V říjnu činila inflace CPI v ČR 15,1 %. ve srovnání s 18 procenty zaznamenanými v září podle místního statistického úřadu.

Rychlé zpomalení růstu cen je způsobeno „českým protiinflačním štítem“, v jehož rámci úřady dotují rostoucí účty za elektřinu z veřejných prostředků a zrušily poplatek za OZE (599 Kč za MWh) . Statistici rozhodli, že vzhledem k tomu, že dotace v celkové výši 2 000 nebo 3 500 korun podle tarifu připadají na období říjen–prosinec, měla by se do propočtů inflace započítat už třetina.

V důsledku toho klesla cena elektřiny v inflačním koši téměř o 54 %. ve srovnání se zářím a více než 38 %. oproti říjnu loňského roku, kdy o měsíc dříve vzrostla o téměř 38 %. na roční bázi. Taková interpretace možná překvapila analytiky, kteří očekávali pokles inflace, ale na 17,9 %, nikoli na 15,1 %.

Statistici odhadují, že bez administrativního snížení cen elektřiny by inflace CPI zrychlila na 18,6 %. Oproti září by se koš spotřebního zboží zvýšil o 1,6 %, nikoli poklesl o 1,4 %, jak ukazují aktuální údaje.

Na podobném principu fungují řešení představená letos v Polsku. Ceny pohonných hmot a elektřiny jsou nízké dočasný snížení daně – z vládních kruhů se již objevují zprávy o blížící se likvidaci úlevy. Nulová sazba DPH na potravinářské výrobky musí zůstat v platnosti. Na druhou stranu v listopadu a prosinci v ČR pravděpodobně papírová inflace poroste, protože bude fungovat srovnávací základna – v posledních dvou měsících loňského roku byla DPH na elektřinu a plyn nulová .

Čeští statistici hlásí v říjnu další zrychlení růstu cen potravin a nealkoholických nápojů – na 25,1 %. r/r oproti 21 % v září. Oproti předchozímu měsíci došlo k nárůstu o 3 %. zvýšení cen, zatímco ceny cukru vzrostly o 54,3% a vajec – o 27%.

Mezi dalšími odhady vyniká zpomalení růstu imputovaného nájemného, ​​tedy nákladů vlastníků bytů – o 14 %. meziročně oproti 16,4 %. v září.

Spotřební zboží vzrostlo o 16 % ročně a služby o 13,4 %.

Nižší index CPI by měl potěšit orgány centrální banky, protože může přispět ke snížení inflačních očekávání lidí v České republice. Orgány ČNB v červnu ukončily cyklus zpřísňování měnové politiky poté, co během jednoho roku zvýšily základní úrokovou sazbu z 0,25 % na 0,25 %. až 7 procent Projekce inflace banky ukazují, že v letošním roce bude průměrné roční tempo růstu cen spotřebního zboží a služeb činit 15,8 procenta, v příštím roce zpomalí na 9,1 % a v roce 2024 na 2,4 %. Expertní model zároveň ukazuje, že v roce 2023 bude reálné tempo ekonomického růstu záporné a dosáhne -0,7 %.