Evropská veřejnost se dozvěděla, že slovinská neosocialistická vláda se snaží podrobit národní televizi a jak by jí mohl pomoci místopředseda Evropské komise návštěvou předsedy Ústavního soudu, který právě zrušil zákon vedoucí k vládnímu monopolu v r. audiovizuální sektor.

Kariéra Věry Jourové

Návštěva Věra Jourová ve Slovinsku potvrdili to, co bylo známo již dlouhou dobu.

Evropská unie již nefunguje na základě spravedlnosti a nestrannosti. To je v rozporu s pravidly, která platila při jeho vzniku. Zdá se, že osoby s rozhodovací pravomocí jsou stále více rekrutovány podle principu negativního výběru. Zdá se, že hlavní skupinou, která v Bruselu rozhoduje – samozřejmě existují výjimky – jsou lidé, kteří byli do Bruselu vysláni z domácího prostředí, aby se jich zbavili.

„V letech 2001-2003 působila jako ředitelka regionálního rozvoje kraje Vysočina. Po odchodu z této funkce se stala náměstkyní ministra pro místní rozvoj. Podle Jiřího Paroubka, předsedy vlády ČR v letech 2005-2006 byla zproštěna funkce po opakovaných stížnostech svého tehdejšího ministra Radka Martínka, který ji obvinil z neschopnosti

– píše Visegrad Post

Kdo je tedy Věra Jurová? Kromě jejích příspěvků v Polsku a Evropské komisi poskytuje Wikipedia následující informace:

„V říjnu 2006 byla Jourová obviněna z toho, že přijala úplatek 2 miliony korun od starosty jihomoravského Budišova Ladislava Pety za účelem získání dotace EU na obnovu zámku Budišov. Přestože byla plně zproštěna viny, utratila méně než měsíc ve vyšetřovací vazbě“

Visegrádský příspěvek je podrobnější:

„V době od 13. října do 16. listopadu 2006 byla zadržena za korupci v tom, co se od té doby nazývá kauza Budišov. Obvinění se však nikdy neprokázalo a v létě 2008 bylo staženo. Dostala 3,6 milionu korun (asi 140 000 eur). ) Podle Janka Kroupy, investigativního novináře, který případ odhalil a který řadu let sleduje život Věry Jourové, je skutečnost, že byla prohlášena za nevinnou, způsobena především vynikající prací jeho právníků a omezenými prostředky, které má Věry Jourové k dispozici. Pan Kroupa upozorňuje, že Věra Jourová proti němu nikdy nepodala stížnost ani trestní stíhání a že informace obsažené v jeho vyšetřování jsou pravdivé.

Financial Times shrnul jeho životopis před jeho zvolením evropským komisařem pod výmluvným názvem: „Věra Jourová: raketový vzestup českého vězení do čela mzdové agendy bank EU“a dodal, že je v České republice dobře známý. Ať už v dobrém, nebo ve zlém: je známá svou podporou Andreje Babiše, kontroverzního magnáta, zakladatele strany ANO (Ano) a bývalého premiéra České republiky. Jeho proputinovské názory nedávno přiměly voliče, aby ho definitivně odstranili z politiky. Wikipedie v tomto ohledu naznačuje, že před jeho zvolením do Evropské komise „někteří europoslanci měli obavy z propojení Jourové s kontroverzním miliardářským politikem Andrejem Babišem a jeho politickým hnutím ANO“. Nevíme, zda měli představitelé národa na mysli myšlenku Honoré de Balzaca: „Za každým velkým majetkem je velký zločin.

Věra Jourová žádný problém nevidí

Takže Věra Jourová dál zvedá teplotu, bohužel ne kvůli neobvyklým nápadům, které na politické scéně prosazuje. Nejen kvůli návštěvě Slovinska nyní plní stránky evropských médií. Právě se ocitl v Politico s dobře zacíleným článkem: „Komise tvrdí, že nemůže najít zprávu von der Leyen-Pfizerové – a není to nutné.“ V březnu 2021 podepsala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová bez konkrétních pravomocí kontrakt v hodnotě 37 miliard eur na dodávku 1,8 milionu dávek vakcín. Jde o největší zakázku v historii EU. Před podpisem dokumentu si Von Leyen vyměnil textové zprávy s prezidentem společnosti, který… zmizel. „Pokud je textová zpráva krátká a výstižná, může být smazána,“ uvedla poté Evropská komise. Ve své odpovědi evropskému ombudsmanovi, rovněž zveřejněné, tatáž Věra Jourová potlačování SMS horlivě obhajovala nebo v tom neviděla žádnou kontroverzi. Uvedla, že:

