V úterý v poledne to oznámilo české předsednictví EU Členské státy dosáhly politické dohody o snížení poptávky po plynu do příští zimy.

Nebyla to nesplnitelná mise. Ministři dosáhli politické dohody na snížení poptávky po plynu před příští zimou, napsalo české předsednictví na Twitteru.

Po zhruba dvouhodinovém jednání v Bruselu bylo dosaženo dohody.

Zbytek článku pod videem

Členské státy souhlasily se snížením spotřeby plynu o 15 %. mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 ve srovnání s jeho průměrnou spotřebou za posledních pět let.

Rada souhlasila s tím, že členské státy, které nejsou připojeny k plynárenským sítím jiných členských států byly osvobozeny od povinného omezení plynu, protože by nebyly schopny uvolnit významné množství plynu z potrubí ve prospěch ostatních členských států. Členské státy, jejichž elektrické sítě nejsou synchronizovány s evropským elektrizačním systémem a jsou při výrobě elektřiny silně závislé na plynu, jsou rovněž vyňaty, aby se předešlo riziku krize dodávek elektřiny.

Členské státy mohou požádat o výjimku za účelem přizpůsobení svých závazků ke snížení poptávky, pokud mají omezené propojení s jinými členskými státy a mohou prokázat, že jejich vývozní kapacita nebo vnitrostátní infrastruktura LNG je plně využívána k přesměrování plynu do jiných členských států.

Členské státy mohou rovněž požádat o výjimku, pokud překročily své cíle plnění pro zásobníky plynu, pokud jsou silně závislé na plynu jako surovině pro kritická odvětví nebo pokud jejich spotřeba plynu vzrostla alespoň o 8 %. za poslední rok ve srovnání s průměrem za posledních pět let.

Členské státy se dohodly na posílení úlohy Rady při aktivaci mechanismu „stavu pohotovosti“. Aktivovala by se rozhodnutím Rady na žádost Evropské komise. EK předloží návrh na jeho spuštění, pokud existuje významné riziko vážného nedostatku plynu nebo výjimečně vysoké poptávky po plynu, nebo pokud o to Komisi požádá alespoň pět členských států, které vydaly vnitrostátní varování.

Při výběru opatření na snížení poptávky se členské státy dohodly, že by měly dát přednost těm, která neovlivňují chráněné spotřebitele, jako jsou domácnosti a služby nezbytné pro společnost, jako je zdraví a obrana. Možná opatření zahrnují snížení spotřeby plynu v odvětví elektřiny, opatření na podporu přechodu na průmyslová paliva, vnitrostátní informační kampaně, cílené povinnosti omezovat vytápění a chlazení a trh, jako jsou aukce mezi podniky.

Členské státy jsou povinny aktualizovat své vnitrostátní pohotovostní plány, které stanoví plánovaná opatření na snížení poptávky, a pravidelně podávat Komisi zprávy o pokroku při jejich provádění.

Nařízení je výjimečné a výjimečné opatření na omezenou dobu. Bude tedy platný jeden rok a Komise jej přezkoumá s cílem zvážit možné prodloužení do května 2023.

Text dohodnutý v úterý bude formálně přijat písemným postupem. Písemné řízení bude zahájeno a dokončeno v nejbližších dnech po technických úpravách textu.

Připomeňme, že v úterý se v Bruselu konalo mimořádné jednání ministrů energetiky zemí Evropské unie. Jeho předmětem byl mimo jiné i návrh Evropské komise za předpokladu povinné snížení spotřeby plynu v případě krize v EU související s dodávkami modrého paliva.

EU se obává, že v odvetě za sankce EU se Kreml může rozhodnout zastavit dodávky plynu do zemí EU. V důsledku toho může být v zimě nedostatek plynu.

Zbytek článku pod videem

V reakci na to Komise připravila nouzový plán. Vyzval členské státy EU, aby snížily spotřebu zemního plynu o 15 %. mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 Předpokladem je, že země EU by se k tomuto cíli zavázaly dobrovolně. EK také chtěla mít možnost vyhlásit „stav pohotovosti“ EU, během kterého by to bylo povinné.

Plán vyvolal od začátku mnoho kontroverzí. Po jejím vyhlášení se proti postavily Portugalsko, Španělsko a Řecko. „Jsme naprosto proti tomu,“ řekl portugalský státní tajemník pro životní prostředí a energetiku Joao Galamba v rozhovoru pro Expresso.

V úterý ráno to řekla ministryně pro klima a životní prostředí Anna Moskwaová „Polsko nemá žádné redukční cíle„, z hlediska povinné spotřeby plynu. – Byl to pro nás cíl vyjednávání – zdůraznila.

– Návrh je pro Polsko neutrální – dodala. Jak řekla Polsko si nepřeje, aby některá země EU byla nucena snižovat spotřebu plynu. – Nemůžeme o tom mluvit energetická bezpečnost na základě vynucených řešení – podtrhla.

Průměr v Evropské unii je kolem 35 %. Závislost země se však liší. Například Finsko spoléhá na 94 procent. na ruský plyn, Bulharsko na 77 %. – vychází z údajů Evropské unie. Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko a Bulharsko mají rovněž velmi vysokou míru závislosti, přesahující 75 %.

Výhodou LNG je možnost dodávek z různých míst světa do přístavů nacházejících se po celé Evropě. Podle údajů Gas Infrastructure Europe, V současnosti máme po celém kontinentu 37 terminálů LNG, z nichž 26 se nachází v členských státech EU.

Jak jsme psali na money.pl, Polsko se připojilo ke skupině zemí mít takové „okno do světa“ díky plynárenskému terminálu ve Świnoujście. Plánuje se také výstavba plovoucího terminálu v Gdaňském zálivu. Začátkem loňského roku Chorvatsko otevřelo svůj první terminál. Vývoj v tomto směru hlásí i další země.

V plánu nebo již 24 dalších terminálů v Evropě je ve výstavbě. Mít přístup Německo, Lotyšsko, Estonsko, Irsko, Švédsko a Finsko si chtějí vzájemně dodávat LNG. Ukrajina měla také postavit svůj terminál na Černém moři.

Poptávka po plynu v Evropě poroste, a s tím i role LNG, říkají odborníci. V současné době je podle Evropské komise dovoz LNG víceméně pokryt čtvrtinu celkové poptávky po plynu ve Společenství.