České předsednictví v Radě EU minulý týden rozeslalo druhý kompromis k tzv. Chip Law, který řeší nedořešené otázky, jako je rozsah návrhu, vytváření konsorcií a mimořádná opatření.

Chip Act je legislativní návrh, který má EU pomoci předcházet a zvládat nedostatek dodávek polovodičů, které jsou nezbytné pro všechna elektronická zařízení. Soubor je v současnosti jednou z priorit současného předsednictví.

Nový kompromisní text z 13. října, který viděl EURACTIV, je důležitým krokem tímto směrem, protože potvrzuje několik dřívějších změn a pokouší se objasnit některé z dosud nevyřešených problémů. Očekává se, že dokument bude projednán na Radě EU ve středu 19. října.

rozsah

Chip Act poskytuje právní rámec pro usnadnění výstavby nejmodernějších továren na výrobu polovodičů – známých jako mega-fabriky – spolufinancovaných z veřejných prostředků a určených k posílení technologické kapacity EU.

Zejména vyvstává otázka, zda se zaměřit na vývoj a rozšiřování nejnovější generace špičkových mikročipů, nebo těch aktuálně používaných.

Země EU mají různé zájmy, protože se dělí na země s robustní výrobní infrastrukturou, jednoduchými uživateli a hostiteli silných komunit pro výzkum a vývoj.

Řešením bylo rozšířit inovativní aspekt, který musí čipy obsahovat, na vylepšení v oblasti bezpečnosti, šetrnosti k životnímu prostředí a zvýšení efektivity.

geografická rovnováha

Další politickou otázkou je, jak zajistit, aby iniciativa nepřinášela prospěch pouze větším členským státům, které mají větší rozpočty na financování nových závodů se státní pomocí. Zde se zaměřujeme na vedlejší účinky, které zvyšují bezpečnost dodávek v celé Unii.

Tyto řetězové efekty mohou mít různé podoby v zemích, které nejsou přímo ovlivněny, například ve formě univerzitních programů. Tyto aspekty se však považují za obtížně měřitelné.

Evropské konsorcium pro infrastrukturu čipových sad

Vytváření konsorcií pro usnadnění přístupu k fondům EU souvisí s otázkou geografické rovnováhy. V posledním kompromisu Češi provedli změny, které mají zajistit spravedlivý a rovný přístup, přičemž pravidla účasti mají stanovena v jejich stanovách.

Některé členské státy však zpochybnily, zda je tento nástroj nezbytný. Domnívají se, že jde o administrativní zátěž, která dává velkým zemím nespravedlivou výhodu, protože malým zemím ztěžuje účast. Nelze vyloučit, že v tomto ohledu může existovat blokující menšina.

Pro konsorcia, která nezahrnují soukromé společnosti, nový text stanoví statut mezinárodní organizace.

mega továrny

Pokud jde o megatovárny, kompromis uvádí, že „by měly investovat do neustálých inovací v Unii, aby dosáhly konkrétního pokroku v polovodičové technologii nebo připravily technologie nové generace“.

Tato zařízení by měla mít zvláštní práva, jako je přednostní přístup k pilotním linkám pro experimentování s inovativními čipy. Evropská komise je zároveň oprávněna zrušit jejich status, pokud již nesplňují podmínky.

krizová hlídka

Dalším ožehavým problémem je vytvoření mechanismu včasného varování, který má zabránit narušení dodavatelského řetězce nebo mu předcházet. V posledním kompromisu předsednictví převedlo kontrolní úkoly z členských států na Komisi, aby zajistilo jednotu vnitřního trhu.

I když se centralizovaný aspekt mechanismu dohledu nezměnil, nový text rovněž dává vnitrostátním orgánům větší roli v dohledu nad trhem.

Členské státy jsou například povinny poskytnout kontaktní seznam všech příslušných společností v dodavatelském řetězci polovodičů působících na jejich území.

Na oplátku se Komise snaží poskytnout společnostem standardizované a bezpečné prostředky pro přenos relevantních informací a sdílení obdržených informací se zemí společnosti.

nouzový stav

Pokud se narušení dodavatelského řetězce nelze vyhnout, mohla by Komise po konzultaci s Evropským výborem pro polovodiče – orgánem, v němž jsou zastoupeny příslušné vnitrostátní orgány, vyvolat stav nouze.

Za těchto výjimečných okolností by Evropská komise mohla dát přednost megavýrobním zařízením, která by měla upřednostňovat výrobu polovodičů používaných přímo či nepřímo v kritických odvětvích.

Mezi tato kritická odvětví patří energetika, doprava, zdravotnictví a obrana. Zůstává otázkou, zda by měl být zahrnut automobilový průmysl, protože by to také rozšířilo na mnoho hospodářských subjektů přísnější požadavky na podávání zpráv, kterým tato odvětví podléhají.

Byla zavedena další ochranná opatření, aby se omezila diskreční pravomoc Komise při výkonu těchto mimořádných pravomocí. Exekutiva EU by měla v prováděcím aktu definovat dobu trvání krizového období a praktická a operativní opatření.

Kromě toho by Komise měla pravidelně, alespoň každé tři měsíce, podávat Evropskému výboru pro polovodiče zprávy o stavu krize. Před vydáním přednostní objednávky musí být příjemce konzultován o proveditelnosti a podrobnostech objednávky.

[Bearbeitet von Zoran Radosavljevic]