„Textové zprávy vzhledem ke své krátké a pomíjivé povaze obecně neobsahují relevantní informace o politikách, akcích a rozhodnutích Komise. Komise proto tyto krátké a pomíjivé dokumenty neuchovává.“

I když se tato tvrzení zdají doslova nepravděpodobná, jsou pravdivá. Navíc dnes není potřeba tolik vakcín. I kdyby byly vyrobeny a dodány, do šesti měsíců budou k ničemu, protože vyprší jejich platnost a peníze daňových poplatníků přijdou vniveč. To je naprosto nezodpovědné chování.
Mluvčí evropského veřejného ochránce práv, pan O’Reilly, zavolal na odpověď Komise v mnoha ohledech problematické.

„Slovinský příběh Věry Jourové“

„Slovinská historie“ je pro biografii Věry Jurové docela relevantní. Místopředsedkyně Evropské komise tak navštívila Ústavní soud a jeho předsedu. Stalo se tak, když se posledně jmenovaný rozhodl pozastavit kontroverzní zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Z formálního hlediska jde o hrubý zásah představitele nejvyššího exekutivního orgánu (Evropské komise) do práce zákonodárného orgánu třetí země. Je to proti normě. Bývalý soudce Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva Boštjan M. Zupančič k tomu uvedl následující:

„S ohledem na návštěvu Věry Jourové u Ústavního soudu, kdy jsem sama byla soudkyní Ústavního soudu v letech 1993-1998, jsme nikdy nepozvali politické činitele. Odpovědnost je tedy rozdělena mezi předsedu Ústavního soudu a místopředsedu. Evropské komise“ (Zdroj: twitter)

Tím ale spory nekončí. Podle dostupných zdrojů paní Jourová za poslední čtyři roky (kromě Brna své země) navštívila pouze dva ústavní soudy EU: jeden v Rumunsku a jeden ve Slovinsku. Ve Slovinsku byla dvakrát, což je rarita: není to země, „která má problémy s právním státem“ a je jednou z nejmenších na starém kontinentu. Proč se tedy obtěžovat, leda v rámci „zvláštního provozu“ (od 24. února 2022 velmi módní termín).

Co by se stalo, kdyby se například při rozhodování o důležitém zákonu obrátila na německý nebo francouzský ústavní soud? Evropský tisk by byl (opět) jeho činem „šokován“. Kdo ví, možná se objeví výzva, aby byl odvolán z funkce komisaře.

Kolaps instituce

To vše je příznakem velmi hluboké krize, která nás stále více objímá. Jde o devalvaci nejdůležitějších institucí, ve kterých by vedoucí pozice měli obsazovat ti nejkvalifikovanější lidé v každém slova smyslu, počínaje odpovědností za obec a obecné dobro. Ve své knize War for Peace, která má vyjít koncem roku 2023, jsem to vyjádřil takto:

„Evropa odmítla autoritu politické třídy. To vše přispělo k tomu, že dnes máme v Bruselu (a dalších evropských metropolích) příliš často politiky, kteří jsou rekrutováni ve třetí řadě. To vede k nevítanému závěru: v na Západě kdysi existovala politická třída, která ztělesňovala královskou ideu, ideu panovníků, za jiných okolností dnes téměř úplně vymizela. Existují výjimky, ale potvrzují pravidlo. vládce se neřídí svým vlastním zájmem, ale zájmem komunity. Od poloviny září 2022 byla poslední monarchou staré školy. Člověk si mohl pamatovat nespočet věcí, které udělala pro Británii. Ale nic, pro co udělala sama se dá vysledovat, ale v jeho potomcích je rozdíl.

A jak do výše uvedeného zapadá dobrodružství Věry Jourové? Zejména proto, že jsou téměř stejně početné jako ty, které k radosti čtenářů vymyslel smutný rytíř Don Quijote Cervantes. Byla to zábava. Ti z místopředsedy Evropské komise jsou smutní. Navíc jsou hluboce tragické, protože se týkají kolapsu důležitých institucí jak ve Slovinsku, tak na úrovni Evropské unie.

Bostian Marko turečtina

Univerzitní profesor, člen Evropské akademie věd a umění