Ukrajina musí rychle získat finanční pomoc ve výši 18 miliard eur od zemí EU. Na tomto bodu se shodlo 27 ministrů financí na Radě ministrů financí EU v Bruselu. „Česká vláda byla minulý týden v Kyjevě a byl to pro nás všechny velmi emotivní zážitek,“ řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura. „Věřím, že se Rada ministrů financí EU (Ecofin, pozn. red.) velmi rychle dohodne na dodatečné finanční pomoci pro Ukrajinu a věřím, že Ukrajině dáme v roce 2023 18 miliard eur,“ uvedl český šéf resortu.

S ruskou útočnou válkou na Ukrajině se země také dostala pod masivní ekonomický tlak a je závislá na mezinárodní pomoci. Kromě vojenské pomoci by měla co nejdříve začít i rekonstrukce. Za tímto účelem ukrajinská vláda představila plán obnovy, tzv. Národní plán obnovy. Ekonomové z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) to však kriticky hodnotí ve studii ve spolupráci s Growford Institute v Kyjevě.

Optimistické prognózy HDP

Plán má řadu nedostatků a je příliš optimistický, pokud jde o budoucí hospodářský růst. „Vláda přeceňuje potenciál hospodářského růstu zde v nadcházejících letech,“ řekla pro „Wiener Zeitung“ spoluautorka studie Tetiana Bogdanová. Ekonomové letos kvůli válce očekávají 35% pokles ekonomického výkonu.

Stimulační plán předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) vzroste pětinásobně ze dnešních 100 miliard dolarů na 500 miliard dolarů v roce 2032. Pokud to porovnáte s jinými zeměmi v Evropě z doby bývalé války, zachází to příliš daleko. Například v Bosně a Hercegovině se HDP v letech 1996 až 2005 ztrojnásobil.

Ukrajinská vláda předpokládá náklady na rekonstrukci ve výši 750 miliard eur. To zahrnuje 50 miliard dolarů vojenských výdajů. Dvě třetiny této sumy, neboli 500 miliard dolarů, by pocházely od zahraničních dárců.

Orientace na evropský standard

Autoři studie kritizují záměr snížit daňovou a odvodovou sazbu na 30 % HDP. To je neslučitelné se stovkami miliard dolarů, které bude rekonstrukce stát. A zaměření na jednotlivá hospodářská odvětví je také chybné. „Vláda se chce v aktuálním plánu zaměřit na takzvaná kvalitní odvětví. Je to ale především zemědělský sektor a těžký průmysl, kterým je přiřazen velký podíl na výkonu ekonomiky,“ říká Bogdan. Je vědeckou ředitelkou Growfordova institutu v Kyjevě a hostující výzkumnicí na WIIW. Lepší by bylo zaměřit se na rozvoj IT průmyslu, strojírenství nebo zelených technologií. Je to perspektivnější a Ukrajina má v těchto oblastech také velký potenciál.

Zásadně je ale v plánech rekonstrukce i spousta pozitivních věcí. „Plán je velmi podrobný a obsáhlý. Dává jasnou linii a velmi přesně ukazuje, co vláda hodlá udělat v příštích letech,“ řekl Bogdan. Zdůrazňuje cíl stanovení evropských norem v zemědělství, životním prostředí a správním sektoru. EU je také jedním z hlavních dárců Ukrajiny. Ale země také signalizuje, kam chce politicky směřovat, můj Bogdane. Navíc je třeba bojovat proti korupci a oligarchii, které jsou na Ukrajině stále rozšířené.(vymazat)