Temešvár/Veszprém/Eleusis (dpa) – Rok 2023, hlavní město kultury, přitahuje diváky v Rumunsku, Maďarsku a Řecku. Tři dosud do značné míry neznámé perly chtějí ukázat svou nádheru: rumunské město Temešvár, výchozí bod revoluce z roku 1989, která svrhla diktátora Nicolae Ceausesca, hezká Veszprém u jezera Balaton v Maďarsku a řecké město Eleusis, známé svými záhadami prastaré časy.
Temešvár chce znovu objevit svou rozmanitost
V Temešváru, průmyslovém magnetu 300 000 lidí v hraničním trojúhelníku Rumunska, Maďarska a Srbska, chtějí plánovači především rozzářit tradiční rozmanitost. Kromě Rumunů žijí ve městě s jeho kuK atmosférou etničtí Němci, Maďaři, Srbové, Romové, Češi, Slováci a Bulhaři. Před druhou světovou válkou téměř všechny děti v Temešváru mluvily alespoň třemi jazyky, včetně jidiš. Tento idiom zde téměř zmizel kvůli holocaustu. Temešvár byla kolébkou hvězd: narodil se tam „Tarzan“ Johnny Weissmüller (1904–1984), absolvovali zde dva laureáti Nobelovy ceny: spisovatelka Herta Müllerová a chemik a biofyzik Stefan Hell.
Jen v Temešváru je na otevření 17. až 19. února naplánováno více než 50 akcí – včetně otevření zahrady na centrálním náměstí Opery, která byla inzerována jako „vertikální“. Zazní také spousta hudby nejrůznějších žánrů, včetně ukrajinské hip-hopové muzikantky Alyony Alyony a tradiční romské hudby. Poté by se mělo konat v průměru 30 akcí týdně. Mezi nejvýznamnější patří: významné výstavy děl rumunského sochaře Constantina Brancusiho (1876–1957) a surrealistického malíře rumunského původu Victora Braunera (1903–1966).
Barevný nádech z Temešváru a ambiciózní kulturní propagátor je Dominic Fritz, který je zde starostou od roku 2020 – rodák ze Schwarzwaldu, politolog, bývalý aktivní člen Bündnis 90/Die Grünen, bývalý autor projevů bývalého federálního prezidenta Horsta Köhlera. Osmatřicetiletý muž se podle vlastních slov jednoduše „zamiloval do tohoto města“, když v roce 2003 pracoval jako dobrovolník v dětském domově v Temešváru. „Temeswar je rozhodně evropštější než vesnice, ve které žiji. nahoru, protože mnohem lépe zvládá rozmanitost, mnohojazyčnost a souběh myšlenek,“ nadchne Fritz v rozhovoru s novináři.
Fritz se zajímá především o projekt „Ways of Revolution“, který má připomínat lidové povstání z roku 1989, ale který stejně jako mnoho jiných plánů nebude dokončen do roku 2023. Důvodem zpoždění je domácí politika: Fritz patří k eko-liberální opoziční straně USR, ale hlavní město Bukurešť je řízeno buržoazními a sociálními demokraty. To vedlo k překážkám, například kvůli blokování finančních prostředků, stěžuje si Fritz. Přesto doufá, že rok hlavního města kultury přinese „nový impuls“, který s nimi bude možné vzít později.
Kultura u Balatonu ve Veszpremu
Gyula Porga, starosta města Veszprem na západě Maďarska, také doufá v oživení cestovního ruchu. K zahájení roku hlavního města kultury se 21. ledna uskuteční velká show pod názvem „Veszprem-Balaton 2023“. Balaton je maďarský název pro jezero Balaton, pár kilometrů od Veszprému. „Hlavní město kultury znamená najít kulturní odpovědi na výzvy doby,“ řekl Porga v rozhovoru s reportéry. Jako problém uvedl emigraci mladých lidí a kolísající přidanou hodnotu turistického magnetu Balatonu, která je omezena na pár letních měsíců. Kulturou se naopak můžete zatraktivnit po celý rok.
Šedesátitisícové město je atraktivní už jen svou polohou. Vypíná se na pěti kopcích, mezi kterými se vine řeka Sed. Centrum města z 18. a 19. století vyvolává pocit pohostinnosti. Renovace impozantního hradu na úbočí hory by měla skončit začátkem roku 2023, alespoň zvenčí. Veszprem se zatím dokázal prosadit na národní úrovni s hudebními festivaly – od klasiky po jazz a od sborové hudby po pouliční hudbu. Hudba by také měla udávat tón roku pro hlavní město kultury – stejně jako jídlo a víno: na kopcovitém severním břehu Balatonu se lisují skvělá vína.
Eleusis chce vyjít ze stínu Athén
„Tajemství přechodu“ je motto athénského předměstí Eleusis (také známého jako Elefsina). Kulturní ředitel Michail Marmarinos slibuje „bezprecedentní variantu instituce Evropské hlavní město kultury“. Slavnostní zahájení je naplánováno na 4. února. Eleusis, která má dnes kolem 30 000 obyvatel, byla vždy spojena s řeckou metropolí, která leží asi 20 kilometrů na východ – a vždy stála v jejím stínu. Nyní je vyvíjena snaha osvobodit se z této mezní situace a osamostatnit se.
Vrcholem oslav je jevištní provedení „Německého rekviem“ Johannese Brahmse jako „Lidské rekviem“ režiséra Jochena Sandiga a Berlínského rozhlasového sboru. Na starověkém místě se má hrát koncem září 2023. Rakouský režisér David Haneke má vymyslet film podle záznamů z koncertu.
Inscenace odráží to, co Eleusis představovala ve starověku a o čem je motto hlavního města kultury 2023 „Secrets of Transition“, řekl kulturní manažer organizace Michail Marmarinos z dpa. V dávných dobách se zde odehrávaly „Záhady Eleusis“, jakýsi tajný kult, kterým se každoročně oslavovalo znovuzrození přírody. Obřady pak přilákaly tisíce Athéňanů, kteří do města podnikali poutě. Doufáme opět v příliv návštěvníků.
Svůj poslední zlatý věk zažila Eleusis v 19. a na počátku 20. století. Jako chlebník regionu a kvůli přístavu to bylo jedno z nejdůležitějších průmyslových center v Řecku. Stavba lodí, cementárny, zpracovatelský průmysl a potravinářský průmysl byly v plném proudu. Pak ale přišel pád: Pireus a Athény pohltily téměř všechna odvětví hospodářství. Přístav Eleusis se stal hřbitovem lodí. Dnes tu zůstaly desítky vraků. Právě to chce nyní město jako Evropské hlavní město kultury překonat. Podaří se mu to?
„Celoživotní hráč. Bacon fanatik. Vášnivý introvert. Totální internetový praktik. Organizátor.“