Přibližně 5,5 milionu obyvatel Finska tvoří zdrženlivý a skromný národ, ale také hrdý a odolný. Skutečnost, že byli opakovaně zvoleni jako nejšťastnější lidé na planetě, nechává mnohé v ulicích Helsinek tohoto mlhavého pondělí zmatené. „Taky nevím. Mohlo by být dobré počasí,“ vtipkuje žena při pohledu na bílo-šedou oblohu a teploměr, který právě ukazuje dva stupně Celsia. „Ale vážně, proč vždycky my? ptá se sama sebe.
Ve Finsku mají lidé spoustu volného času a prázdnin
Peter Stadius z Helsinské univerzity má několik možných odpovědí. Zpráva Happiness Report ukazuje, že Finové věří sociálním a státním institucím, ale také že se spokojí s málem, říká historik a expert na severská studia z Německé tiskové agentury. Seveřané se spokojí s každodenním životem a věří, že korupce je málo a že děti mohou odmala chodit do školy samy.
Kromě toho existuje obecně severský fenomén, který lze pozorovat i v některých jiných evropských zemích, říká Stadius: „V globálním srovnání se společnostmi, jako jsou Spojené státy, Japonsko a další, zde lidé mají spoustu volného času a dovolených. „Nejsem stejně vdaná do práce.“ Sociální stát s vámi nakládá jako s obohacením, poskytnutá rodičovská dovolená je štědrá.
Sauna jako místo štěstí
A pak konečně pocení: „Když jsem v zahraničí, chybí mi dvě věci, které jsou opravdu finské: finský žitný chléb a sauna“, říká profesor. Saunová kultura je hluboce zakořeněna ve finské společnosti a je také dobrá proti stresu. „Pro mě je sauna šťastné místo.“
A ruská útočná válka proti Ukrajině? Rozhodnutí vstoupit do NATO v důsledku války sblížilo Finsko jako národ, říká Stadius. „Nenazýval bych to známkou štěstí, ale svým způsobem to byla také sjednocující zkušenost.“
Hledači štěstí ve své zprávě identifikovali podobný jev na Ukrajině: „Ruská invaze udělala z Ukrajiny národ,“ vysvětlil oxfordský profesor Jan-Emmanuel De Neve. Blahobyt Ukrajinců v roce 2022 prudce poklesl, ale ne tolik jako po ruské anexi ukrajinského černomořského poloostrova Krym v roce 2014, a to navzdory rozsahu utrpení a škod.
Podle závěrů odborníků za to může mimo jiné mnohem silnější pocit jednoty, vzájemné podpory a důvěry ve vedení prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina je nyní 92., Rusko 70. „Války jsou krize, které mohou zvýšit hodnotu života, když se lidé cítí sjednoceni ve společné věci a mají důvěru ve své vedení,“ napsali odborníci. „Tyto faktory byly na Ukrajině viditelnější v roce 2022 než po roce 2014.“
