Kacper Rogacin

Hrdina války v Jugoslávii, vynikající voják a… bývalý člen Komunistické strany Československa. Petr Pavel porazil Andreje Babiše a stal se novým prezidentem České republiky.

Ještě nikdy v Česku nezískal politik tolik hlasů v přímých prezidentských volbách. Nikdo nikdy nevyhrál volby s tak obrovskou převahou nad konkurenčním kandidátem. Získalo více než 3 350 000 hlasů při rekordní účasti 70,25 %. je to obrovský mandát od českého lidu.

Nový prezident našich jižních sousedů – Petr Pavel – nastupuje do úřadu v asi nejtěžší době pro tuto část světa za poslední desítky let. V minulosti se často osvědčil jako muž zvláštních úkolů. Jak si povede tentokrát?

Armádní cesta procházela stranou

Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v městečku Planá v západním Československu (30 km od Plzně, 120 km od Prahy). Od raného věku věděl, že jeho život bude spjat s armádou. Jeho otec Josef Pavel sloužil v elektronickém průzkumu československé armády. Byl zodpovědný mimo jiné za zachycování a zpracování zpráv vyměňovaných mezi armádami NATO.

Mladý Petr chtěl jít ve šlépějích svého otce, kterého velmi obdivoval, a tak se dal doslova do služby. Snil o tom, že se stane výsadkářem v Prostějově, kde sídlilo velitelství čs. V osmnácti letech vystudoval vojenské gymnázium v ​​Opavě a o čtyři roky později získal titul inženýr na Vyšší pozemní škole ve Vyškově. Tehdy, v roce 1983, se rozhodl vstoupit do Komunistické strany Československa (KSČ), čehož, jak dnes tvrdí, velmi lituje.

– Absolvovat výběr a stát se parašutistou byl pekelný problém. Myslel jsem, že zvýším své šance, když budu členem strany. Narodil jsem se v rodině, kde byla příslušnost ke KPC považována za zcela normální, vysvětlil nedávno Pavel, ke kterému jeho stranickou minulost vystopoval jeho rival v prezidentských volbách Andrej Babiš. Zajímavé je, že Babisz… také patřil ke KPC a byl dokonce evidován jako tajný spolupracovník československé bezpečnostní služby.

Pavel v předvolební kampani nemínil skrývat svou minulost, i když hned nepřiznal, že je nejen „základním“ členem strany, ale že je i předsedou hlavní stranické organizace.

„Dnes vím, že rozhodnutí vstoupit do strany byla chyba,“ řekl. Dodal, že později udělal vše pro to, aby „zaplatil“. Členem KPC zůstal až do pádu komunismu.

Hrdinská operace v Jugoslávii

Sametová revoluce a probíhající změny ve střední a východní Evropě otevřely Pavlovi nové a skvělé perspektivy. Aby toho naplno využil, věnoval první polovinu 90. let velmi intenzivnímu výcviku – absolvoval vojenské kurzy v zahraničí (včetně Velké Británie) a také nastoupil do Vojenského zpravodajství, kde sloužil až do roku 1993.

Mezitím byl vyslán do Jugoslávie v rámci mírové mise UNPROFOR (UN Protection Force). V lednu 1993 tam předvedl číslo, které jeho jméno proslavilo po celém světě.

V Krajině, jihozápadní oblasti dnešního Chorvatska, pokračovaly urputné boje mezi Chorvaty a Srby. Bohužel v oblasti minometné palby byla vojenská základna Karina, kde bylo umístěno 55 francouzských vojáků. Jejich evakuace byla nemožná bez vnější podpory, ale zbytek relativně blízkého francouzského oddílu nemohl svým uvězněným kamarádům pomoci, protože Srbové a Chorvati zničili jediný most v oblasti.

V této situaci byla poslední nadějí Francouzů pod palbou jednotka z Československa, která zůstala poblíž. Na pomoc vyrazil Petr Pavel (tehdy v hodnosti podplukovníka) a 29 vojáků. Jeho jednotce trvalo dvě hodiny, než urazila 30 kilometrů, když vojáci museli odklízet stromy poražené granáty, navzdory neustálému ostřelování všude kolem.

Při příjezdu na základnu byli nalezeni mrtví dva francouzští vojáci. Pavel nařídil ostatním, aby se připravili na evakuaci, zatímco on sám zahájil rozhovory se srbským velitelem. Podařilo se mu vyjednat povolení k bezpečnému návratu základny, palbu ale poté zesílila chorvatská strana. Po dalších jednáních získá Pavlova jednotka oprávnění k evakuaci Francouzů do bezpečí.

Dnes je operace považována za největší úspěch československé armády v rámci mise UNPROFOR. V roce 1995 francouzský ministr obrany udělil čtyřem jeho účastníkům – včetně Petra Pavla – Kříž vojenské udatnosti. Francouzi v průběhu let na Pavlovo hrdinství nezapomněli a v roce 2012 mu udělili i nejvyšší francouzské vyznamenání – Čestnou legii.

