21. března 2022 – Mezinárodní přehled tisku

Civilisté uvěznění v Mariupolu kvůli ruským útokům se snaží dostat z města.

Civilisté uvěznění v Mariupolu kvůli ruským útokům se snaží dostat z města. (obrázková aliance/AA/Stringer)

„Jak ukončit ukrajinskou krizi?“ ptá se čínský list HUANQIU SHIBAO: „Vše nasvědčuje trvalému konfliktu. I riziko nové eskalace je reálné. Stejně jako Korea a Vietnam v minulém století je nyní Ukrajina dějištěm válka.“ geopolitické konfrontace mezi dvěma supervelmocemi. Čína se do této války nebude vměšovat jako strana. Jako dvě největší světové ekonomiky a členové Rady bezpečnosti OSN jsou Čína a Spojené státy povinny přispět k deeskalaci. společné řešení ukrajinské krize by také mohlo být využito jako příležitost k usnadnění bilaterálních vztahů,“ říká hostující článek v pekingských novinách HUANQIU SHIBAO.

Čína je podle HOSPODARSKÝCH NOVINY z Prahy možným prostředníkem v ukrajinské válce: „Peking splňuje řadu požadavků. Čína je s ruskou invazí nepohodlná, protože ohrožuje její vizi multipolárního světa, v němž sama hraje roli dobře naladěné prosperující supervelmoci. Každodenní obrazy destrukce vycházející z Ukrajiny převracejí toto pozadí. Čína je nucena lavírovat mezi svou loajalitou k Rusku a prosazováním vlastních zájmů. Protože Ukrajina by měla být centrem pro nové čínské hedvábí. Silnice, která spojuje Asii a Evropu. V zásadě byly pro Čínu vždy důležitější dlouhodobé plány než krátkodobé úspěchy,“ poznamenávají HOSPODARSKÉ NOVINY z České republiky.

Lotyšské noviny DIENA zdůrazňují: „Putinovu zločinnou válku proti Ukrajině do značné míry charakterizuje velkoruský šovinismus, jak opět ukázalo několik jeho nedávných projevů. To je ideologické ospravedlnění útoku. Kdo bude podveden, se teprve uvidí. v této pasti: konečně se v Lotyšsku ozývá propaganda Kremlu a rozděluje společnost. Ale zároveň se v ruských kruzích stupňuje odpor proti peklu, které Ukrajinu postihlo. Někdy dokonce mluvíme o nutné katarzi, kterou Rusko musí projít jako Německo po totální vojenské a morální porážce ve druhé světové válce,“ říká DIENA z Rigy.

Slovenský list DENNIK N vidí v rusko-ukrajinské válce „nebezpečné tendence k reinterpretaci dějin“: „Rusko je lídrem v této disciplíně. Invaze na Ukrajinu byla ospravedlněna nutnou „denacifikací“. vládou a dokonce genocidou rusky mluvící obyvatelstvo. A pak během války Putinovo srovnání sankcí proti Rusku s protižidovskými pogromy a perzekucí Rusů s pronásledováním Židů v nacistickém Německu. Takové překrucování holocaustu je stejně hnusné jako popírání,“ komentuje DENNÍK. N z Bratislavy.

Obyvatelé Londýna ČASY zkoumá chování ruské pravoslavné církve: „Pro patriarchu Cyrila není válka na Ukrajině pouze posvátnou vlasteneckou věcí; je součástí gigantického boje za obnovení církevní autority v zemi uctívané jako kolébka ruského křesťanství. Těžko vidět podobnosti s myšlením Vladimira Putina: jeho nacionalismus, jeho sociální konzervatismus a jeho pohled na „Ruský Mir“ – ruský svět, duchovní jednotu a územní expanzi ve velké části Ruska. Bývalý Sovětský svaz se spojuje se stejnou vizí, která je nyní prohlášena církví,“ říká ČASY Velké Británie.
Polák GAZETA WYBORCZA zvažuje následující: „Vzhledem k původně stanoveným cílům Moskvy by si Rusko mohlo nárokovat vítězství pouze tehdy, když bude sesazen současný demokraticky zvolený prezident Ukrajiny a Kyjev se vzdá alespoň ztracených území v Donbasu a Černém moři. O vítězství Ukrajiny by se dalo říci, kdyby, země mimo jiné zachraňuje svou suverenitu a získává zpět ztracená území Spojené státy a NATO předpokládají, že ruský prezident Putin neustoupí. L „Ukrajinu by proto mohla donutit ke kompromisu. Může se stát, že Ukrajina zůstane suverénní, ale uznává Územní zisky Ruska a vzdání se členství v NATO,“ píše se v novinách. GAZETA WYBORCZA z Varšavy.

