacki také přiznává, že pobaltské státy jsou na vrcholu žebříčku inovací Evropské komise. – Na seznamu pro rok 2022 jsou pobaltské státy jediné v regionu, které jsou kvalifikovány jako umírněné inovátory, se zbytkem zemí se zachází jako s neinovačními – připouští náš partner.

Hlavní ekonom Konfederacja Lewiatan Mariusz Zielonka se zase domnívá, že vyšší HDP na hlavu než v Polsku v Litvě a Estonsku není jen výsledkem rostoucích ekonomik, které si čelily pandemii lépe než např. turistický jih Evropy, ale také výsledek vylidňování těchto dvou pobaltských států.

To přiznávají i sami Litevci. Aby tento ukazatel (HDP na hlavu – pozn. red.) rostl, HDP se musí zvýšit nebo počet obyvatel klesnout. „U nás se prudce zvyšoval HDP a zároveň ubývalo obyvatel. Loni jsme poprvé za celou dobu samostatnosti měli pozitivní čistá migrace– přiznává Alexander Izgorodin, ekonomický poradce v SME Finance.

– Navíc v těchto dvou zemích mnoho lidí má ruskou národnost a cítí se být součástí Ruska – dodává expert Leviathan.

Zde je třeba dodat, že do HDP na obyvatele se započítávají pouze stálí obyvatelé dané země.

Co podle Mariusze Zielonky přitahuje Upadající zemědělství je polská ekonomika, která není příliš produktivní a v Polsku je stále kolem 10 % lidí zaměstnáno v zemědělství. vše funguje.

Jako odrazový můstek pro několik pobaltských států slouží ještě něco: jak zdůrazňuje Zielonka, začínali z velmi nízké úrovně, tempo dohánění průměru EU je tedy poměrně rychlé. – Navíc je mnohem snazší řídit tak malé ekonomiky – reakce na ekonomické změny je tam rychlá, – poznamenává expert.

Jinými slovy, recept na bohatství pro tyto země je: nízká počáteční úroveň, malá ekonomika a rychlé tempo dohánění.

Kamil Sobolewski, hlavní ekonom Polských zaměstnavatelů, zase připouští, že v roce 2021 prudce vzrostla většina složek HDP: soukromá spotřeba, veřejná spotřeba a čistý export, ale to nestačilo. Chyběl důležitý prvek.

– Zůstává slabým článkem investicekteré v rozporu s dalekosáhlými plány vlády (zahrnuté i do strategie odpovědného rozvoje – pozn. red.) místo 25 %. HDP (ve srovnání s 20 % v roce 2016), klesl na pouhých 17 %. HDP – seznam hlavního zaměstnavatele ekonoma Polska.

Výsledkem je, že už teď máme o pár procent nižší HDP a bude dále klesat. – Chybějící investice z let 2018-2021 omezují produkční kapacitu ekonomiky na příští desetiletí nebo dvě a způsobují zvýšení spotřeby může být založeno především na čistém dovozuaniž by přispíval k růstu HDP (zvýšení spotřeby zvyšuje HDP, zvýšení dovozu jej snižuje) – hodnotí Kamil Sobolewski.

Podle Sobolewského hospodářská politika vlády posunula ekonomiku na její limity růst založený na stimulaci poptávky, tedy zvýšení disponibilního důchodu, zejména u těch, kdo spotřebovávají velkou část důchodu.

Jinými slovy, vláda převáděla nekryté peníze občanům, kteří je jedli. Díky tomu podnítila ekonomický rozvoj, ale už nemůže pokračovat.

Jak zdůrazňuje náš partner, z dlouhodobého hlediska musí být růst HDP založen na pevných základech: zvýšená produkce zboží a služeb, lepší využívání zdrojů, zvýšená produktivita a zvýšené investice a výdaje na inovace.

– Polsko není to síla zdrojůpočet zaměstnanců klesá z demografických důvodů a investice a inovace zaostávají. Bez lepších investic a inovací naše dohánění průměru EU by mohlo být založeno pouze na slabosti ekonomiky EU – říká Kamil Sobolewski.

Katarzyna Bartman, novinářka money.pl