Druhý nejdůležitější muž NATO

Zpátky ve své zemi Pavel pokračuje ve vojenské kariéře. V roce 1997 se stal velitelem brigády speciálních sil ao pět let později získal své první generální jmenování.

Pak přišel rok 2003, který přinesl invazi USA a koaličních států do Iráku. Od ledna do dubna letošního roku sloužil Petr Pavel jako styčný důstojník centrálního velitelství USA (CENTCOM) v Tampě na Floridě a v Kataru.

V průběhu dalších let zastával stále vyšší pozice v České republice a v Bruselu, kde působil jako zástupce vojenského představitele při Evropské unii.

Od července 2011 do června 2012 působil jako zástupce náčelníka Generálního štábu AČR a nakonec jej 29. června 2012 prezident Václav Klaus jmenoval náčelníkem Generálního štábu. Pavel vstoupil do první vojenské ligy. A nehodlal se tam zastavit.

Jeho zkušenosti, schopnosti a velká obliba doma i v zahraničí způsobily, že v červenci 2014 vláda Bohuslava Sobotky s podporou nového prezidenta Miloše Zemana navrhla Pavla jako kandidáta na post šéfa Vojenského výboru NATO. Je všeobecně známo, že jde o druhou nejdůležitější funkci ve strukturách Aliance – hned po funkci generálního tajemníka.

Na summitu ve Vilniusu, který se konal v září téhož roku, Pavel porazil konkurenty z Řecka a Itálie a stal se prvním vojákem ze zemí bývalé Varšavské smlouvy, který zastával nejvyšší vojenskou funkci ve strukturách Severoatlantické aliance.

Důchod? Počkejte. Je čas na novou výzvu

Jeho služba v NATO trvala necelé čtyři roky. Podle názoru odborníků se ve své pozici dokonale osvědčil, o čemž svědčí i vyznamenání Pavla Velitelem Americké legie za zásluhy za vedení Vojenského výboru NATO v období, které bylo označováno za nejnáročnější v novodobé historii. . Aliance.

Po skončení funkčního období se Petr Pavel vrátil do země a oznámil odchod do důchodu. Rozhodl se věnovat vědecké práci – stal se univerzitním profesorem, ale i poradcem. Po letech brilantní práce na první frontě (někdy i doslova) se rozhodl stáhnout do stínu.

Ale Češi na to nezapomněli. Již u příležitosti prezidentských voleb 2018, při znovuzvolení Miloše Zemana, byl Pavel uveden mezi kandidáty na příští hlavu státu. Sám se k těmto odhalením zpočátku stavěl s rezervou (ačkoli politickou kariéru zcela nevylučoval), v roce 2021 se ale přiznal, že o dva roky později vážně uvažuje o kandidatuře na prezidenta.

Oficiálně svůj odchod oznámil 6. září 2022, i když už v červnu připustil, že bude kandidovat. Kampaň financoval z darů, ale poznamenal, že od jediného dárce nepřijal více než 3 miliony korun (asi 600 000 PLN).

Jeho volební heslo znělo: „Vraťme Čechům mír a pořádek“. Během kampaně často označoval svůj vojenský původ jako silného a silného kandidáta na vedení. Odkázal také na odkaz Václava Havla. Na setkáních s voliči se objevoval v charakteristických flanelových košilích, které se staly jeho poznávacím znamením.

V prvním kole voleb v lednu zvítězil Pavel, ale jen o 0,41 procentního bodu před ním skončil Andrej Babiš, který skončil druhý. Ve druhém kole však svého rivala porazil se skóre 58,32 %, když od Babiše získal téměř o milion hlasů více.

Kurz o integraci s USA, EU a NATO

Jakým prezidentem bude Pavel? Pozorovatelé české politické scény nepochybují, že se zaměří na užší spolupráci se Spojenými státy a Evropskou unií. Vyjádřil podporu zavedení eura v ČR i legalizaci sňatků homosexuálních párů a adopcí dětí jimi. Na druhou stranu sám sebe popisuje jako člověka s názory „zprava od středu“, ale s prosociální duší. Přirozeně je také velkým zastáncem NATO, do kterého by podle jeho názoru měla být Ukrajina přijata.

Pavel se v minulosti jednoznačně vyslovil proti politice Vladimira Putina. Kritizoval např. Západní země za příliš slabé sankce proti Rusku po invazi na Krym v roce 2014.

Ve věku 61 let se funkce prezidenta České republiky ujme 9. března. Z polského pohledu je zajímavé, že ve Varšavě absolvuje svou druhou oficiální návštěvu. První jednání nově zvoleného prezidenta se obvykle koná v Bratislavě.

Petr Pavel je nevěřící. Z prvního manželství (1986-2001) – s Hanou Pavlovou – má dva syny. V roce 2004 se oženil s Evou Zelenou.