Japonské noviny YOMIURI SHIMBUN o víkendovém japonsko-indickém summitu reflektují: „Japonsko a Indie jasně ukázaly, že jakákoli jednostranná změna status quo silou nemůže být přijata v žádném regionu. Je to velmi důležité. Japonsko také požadovalo, aby Indie dodržovala západní sankce proti Rusku. Existují ale obavy, že Dillí nakupuje ropu a plyn z Ruska. Čína by navíc mohla zesílit své tyranské akce v Asii, pokud Rusko nebude potrestáno za svou invazi. Pokud Moskva zastaví svůj barbarský čin, měla by být přinucena, mezinárodní společenství musí jednat ve shodě,“ žádá YOMIURI SHIMBUN z Tokia.

Norské noviny AFTENPOSTEN d’Oslo vzpomíná na takzvané ‚arabské jaro‘ před jedenácti lety a vysvětluje: „V té době se pozornost soustředila na arabský svět, ale pocity mnohých byly podobné těm, které jsme dnes viděli při pohledu na obrázky z Ukrajiny. Důvodů pro povstání bylo mnoho, včetně požadavků na svobodu a demokracii, ale také hlad: ceny potravin dosáhly v roce 2011 historického maxima. Je tomu tak i dnes – kvůli klimatickým změnám a koroně, ale nyní také kvůli ruské invaze na Ukrajinu a v mnoha zemích i minimální zvýšení cen vedou k nedostatku a tím i k politickým nepokojům. Válka je jedním z hlavních spouštěčů hladu a tím i nových konfliktů. Nejdůležitější nyní je, že válka na Ukrajině skončila. pokud zbraně přestanou, bude to trvat, než Ukrajina vyprodukuje tolik potravin než předtím“, očekává AFTENPOSTEN z Osla.

Změna tématu: Istanbulský CUMHURIYET se podívá do Indie, kde se nedávno konaly volby v několika státech: „Strana Bharatiya Janata premiéra Modiho vyhrála volby ve čtyřech z pěti států. Nacionalismus, nebo spíše fašismus, je v Indii stále na vzestupu Modi vyrostl v hnutí hindutva. Toto hnutí obhajuje kastovní systém v zemi. Zaměřuje se na menšiny, zejména muslimy. Faktem je, že Módího vláda se těší podpoře vlivných finančních kruhů. Dalším cílem Modiho režimu je učinit fašismus nezvratným. Proto byly volby v nejlidnatějším státě Uttarpradéš velmi důležité,“ domnívá se CUMHURIYET z Turecka.

O akcích autoritářského nikaragujského prezidenta Ortegy proti kritikům, ZURICHSKÝ NOVÝ ČAS: „Brutální pronásledování opozice ztěžuje i tradiční levici v Latinské Americe hájit Ortegu. Jíravá kritika nového chilského prezidenta Borice, nové hvězdy latinskoamerické levice, je významná. Politicky je 35- nemá nic společného se 76letým dinosaurem z dob studené války, který stále více připomíná diktátora Somozu, kterého svrhl v roce 1979. Většina jeho kritiků sedí v Somozově bývalé kobce El Chipote v hlavním městě Managua.“ To byl komentář na konci mezinárodního přehledu tisku NOVÝ DENÍK ZURCHER ze Švýcarska.

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *