Bratislava: Ultrapravicový terorista zavraždil dva lidi před LGBT+ klubem

přečtěte si také

Těžko by se dalo důrazněji distancovat od politiky Zemana, který označil trans lidi za „hnusy“ a při poslední návštěvě Slovenska Čaputovou obvinil ze „zeleného fanatismu“. Zdá se, že nový český prezident se na rozdíl od svého předchůdce se slovenským shoduje prakticky ve všech otázkách.

Toto spojenectví liberálních a proevropských prezidentů však v rámci návštěvy Varšavy otevírá mnohem důležitější debatu – diskusi o smyslu existence a budoucnosti Visegrádské skupiny. Zatímco středopravicová vláda Petra Fialy má stále zájem tento formát využít a vidí některé oblasti možné visegrádské spolupráce v rámci EU (Fialiho strana je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu s PiS), prezident Pavel jasně kritizoval V4 již během volební kampaně jako zastaralý a nefunkční formát. Tato slova v mírnější podobě zopakoval v Bratislavě a naznačil, že by stálo za to skupinu rozšířit o pobaltské státy nebo země na východním křídle NATO, takzvanou bukurešťskou devítku.

Piráti přebírají ministerstvo zahraničí. Má PAS problém?

přečtěte si také

Zatímco za jiných geopolitických podmínek by se slovům českého prezidenta s ohledem na jeho omezené zahraničněpolitické schopnosti nemuselo přikládat velký význam, v situaci probíhající války na Ukrajině a rostoucího významu našeho regionu mají taková prohlášení daleko větší význam. dopad. Ozbrojený konflikt v zemi sousedící se Skupinou je pro Skupinu obrovskou výzvou. Není také pochyb o tom, že kvůli politice Maďarska a nestabilní politice Slovenska se V4 s tímto problémem nedokáže vypořádat. Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO, to ví lépe než kdokoli jiný.

V mafiánském státě vláda pokulhává. Fanoušek Orbána a Putina může vyhrát

přečtěte si také

Nejde však jen o otázky obrany – koneckonců jde o téma, které je vždy na okraji jednání skupiny. Není náhodou, že slovenská prezidentka Čaputová na společné konferenci jedním dechem vyjmenovala hrozby, jako je nerespektování mezinárodního práva a územní celistvosti států, ale i problémové nerespektování právního státu. Tato jízlivá poznámka na adresu Polska a Maďarska dává jasně najevo, že Čaputová nevidí Visegrádskou skupinu jako schopnou efektivně koordinovat politiku v rámci EU, dokud je polovina jejích členů v otevřeném konfliktu s Evropskou komisí.

Zároveň stojí za zmínku rostoucí význam úřadu prezidenta v obou zemích. Přestože jsou ústavní výsady hlavy státu jak v České republice, tak na Slovensku značně omezeny, bude Pavel s diplomatickými a vojenskými zkušenostmi jistě i v dalších letech spolutvůrcem české zahraniční politiky. Totéž platí pro Čaputovou, která se v kontextu vleklé politické krize na Slovensku jeví jako jediná osobnost s demokratickým mandátem a dostatečně silnou pozicí k reprezentaci země v zahraničí.

Slovensko je nové Maďarsko? Téměř polovina respondentů by si v zemi přála autoritářství

přečtěte si také

Pro budoucnost V4 je také důležité, že se žádná ze zemí skupiny v posledních letech nepokusila naplnit tento formát novým obsahem. Navíc Polsko, i přes svou oficiálně proklamovanou náklonnost k Visegrádu, s ním zacházelo spíše jako s nástrojem k blokování iniciativ na úrovni EU, a ne jako s polem pro hlubší spolupráci. Tuto roli v polských plánech měla sehrát Iniciativa tří moří. Česká republika však byla k této iniciativě od počátku skeptická, její šance spatřovala v menších formátech, jako je Sławków Triangle (Rakousko, Česká republika, Slovensko).

I když nelze vyloučit, že se kvůli polským hostitelům český prezident zdrží komentářů zpochybňujících budoucnost V4, zcela jistě bude nad rámec právního státu „slonem v místnosti“ své návštěvy. ve Varšavě. A výroky Pavla z Bratislavy jasně naznačují, že v těchto otázkách nehodlá být spojencem polské vlády.

Není přitom jasné, čím by Češi mohli nahradit spolupráci v současné Visegrádské skupině. Je možné, že již před podzimními volbami zaujímají vyčkávací postoj, o čemž svědčí i plánovaná samostatná schůzka s předsedou Senátu Tomaszem Grodzkim. To se může týkat i celého projektu Visegrádu, který by po parlamentních volbách v Polsku a na Slovensku mohl vypadat úplně jinak.

V této souvislosti mnoha pražským rozhodovacím činitelům nedávají v noci spát rozhodnutí polských voličů, ale vyhlídka návratu proruské a protievropské strany k moci na Slovensku. Takový volební výsledek hrozí opuštěním proukrajinského kurzu a proměnou Bratislavy v druhou Budapešť – hlavní blokátor sankcí proti Rusku.

Většina Slováků chce… Ruské vítězství

přečtěte si také

Bez ohledu na to, zda tentokrát zvítězí dobré mravy nebo strategie očekávání, bude návštěva Varšavy nejspíše probíhat v srdečné atmosféře. Nic však nenasvědčuje tomu, že by měl šanci být něčím víc než jen dalším potvrzením dobrých vztahů mezi Polskem a Českou republikou. Dobré vztahy, které se nakonec málo vyplácejí a které tíží zásadní otázky o budoucnosti.