Ekonomové takovou změnu očekávali. „Pravděpodobně to není poslední krok ČNB, i když se česká banka blíží ke konci zdražování“ – hodnotí analytici mBank.
Česká republika zahájila cyklus zvyšování sazeb mnohem dříve než NBPzvýšením úrokových sazeb o 0,25 % v červnu 2021. až na 0,5 procenta Poté, aby bojovali s rostoucími cenami, provedli dalších pět zvýšení, až o 4,5 %.
Na druhou stranu maďarská centrální banka zvýšila sazby o 0,6 % v období od června 2021 do ledna 2022. až na 2,9 % NBP začala sazby zvyšovat až v říjnu a do ledna je zvyšovala o 0,1 %. až 2,25 procenta
„Takto vypadá boj o zvýšení v regionu: Česká republika vede; Maďarsko je de facto druhé, mírně za vedoucí; Polsko s nejmenším rozsahem nárůstůale NBP je víceméně jen uprostřed cyklu “- shrnují ekonomové z Pekao.
Mezitím v prosinci cenový růst v Polsku výrazně zrychlil, čímž jsme se dostali před Maďarsko a třetí v žebříčku zemí EU s nejvyšší meziroční inflací. V prosinci inflace v Polsku byla 8 procent. ročně, v Maďarsku 7,4 %, zatímco v ČR 5,4 %. HICP inflaci poskytuje statistický úřad EU Eurostat a umožňuje srovnání mezi zeměmi. Proto se výpočty liší od inflace CPI zveřejněné Ústředním statistickým úřadem.
Česká centrální banka ještě neřekla poslední slovo. Jedním z argumentů, které přesvědčí bankovní radu ČNB k odvážnému jednání, bude podle analytiků mBank stále vysoká inflace tažená především jádrovou inflací.
„Ceny nemovitostí zahrnuté do české inflace (zabavené nájemné). Ceny nemovitostí v České republice zažívají nejrychlejší růst v Evropě (…). ČNB dále zdůrazňuje, že za akceleraci inflace jsou zodpovědné vnější i vnitřní faktory. Problémem zůstává napjatý trh práce, napsali analytici mBank.
