Ursula von der Leyenová stále nechce potvrdit, zda se po volbách do Evropského parlamentu v příštím roce hodlá znovu ucházet o post předsedkyně Evropské komise. Kdo by ji mohl v této pozici potenciálně nahradit?

Příští rok budou v Evropské unii volby do Evropského parlamentu, po kterých bude funkční období nejen současného parlamentu, ale i Evropské komise v čele s Uršule von poslední Leyen.

V důsledku toho kolují spekulace o budoucnosti německé politiky. Některé hlasy říkají, že by mohla kandidovat. Jiné může nahradit Jens Stoltenberg jako generální tajemník NATO.

Novináři se včera přímo von der Leyenové zeptali, zda má v úmyslu znovu kandidovat do čela Komise. „Dobrý pokus,“ odpověděla s úsměvem.

Problematická aplikace

Otázkou je, jak by Ursula von der Leyenová byla opět kandidátkou na šéfku Komise. Teoreticky by měl být předseda Komise volen podle modelu Spitzenkandidat, ve kterém evropské politické strany volí ve volbách svého „hlavního kandidáta“, který je zároveň kandidátem na pozici šéfa komise. V takové situaci by měla von der Leyenová počítat s tím, že se stane hlavní kandidátkou Evropské lidové strany (EPP), největší skupiny v Evropském parlamentu.

– PPE má ve svých rukou vedení Komise. To je pro nás skvělá zpráva. V čele Komise máme první ženu. Jsme velmi hrdí na to, co jako EPL děláme, a chceme v tom pokračovat. Nyní je čas jej zavést, říká lídr EPP Manfred Weber když se zeptali na potenciální kandidaturu von der Leyenové.

Druhou možností by bylo zvolit ji stejně jako v roce 2019, kdy selhal model Spitzenkandidat a von der Leyenovou zvolili evropští lídři za zavřenými dveřmi.

– Mám dojem, že koncept Spitzenkandidat tiše umírá, tiše mizí. Nikdo už o tom nemluví, řekl v dubnu český europoslanec Jan Zahradil (ECR) v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Zůstávají však pochybnosti, zda bude Němec schopen počítat s dostatečnou podporou, aby mohl počítat s druhým mandátem. Kandidáta na předsedu komise vybírá kvalifikovaná většina Evropské rady a není známo, zda von der Leyenová přesvědčí představitele členských zemí.

Maďarská vláda již oznámila, že pokud bude von der Leyenová kandidovat ve volbách, nemůže si být jistá podporou Budapešti. „Postoj Maďarska bude skeptický, ale konečné rozhodnutí padne. Orbána to stále zajímá. Pokud vidí její přínos, bude pro ni hlasovat. Jinak bude hledat koalici, aby udělal něco jiného,“ řekl profesor. Bogdan Horal z Varšavské univerzity. Nabízí se otázka, zda by Maďarsko bylo schopné takovou koalici zorganizovat, protože například Polsko má problémy s Evropskou komisí.

Když ne Ursula, tak kdo?

Pokud se Ursula von der Leyenová rozhodne nekandidovat znovu na post předsedkyně Evropské komise, ozývají se hlasy, že by její místo mohl zaujmout současný komisař pro vnitřní trh. Thierry Breton.

Francouz se včera zúčastnil akce pořádané think-tankem Bruegel. Svůj projev zakončil heslem: „Evropa, která chrání, přetváří a navrhuje“, což znělo jako volební slogan.

– Rezignace Ursuly von der Leyen by ve skutečnosti vytvořila situaci nového uspořádání, ve kterém by se Thierry Breton potenciálně mohl stát šéfem Evropské komise – řekl expert na PISM v rozhovoru pro EURACTIV.pl Melchior Szczepanik.

Minulý měsíc se také objevily zprávy, že Breton nemůže počítat s podporou francouzského prezidenta. Emmanuelle Macron, což by mohlo zhatit ambice francouzského komisaře. Dalším problémem by mohla být skutečnost, že Breton patří do parlamentní skupiny Renew Europe – což je teprve třetí síla v Evropském parlamentu.

– V těchto spekulacích můžeme předpokládat, že nejpravděpodobnějším kandidátem na post šéfa Evropské komise je člen Evropské lidové strany, ale nemusí tomu tak být. Možné jsou i jiné scénáře, dodává Szczepanik.

Potenciálním kandidátem by mohl být i předseda Evropského parlamentu Roberte Metsol (EPP), která se v poslední době dostala pod tlak šéfa Evropské lidové strany Manfreda Webera.