Evropská komise chce, aby Česká republika dostala pokutu za to, že nezavedla legislativu na ochranu oznamovatelů. Jednou ze zemí stíhaných v tomto případě je také Polsko.

Podání stížnosti potvrdila ve čtvrtek minulý týden mluvčí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), uvedla ČTK.

Začlenění ochrany oznamovatelů do legislativy každého členského státu EU vyplývá z evropská směrnice od října 2019. Lhůta pro její provedení do vnitrostátního práva vypršela na konci roku 2021.

Mluvčí uvedl, že EK požádala soud o uložení pokuty, která se bude každým dnem zvyšovat, dokud Česká republika nezačne dodržovat tato pravidla EU. Případ byl nahlášen minulé pondělí (13. března).

Očekává se, že český parlament zákon schválí letos, uvedl mluvčí českého ministerstva spravedlnosti. Vladimír Řepka v reakci na oznámení o podání stížnosti EK.

Ministerstvo navíc svým občanům umožnilo domáhat se svých práv podle směrnice tím, že se obrátili přímo na stát, uvedl Řepka v tiskové zprávě.

V polovině února EK oznámila, že bude stíhat Českou republiku, Estonsko, Německo, Maďarsko, Itálii, Lucembursko, Polsko a Španělsko. Směrnice je podle EK klíčová pro prosazování práva EU v oblastech, kde může nedodržování vést k porušování veřejných zájmů, jako jsou různé politiky – od ochrany životního prostředí po veřejné zakázky a jadernou bezpečnost.

Česká vláda schválila návrh zákona o oznamovatelích loni v listopadu, nyní ho má sněmovna projednat ve druhém čtení, možná v dubnu.
Cílem směrnice je vytvořit prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou obávat žádných sankcí, když nahlásí nezákonnou činnost. Má to pomoci například lidem, kteří vystupují proti korupci a praktikám ohrožujícím veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost výrobků či dopravy a jadernou bezpečnost na pracovišti, připomněla ČTK.

V minulých volebních obdobích byly činěny pokusy o přijetí legislativy na ochranu oznamovatelů v České republice, ale žádný z předložených projektů nebyl dosud přijat.

Situace v Polsku

V únoru 2021 Elzbieta Jarzęcka-Siwik, právní poradce na oddělení právní judikatury a auditu Nejvyšší kontrolní komory, poznamenal, že implementace zákona o oznamovatelích v Polsku nebude snadná. „Polsko nemá komplexní předpisy ukládající povinnost chránit oznamovatele“, napsala ve svém článku„omezená ochrana je dodržována při úpravě stížností a žádostí a při porušování obchodního tajemství v souvislosti se sdělováním nesrovnalostí.“

Přijetí zákona o oznamovatelích bude vyžadovat, aby společnosti vytvořily a zavedly postupy pro hlášení nesrovnalostí v rámci společnosti interně, například nadřízenému.

Směrnice EU navíc obsahuje ustanovení o vytvoření orgánu, který oznamovatelům umožní hlásit nesrovnalosti související se zaměstnavatelem mimo společnost. Takový orgán musí mít rovněž pravomoc přijmout vhodná opatření po obdržení oznámení.

Cílem zákona je chránit oznamovatele, kteří prostřednictvím médií odhalili nesrovnalosti.

Přestože zákon o ochraně oznamovatelů byl vytvořen v říjnu 2021 a měl být implementován v prosinci téhož roku, práce na zákoně stále pokračují. Nejnovější verze projektu zákona byl analyzován oddělení Výboru pro evropské záležitosti. Jeho realizace si však bude muset počkat.