Silný odpor vůči embargu

The Great Uranium Poker: Jak Putin vládne evropské jaderné energii

Dnes, 24. dubna 2023 | 09:38

EU již přijala deset sankčních balíčků proti Rusku. V poslední době se na seznam 100 položek, které už Rusko nebude smět kupovat z Evropy, přidaly antény, jeřáby a náhradní díly pro nákladní a letecké motory. Na druhou stranu existují embarga na ruskou ropu a plyn. Pokud však tato dvě obchodní omezení již byla obtížným bojem v rámci EU, bude to pravděpodobně pro jedenáctý balíček ještě obtížnější.

Bezprostředně po odstavení poslední jaderné elektrárny v Německu požádal spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) o zařazení ruského uranu na seznam embarga. Dosud nebylo vůbec sankcionováno základní vybavení jaderných elektráren a volný provoz zatím mohl volně provozovat i ruský výrobce jaderných elektráren Rosatom. Rosatom nejen spravuje ruské jaderné elektrárny, ale zodpovídá také za vojenské využití jaderných technologií a také vyváží znalosti a materiály do zahraničí.

Rusko tak vydělává velké peníze. Stávající zahraniční zakázky Rosatomu dosáhly na konci loňského roku 200 miliard dolarů. V současné době úřad mimo jiné staví 23 jaderných elektráren ve 12 zemích. Příjmy z vývozu uranu jsou ve srovnání s ropou a plynem nepatrné, ale nejméně asi miliarda eur ročně jde do válečné truhly Kremlu. S exportem dalších produktů a služeb nezbytných pro jadernou technologii to jen za měsíc prosinec činilo zhruba 200 milionů eur, tedy o 20 % více než v předchozím roce.

Východní Evropa zvláště závislá na Rusku

Není to poprvé, co Německo vyzvalo Rusko k bojkotu uranu a jaderných technologií. Polsko, Rakousko, Irsko a tři pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou rovněž pro, stejně jako Ukrajina. Ale odpor v Unii je velký, tak velký, že Evropská komise loni při projednávání sankčních balíčků ani nezařadila téma vývozu uranu na pořad jednání.

Francie a pět východoevropských zemí, konkrétně Maďarsko, Bulharsko, Česká republika, Slovensko a Slovinsko, jsou striktně proti jadernému embargu. Zatímco Francie popírá, že je závislá na ruském uranu, zpráva Greenpeace nedávno ukázala, že Francouzi využívají sibiřské zařízení k recyklaci radioaktivních materiálů ze svých jaderných elektráren. Kromě toho Rusko kontroluje vývoz uranu z Kazachstánu a Uzbekistánu, ze kterých Francie čerpá především své zdroje. A krátce před vypuknutím války na začátku roku 2022 francouzský výrobce speciálních turbín Framatome navázal dlouhodobou spolupráci s Rosatomem. To zahrnuje dodávku mnoha turbín pro jaderné elektrárny.

reklama

Pět východoevropských zemí má úplně jiný problém. Jejich jaderné elektrárny byly postaveny v dobách Sovětského svazu a závisí nejen na technickém know-how Rosatomu, ale také na jejich palivových tyčích. V případě bojkotu ruského jaderného průmyslu by se zde muselo zavřít 15 jaderných elektráren.

Švédsko a Finsko už bojkotují

Je tedy jasné, že na uran nemůže být v krátkodobém horizontu uvaleno embargo. Dotčené země by měly nejprve otevřít nové dodavatelské řetězce pro uran a palivové tyče, přizpůsobit své technologie a vyškolit vlastní inženýry pro provoz jaderných elektráren. Habeck také říká, že embargo by mohlo být zavedeno nejdříve na konci roku, ale reálnější je náskok několika let – a je diskutabilní, zda se embargo ještě vyplatí.

Na obecné vyrovnání z Bruselu však členské země EU čekat nemusí. Dvě severské země již ukončily spolupráci s Rosatomem. Švédský provozovatel elektrárny Vattenfall v den ruské invaze na Ukrajinu zastavil veškerý dovoz uranu z Ruska a nahradil je dodávkami z Kanady a Austrálie. Finsko loni následovalo příklad a porušilo smlouvy s Rosatomem na výstavbu jaderné elektrárny v Pyhäjoki na západním pobřeží Finska. Případ se v srpnu dostal k soudu. Rosatom požaduje náhradu škody ve výši 3 miliard dolarů za porušení smlouvy.

Sledujte autora na Facebooku

Sledujte autora na Twitteru