Nedávné prezidentské volby v Česku, které vyhrál Petr Pavel, a jeho návštěva Polska vzbudily zájem o osobu hlavy státu. Na internetu se objevily fotky a video z běžných nákupů do domácnosti, které Petr Pavel s manželkou dělají v příhraničním městě Kudowa-Zdrój.

Manželé Pavlovi tráví (nebo spíš tráví, teď to bude asi jinak) hodně času ve svém „domě“ [chalupa to w Czechach drugi dom na wsi – red.] v Czeska Czermna, hned u hranic s Polskem [po polskiej stronie leży Czermna, dzielnica Kudowy – red.]. Stejně jako tisíce Čechů a Čechů, ale i Litevci, Slováci a Němci nakupují v Polsku denně či příležitostně. Stejně jako to dělaly a dělají polské ženy a Polky vedle v těchto zemích.

Navzdory formálním hranicím, odlišným měnám a cenám, sazbám DPH, standardům nebo záručním podmínkám vytvořilo několik milionů obyvatel Evropské unie v těchto zemích nový společný prostor pro práci, obchod nebo podnikání na polských hranicích. Přestali si všímat místních či centrálních politiků, kteří mluví o „spolupráci“ nebo „výměně“. Mluví všemi svými jazyky (spíše novou angličtinou a starou ruštinou), nakupují a prodávají, poskytují služby, pracují nebo si hrají a hledají nejlepší nebo nejlevnější příležitosti. Všechny kulturní stereotypy mizí nebo mizí tváří v tvář malé globalizaci a ekonomickým zákonům.

Když k tomu připočteme značný počet uprchlíků a migrantů shromážděných (ne vždy dobrovolně) v pohraničních oblastech, máme skutečně nový ekonomický tavicí kotlík s 6 až 8 miliony spotřebitelů a zákazníků, podobně jako v pohraničních oblastech „staré Evropy“. i když s velkou dynamikou a nárůstem obratu. Překonávají se různé byrokratické či technické překážky, nedostatečná železniční či silniční dostupnost (včetně nesmyslů, protože nejde o ekologická či technická omezení pro kamionovou dopravu).

Existuje velmi málo místních spojení hromadnou nebo veřejnou dopravou (opět s výraznou výjimkou Kudowy a Náchoda, jako v minulosti Wałbrzych a Mezimesti). Takové pokusy jsou v Těšínském Slezsku a v polsko-česko-německém trojúhelníku, ve stínu sporu o hnědouhelný důl Turów.

I přes zvěsti o konci velké globalizace se tak díky příznivé a progresivní evropské integraci rýsuje malá „glokalizace“, která v pohraničí nabízí zcela nové možnosti spojující lokální zájmy a globální příležitosti.

Autor je obyvatel polsko-českého pohraničí, bankéř a ekonomický poradce, působil jako náměstek ministra infrastruktury a zahraničních věcí