Ukrajinští občané, stejně jako ostatní cizinci, musí u nás splňovat řadu podmínek a platit příspěvky, aby dostali polský důchod, upozorňuje mluvčí ZUS Paweł Żebrowski.

– V posledních dnech se v médiích objevily lživé názory, že občané Ukrajiny mají příliš snadný přístup k polským dávkám. Tento druh informací je zavádějící. Neříkají celou pravdu o nároku na dávky pro cizince – zdůrazňuje mluvčí ZUS.

Jak vysvětluje, ukrajinští občané, stejně jako ostatní cizinci, Pro získání polského důchodu musí splnit řadu podmínek a platit příspěvky u nás. Naproti tomu v Polsku budou mít nárok na minimální starobní příplatek pouze v případě, že budou u nás pobývat.

V zaslaném poselství ZUS připomíná, že Polsko a Ukrajina podepsaly v roce 2012 bilaterální dohodu o sociálním zabezpečení, která chrání lidi, kteří pracují nebo pracovali v obou zemích. Smlouva o sociálním zabezpečení stanoví, že pro určení nároku na starobní důchod se započítávají i doby pojištění v druhém státě.

To však neznamená, že Fond sociálního pojištění financuje důchody ukrajinských občanů za období práce v jejich domovské zemi. Každý stát vyplácí dávku v poměru k délce dob pojištění v každém z nich, upozorňuje Żebrowski.

Poukazuje na to, že bilaterální a multilaterální dohody jsou v moderním světě normou. Obdobná nařízení platí i v Evropské unii a jejich cílem je mimo jiné odstranit překážky při získávání důchodů, invalidních dávek a dávek pro osoby, které legálně pracovaly ve dvou nebo více zemích a přispívaly tedy alespoň do dvou různých systémů.

– Proto tato řešení hojně využívají i Poláci, např. žijící nebo pracující v Německu, Španělsku, Velké Británii, Kanadě, USA a mnoha dalších zemích. Polsko má smlouvy o sociálním zabezpečení s více než tuctem zemí, říká Żebrowski.

Podle dohody při stanovení nároku na minimální důchod v Polsku zohledňují se také doby práce na Ukrajině. Úprava dávky na výši minimálního stáří se však odvíjí od součtu dávek obou zemí.

Pro získání dotace musí být splněny určité podmínky. Máte na něj nárok, pouze pokud žijete v Polsku. JPokud osoba pobývá v jiné zemi, minimální příspěvek z Polska není splatný. V takové situaci vyplácíme osobě částku starobního důchodu bez doplatku. Tato problematika je nezávislá i na občanství, týká se tedy i emigrujících Poláků, upozorňuje mluvčí.

Počet grantů vyplácených ukrajinským občanům je malý. V roce 2021 se to týkalo 1 215 lidí, v roce 2022 – 1 205 lidí a nyní – 1 170 občanů Ukrajiny. Klesající výše dotací souvisí mimo jiné s tím, že ukrajinští občané nastupují do zaměstnání v Polsku. Získání příjmu z práce nebo výkonu obchodní činnosti ve výši vyšší, než je výše dotace, znamená neexistenci nároku na minimální dotaci. Druhý důvod poklesu rozsahu dotací souvisí s odchodem ukrajinských občanů z Polska.

Jak bylo zmíněno, ZUS má nástroje, jak zkontrolovat, zda daná osoba splňuje podmínky pro pobírání doplatku k polské dávce za pobyt v Polsku. Aby mohl cizinec žít v Polsku, musí mít právo legálně pobývat v Polsku na základě dokladu vydaného cizineckým úřadem nebo na základě legálnosti pobytu získané zápisem do registru pohraniční stráž.

Rovněž skutečnost, že ukrajinský občan pobývá v Polsku, je kontrolována jak ve fázi podání žádosti o dávky, tak i v době vyplácení dávky.

Osoby žádající o polské starobní důchody nejenže pod trestem trestní odpovědnosti předloží prohlášení o místě bydliště, ale musí na žádost instituce sociálního pojištění předložit i doklad potvrzující jejich legální pobyt v Polsku . Je také zvláště důležité, že ZUS spolupracuje se svým protějškem na Ukrajině, konkrétně s Penzijním fondem Ukrajiny.

Bylo doplněno, že postupy, které obě instituce používají při vyřizování žádostí o důchod, vyžadují prostřednictvím administrativní spolupráce ověření určitého množství údajů týkajících se přiznávání a výplaty dávek, včetně údajů o příjemcích. Samotní příjemci také informují o odchodu z Polska z důvodu nutnosti ZUS řádně nakládat s daní z příjmu důchodů a invalidních důchodů.

Příjemci jsou ze zákona povinni jako plátci daně informovat ZUS o jakékoli změně adresy. V případě zamlčení těchto informací musí dotčená osoba vzít v úvahu právní důsledky ZUS, včetně zahájení řízení o navrácení neoprávněně přijatých dávek, včetně exekučního řízení, a trestní odpovědnosti.