Na stránkách MŽP ČR se objevil podrobný článek na téma spolupráce s polskou stranou ohledně našeho závodu. Ministerstvo píše, že poskytuje veřejnosti všechny informace, které má a které mu český zákon umožňuje zveřejňovat.

Ministerstvo životního prostředí (MŚ) poskytuje veřejnosti transparentním a zákonným způsobem veškeré dostupné informace, které od polské strany získá díky loni uzavřené mezivládní dohodě ohledně dolu Turów. Dohoda se musí týkat výnosů z těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole.

„Po roce existence mezivládní dohody v kauze Turów je pravdou, že polská strana skutečně plní své závazky a probíhá velmi intenzivní komunikace. Díky tomu máme konečně možnost sledovat vliv těžby na prostředí téměř online, máme data o stavu podzemních vod, hluku a kvalitě ovzduší.Zahájili jsme také fázi vyhodnocování funkčnosti podzemní bariéry a ve spolupráci s Libereckým krajem dohlížíme na přípravu stavby Libereckého kraje. Kraj obdržel přislíbené prostředky na vodohospodářská opatření a místní projekty, aby byly splněny zákonné požadavky na ochranu obchodního tajemství či duševního vlastnictví – říká Michal Pastvinský, ředitel odboru zahraničních věcí MŽP a zmocněnec ČR pro šňůru spolupráce při zvládání následků hornické činnosti v uhelném dole Kamienna o Turow.

Ministerstvo životního prostředí obdrželo od prosince 2020 žádosti celkem 8 občanů a nevládních organizací podle zákona o přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a zákon č. 123 /1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí). Žádosti se týkaly mnoha různých dokumentů, jako je text stížnosti podané u Soudního dvora EU, veškerá komunikace s polským státem týkající se dolu Turów, ale především informace o podzemních vodách a podrobnosti o plánovaných aktivitách.

Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo informovat o 52 konkrétních dotazech. V 8 případech nebyly údaje poskytnuty, protože nebyly k dispozici nebo neexistovaly, v 6 případech nebylo možné informace poskytnout legální cestou z důvodu soudního řízení nebo probíhajícího jednání. Pouze v 8 případech ministerstvo odmítlo poskytnout informace, protože zveřejnění informací zakazovala ustanovení o duševním vlastnictví nebo obchodním tajemství. Šlo o jedinečné technické, technologické a organizační informace významné ekonomické hodnoty. Ochrana obchodního tajemství a duševního vlastnictví je základním nástrojem ochrany konkurenceschopnosti a vlastnických práv podnikatelů, respektovaným rovněž zákonem o právu na informace o životním prostředí.

Ministerstvo tak učinilo proto, že sama polská strana tyto dokumenty výslovně uznala za obchodní tajemství (v souladu s čl. 14 odst. 9 smlouvy), ale zároveň v souladu se zákonem o právu na informace o životním prostředí provedla nezávislé posouzení obsahu všech požadovaných dokumentů. Většina takto identifikovaných dokumentů splňovala zákonnou definici obchodního tajemství (podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nebo definici duševního vlastnictví (podle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon). Porušení ochrany takových dokumentů je právně odůvodněné pouze ve výjimečných případech, což zde nebyl případ, jak potvrdil tzv. test proporcionality. Tento test měl určit, zda veřejný zájem na zveřejnění informací může převážit nad skutečností, že byly nesporně chráněny. Ke stejnému závěru loni dospěl polský soud, který rozhodoval o téměř identickém nároku nevládní organizace v Polsku. Ministerstvo také zohlednilo, že aktualizované a ověřené informace o vlivu hornické činnosti v dole Turów jsou nyní průběžně zveřejňovány bez ohledu na obdržené žádosti.

Ministerstvo životního prostředí aktivně zveřejňuje informace zejména o kontrolních výjezdech a monitoringu na webových stránkách ministerstva složky životního prostředí.

Výsledky společného česko-polského monitoringu podzemních vod, který probíhá dvakrát ročně, jsou pravidelné vydala Česká geologická služba.

Jedním z nejdůležitějších bodů dohody je ochrana před vyčerpáním podzemních vod. Brání tomu podzemní těsnící stěna, která byla dokončena v červnu 2022 a v současnosti probíhá roční zkušební provoz. Hodnotí se dvě kritéria: propustnost podzemní stěny a vývoj hladiny podzemní vody. Testy ukazují, že podzemní stěna splňuje dohodnuté parametry a údaje naznačují zpomalení poklesu podzemní vody.

Česká část získává údaje o vývoji hladiny podzemní vody ve čtvrtletních obdobích. Kromě toho dostává česká strana data o pohybech země v blízkosti dolu a také informace o hydrologii a dokumentaci podzemní stěny a zemní stěny, jejíž stavba bude zahájena v první polovině letošního roku. Dokončení zemního valu je jednou z podmínek, aby ČR přiblížila důl k hranici s ČR.

Polsko v rámci dohody také zajišťuje průběžná opatření ke zlepšení monitorování hluku v České republice. Od začátku letošního roku funguje online přenos dat z automatických imisních stanic umístěných v Polsku. Pro sledování vlivu dolu Turów na kvalitu ovzduší byly v ČR instalovány dvě automatické imisní monitorovací stanice. Monitoring v ČR provádí Český hydrometeorologický ústav a dosavadní výsledky naznačují, že všechny sledované imisní limity pro ochranu lidského zdraví jsou plněny.

Euroregion Nysa-Nysa v loňském roce spustil Fond malých projektů, který bude financovat místní projekty na obou stranách hranice na základě každoročních příspěvků z České republiky a Polska. Projekty hodnotí komise složená ze stejného počtu zástupců Libereckého kraje a Dolnoslezského vojvodství.

„První výzva k předkládání projektů byla vyhlášena v prosinci 2022 a letos v únoru jsme výzvu uzavřeli. Momentálně jsme ve fázi ověřování přijatých žádostí, kterých jsme obdrželi celkem šest s celkovými výdaji ve výši 934 000 eur a požadovaná podpora 358 000 eur. Týkají se například tvorby ekostabilizačních prvků v krajině nebo rekonstrukce systémů obnovy půdy – dodává hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

Projekty budou následně posouzeny a předloženy ke schválení na zasedání Výboru Fondu projektů malého Turówa v dubnu 2023, kdy bude rovněž do září 2023 vyhlášena druhá výzva k předkládání projektů.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí