Svůj záměr navštívit Polsko potvrdil nově zvolený prezident ČR Petr Pavel ve svém prvním povolebním rozhovoru pro PAP a Polský rozhlas

Na otázky o Ukrajině řekl, že Ukrajina patří do NATO. Přiznal se také, že je hrdý na to, že Polsko a Česká republika byly mezi prvními zeměmi, které se rozhodly Ukrajině pomoci.

Mluvil jsem s prezidentem Andrzejem Dudou. Sám vyjádřil přání co nejdříve se neformálně sejít. Zmínil dokonce možnost tripartitního jednání s prezidentem Litvy. Jsem samozřejmě otevřen jakémukoli setkání, formálnímu i neformálnímu. Mé záměry ohledně druhé oficiální zahraniční cesty, jejímž účelem by bylo Polsko, jsou aktuální – řekl v sobotu prezidentem České republiky zvolený Petr Pavel.

Dodal, že to není způsobeno problémy, které by se objevily ve vztazích mezi našimi zeměmi.

Spíš bych rád využil takové návštěvy k ujištění našich přátel v Polsku a pobaltských státech, že na vnímání spojeneckých závazků v České republice se nic nezměnilo. Princip solidarity v rámci kolektivní obrany považujeme za klíčový pro naši bezpečnost – řekl Pavel s odkazem na vystoupení svého konkurenta ve volební kampani Andreje Babiše, ve kterém řekl, že žádné české vojáky nepošle do pomoci napadl Polsko nebo pobaltské státy.

Zvolený prezident zdůraznil, že je hrdý na to, že Polsko a Česká republika byly mezi prvními zeměmi, které se rozhodly Ukrajině pomoci a stále jsou v tomto ohledu na špici.

Česká republika je s Polskem spojena také v otázce snižování závislosti na ruských surovinách. Pavel také upozornil na téma Visegrádské skupiny a přípravy summitu NATO ve Vilniusu, které jsou společné pro Polsko a Českou republiku.

Je důležité, abychom měli společný postoj – co nejvíce. O tom všem si také povíme v budoucnu. Řekl bych, že existuje celá řada témat,“ řekl.

Odpovězte na otázku o armádních výdajích, které chce mít Polsko na úrovni 4 %. HDP, který v ČR nedosahoval deklarovaných 2 %, tento bývalý vysoký vojenský důstojník české armády a NATO řekl, že spojenecké závazky je třeba plnit. Dodal, že od summitu NATO ve Walesu v roce 2014 byl pro přijetí jasného plánu, podle kterého by se Česko na tuto úroveň dostalo.

Opakovaně jsem kritizoval předchozí vlády, které jsme měli během těchto 10 let a které neměly přesný a jasný plán. Když jsem vedl Vojenský výbor NATO, opakovaně jsem se přimlouval za všechny členské země, které tento závazek dosud nesplnily, aby připravily konkrétní plány, naznačily, kdy a jak je mohou realizovat. Jsem velmi rád, že současná česká vláda předložila návrh zákona, který se jasně zavazuje vyčlenit 2 % HDP na obranu – řekl nově zvolený prezident a řekl, že pokud takový zákon projde parlamentem, okamžitě jej podepíše.

Myslím, že jedním z úkolů a povinností prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil je udělat vše, co je v jeho silách, pro zajištění obranyschopnosti země, včetně plnění spojeneckých závazků, řekl polským médiím.

Pavel připomněl, že se jako náčelník Generálního štábu Armády ČR prakticky podílel na realizaci formátu Visegrádské skupiny (její součástí je kromě Polska a České republiky Slovensko a Maďarsko – PAP).

Všiml jsem si, že jsme plánovali nějaké aktivity jen proto, abychom měli pracovní rozvrh. Praktické výhody nebyly tak velké, což je škoda. To zároveň neznamená, že bych V4 za každou cenu kritizoval. Můj skeptický názor hned neznamená, že bych navrhoval likvidaci Visegrádské skupiny. Když jsem to zmiňoval, byla to poslední možnost, ke které se lze dostat až po vyčerpání všech ostatních, které nevedou k cíli. Vždy je snazší něco odstranit než vytvořit, poznamenal nově zvolený prezident ČR, který 1. července letošního roku. se ujme předsednictví V4.

Odkázal také na výroky z předvolební kampaně o rozšíření Visegrádské skupiny o Pobaltí, Rumunsko a Bulharsko nebo o možném vystoupení Česka z V4.

Jde o zcela otevřenou, pragmatickou spolupráci, která nebude za každou cenu kritická, ale neutěší ji fakt, že samotná existence V4 dává smysl. Tento význam musí být konkrétním obsahem, konkrétní výhodou, řekl a dodal, že V4 by neměla být vnímána jako nástroj opozice vůči zbytku Evropy.

„Možná bychom měli využít dynamiku, kterou poskytuje podpora Ukrajině a velmi progresivní přístup, například z hlediska bezpečnosti na kontinentu, a stát se jakýmsi motorem změn pro Evropskou unii v regionu. Myslím, že ano, protože si myslím, že z naší části Evropy v tuto chvíli přichází hodně pozitivního,“ řekl Pavel.

