Chorvatsko se od začátku roku 2023 stane řádným členem schengenského prostoru a díky předchozím rozhodnutím ministrů financí EU i členem eurozóny. Ve čtvrtek byl schválen její vstup do Schengenu [8.12.2022] ministry EU v Radě EU.

Ale navzdory doporučení Evropské komise povolit od ledna příštího roku přistoupení Bulharska a Rumunska k Schengenu, toto dnešní jednomyslné rozhodnutí narazilo na veto Rakouska. Nizozemský parlament podpořil vstup Rumunska do Schengenu teprve včera, ale Nizozemci se dnes spolu s Rakušany postavili proti vstupu Bulharska do Schengenu, i když uvedli jiné důvody.

– Chci říci bulharským a rumunským občanům, že i vy si zasloužíte připojit se k schengenskému prostoru. Jsem zklamaná, že to nebylo schváleno,“ řekla Ylva Johansson, evropská komisařka pro vnitřní záležitosti. Ministr Vit Rakuszan, který za české předsednictví předsedal jednání Rady EU, poděkoval nastupujícímu švédskému předsednictví (první polovina roku 2023) za závazek, že se brzy vrátí k tématu Bulharska a Rumunska v Schengenu.

naštvaná Sofie

Oblast bez kontrol na vnitřních hranicích nyní pokrývá 22 zemí EU (zatím ne Chorvatsko, plus Bulharsko, Rumunsko, Irsko a Kypr), plus Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Nizozemská vláda Marka Rutteho se v případě přistoupení Bulharska k Schengenu dovolává výhrad k právnímu státu. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra informoval svůj parlament, že vláda v Haagu „bude podporovat bulharské úřady, aby prováděly reformy a posilovaly právní stát, aby bojovaly proti korupci a organizovanému zločinu“. Efektivní spolupráce mezi soudy a donucovacími orgány je, jak zdůrazňují Nizozemci, nezbytná pro řádné fungování schengenského prostoru.

Začátkem tohoto týdne však premiér Rutte Sofii naštval tím, že navrhl, že migranti mohou překročit turecko-bulharskou hranici jednoduše zaplacením 50 eur, což Bulhaři vehementně popírají. V Sofii se spekulovalo (vláda to oficiálně nepotvrdilo), že by Bulharsko v odvetě za nizozemský odpor vůči Schengenu mohlo zablokovat nizozemského kandidáta na nového šéfa Frontexu, pohraniční agentury EU.

Problém migrace?

Argumenty Rakouska proti rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko byly kategorické – nelegální migrace na balkánské trase dokazuje, že schengenský prostor je třeba před rozšířením opravit či posílit. Proč tedy Vídeň souhlasila s přijetím Chorvatska? „To zase dokazuje, že na domácích politických hrách Rakouska kolem migrace záleží víc než na statistikách,“ říká představitel EU. Zablokování vstupu Chorvatů do eurozóny by bylo riskantním paradoxem, protože pohyb bez hraničních kontrol má také velký ekonomický význam, což je pro měnovou unii důležité.

Údaje agentury Frontex potvrzují, že v letošním roce došlo k výraznému nárůstu migrace do EU přes západní Balkán, zejména přes Srbsko. V prvních deseti měsících roku 2022 došlo z Balkánu k více než 280 000 nelegálních („neregulérních“) hraničních přechodů EU, což představuje nárůst o 77 % ve srovnání s rokem 2022. stejné období roku 2021. Rakousko je jednou z hlavních destinací pro migranti přijíždějící přes Balkán, z nichž mnozí pak míří do Německa a Belgie.

Spolupráce s agenturou Frontex

Jedním z hlavních bodů akčního plánu EU pro migraci, který oznámila Ylva Johansson, evropská komisařka pro vnitřní záležitosti, je posílení spolupráce zemí západního Balkánu s Frontexem, o kterém se tento týden hovořilo také na summitu EU-Západní Balkán v Tirane. EU chce nasadit zaměstnance Frontexu na západním Balkáně již v příštím roce, tedy poprvé mimo své území (s výjimkou Frontexu na Gibraltaru) v rámci dohod s vládami kandidujícími na členství v EU. Agentura Frontex by přispěla k boji proti obchodování s lidmi ak řízení postupů při zpětném přebírání, azylu a deportaci.

Kromě toho EU naléhá na balkánské země mimo EU, které mají s EU bezvízový režim, aby svou vízovou politiku pro občany mimo EU koordinovaly s Bruselem. Jde především o Srbsko, které v říjnu podlehlo tlaku EU na obnovení víz pro obyvatele Burundi a Tuniska. Ale přesto návštěvníci z Indie a Egypta – podle hodnocení EU – považují Srbsko (díky mírné vízové ​​politice) za tranzitní zastávku na balkánské trase do EU. Rozmístění agentury Frontex přispěje k posílení správy hranic na migrační trase ve spolupráci s vnitrostátní pohraniční stráží s cílem omezit nelegální toky.