Rozhovor s korespondenty PAP a Polského rozhlasu se odehrál 342. den války na Ukrajině a generál ve výslužbě Pavel řekl, že konflikt lze letos úspěšně ukončit, ale musí být splněny určité podmínky.

Tyto podmínky jsou především to, že budeme nadále Ukrajině pomáhat; že svou pomoc nesnížíme. Naopak uděláme vše, co je v našich silách, abychom pomohli ukrajinským ozbrojeným silám, aby byly co nejúčinnější,“ uvedl.

Zdůraznil důležitost sankcí proti Rusku, jejich neustálé dodržování a udržení jednotné fronty. Cíl – podle něj – je jedinečný: obnovit suverenitu Ukrajiny a obnovit respekt Ruska k mezinárodnímu právu.

Zároveň musíme být také konstruktivní při hledání možnosti mírového řešení s ohledem na zásady mezinárodního práva a s přihlédnutím k zájmům Ukrajiny. Zde si myslím, že by bylo dobré říci, že naším cílem není porazit Rusko za každou cenu, ale porazit Rusko na Ukrajině, protože porážka Ruska samotného, ​​ani jeho dlouhodobá izolace, není ani v našem zájmu. Je v našem zájmu, aby se Rusko vrátilo k normálním mezinárodním vztahům, ve kterých je respektováno mezinárodní právo, a teprve potom můžeme být připraveni s ní jednat. Ale k tomu musí Rusko prokázat alespoň základní vůli. A ten nevidíme, řekl Pavel.

Na dotaz ohledně dodávek techniky na Ukrajinu řekl, že nerozumí tomu, proč se výzbroj dělí na ty, které Západ může dát nebo nemůže dát.

Pokud si stanovíme cíl, že Rusko musí na Ukrajině prohrát, pak bychom měli Ukrajině poskytnout vše, co k tomuto cíli nemá – zhodnotil a upozornil, že jedinou výjimkou jsou zbraně jaderné zbraně, kterých je nepochybně i přímé zapojení jednotek zemí NATO do konfliktu.

„Jasně víme, jaké jsou hranice,“ řekl polským médiím bývalý šéf vojenského výboru NATO. Podle jeho názoru by žádná taková omezení poskytování vybavení neměla existovat. „Naším cílem by mělo být, aby ukrajinská armáda byla dostatečně efektivní, aby vyhnala ruskou armádu ze svého území,“ řekl.

Na otázku, zda je Česká republika schopna dodat zbraně na Ukrajinu, Pavel uvedl, že je rád, že Česká republika a Polsko poskytly od začátku vybavení v rámci svých možností.

„Pokud vím, tak česká armáda dodávala spoustu materiálu i ze skladů, takže šla dolů do stavu zásob s vědomím, že riziko lze akceptovat. Na druhou stranu materiální zdroje naší armády nejsou neomezené a já myslím na vrtulníky, nosiče, tanky, možná jsme blízko limitu. Ale na druhou stranu je tu velký potenciál obrany našeho průmyslu, který je využíván ve prospěch Ukrajiny,“ řekl Pavel a dodal, že počítat s opatřeními v Evropě pro iniciativy, jako je dodávka tanků.

„Pokud dojde k dohodě, možná s Německem, Polskem a dalšími velkými zeměmi, stejně jako možnými dodavateli, pak si myslím, že zde bude možnost, že můžeme poskytnout více. Opravdu jsme na pokraji zvýšení míry rizika, protože další dodávky ze zásob by ohrozily obranné schopnosti členských států NATO,“ řekl.

Pavel přiznal, že jsem velkým zastáncem členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii. „Myslím, že Ukrajina více než kdokoli jiný dala jasně najevo, že hodnoty, které sdílíme v NATO a Evropské unii, jsou jejich hodnoty. Že jsou schopni obětovat to, co je pro ně nejdůležitější, to znamená mnoho životů, ale také materiální hodnoty.Z tohoto pohledu by mě zajímalo, zda vůbec můžeme hovořit o nějakém principu „zásluhy“, pokud jde o dodržování mezinárodních organizací, ale Ukrajina si to určitě zasloužila a měli bychom na její ambice co nejdříve reagovat. To znamená, že až válka skončí, měli bychom usnadnit členství Ukrajiny v těchto organizacích,“ prohlásil.

Zdůraznil, že ukrajinská armáda bude bezesporu jednou z nejzkušenějších v Evropě a díky dlouhodobé pomoci Západu se fakticky podařilo naplnit kritéria členství, jako je interoperabilita, schopnost spolupráce. válkou.

K budoucímu členství v Evropské unii Pavel vyjádřil názor, že poválečná obnova Ukrajiny by měla být využita pro přístupová jednání s EU. „Jsem přesvědčen, že spojení obou organizací by pomohlo nejen Ukrajině, ale i Evropě, přispělo by to k bezpečnosti a stabilitě v Evropě,“ řekl nově zvolený prezident ČR.

Přečtěte si také: Prezident Duda blahopřeje Pavlovi k vítězství

PPP/KG