Bankovní sektor se roky potýká s problémy problém půjček ve francích. Objevil se po prudkém nárůstu švýcarské měny na začátku roku 2015. Dříve byl frank po dlouhou dobu 3,50 PLN. Nyní je o více než čtvrtinu vyšší – téměř 4,50 PLN.

Je to stejné jako s ostatními klíčovými zahraničními měnami. Jejich sazby po roce 2015 prudce vzrostly, odhalit slabost zlotého.

Generální ředitel mBank Cezary Stypułkowski v komentáři zveřejněném v Business Insider upozornil, že komerční banky nejsou zodpovědné za prudké oslabení polská měna. Poukázal na to, že „odpovědnost za stabilitu nebo nestabilitu národní měny spočívá na vládách a centrálních bankách zemí, které takovou měnu mají„.

Zbytek článku pod videem

Ředitel jedné z největších bank působících v Polsku tak označil vládu a NBP za hlavní aktéry, kteří umožnili výrazné oslabení zlotého. Důsledky nesou dlužníci, dovozci a spotřebitelé.

Cezary Stypułkowski poukázal na Českou republiku jako na dobrý referenční bod pro Polsko. Srovnával kroky vlád a centrálních bank obou zemí a makroekonomické dopady. Upozornil na to toto srovnání nám nesedí.

O politice našich sousedů na jihu řekl: „Vedl racionální politiku veřejných financí spojenou s péčí o vlastní měnu ve skutečnosti poskytuje nejen mnohem lepší pohled na ekonomiku takové země, ale také zlepšuje relativní hodnotu příjmů a úspor jejích občanů. Umožňuje nám také vyhnout se poruchám, které může způsobit rychlé znehodnocení národní měny.

Šéf mBank upozornil, že od roku 2002 zlotý vůči oslabil švýcarský frank o 77 procent Česká koruna přitom oslabila o 12 procent.

„Pokud tvůrcům hospodářské politiky naší země záleželo na stabilitě naší měny jako jejich českým kolegům, pak směnný kurz CHF by se aktuálně pohyboval kolem 2,65 PLN. O tom není pochyb v takové situaci by „problém franku“ v Polsku neexistovala i kdyby ano, jeho velikost by byla marginální“ – zdůraznil.

Poukázal na NBP, mimo jiné naznačil opožděnou reakci na rostoucí inflaci a nižší růst úrokových sazeb oproti tomu, co udělala česká centrální banka. Upozornil však na to úroková politika nedokáže vysvětlit rozdílný vývoj hodnoty zlotého a koruny.

Podle Stypułkowského hraje obrovskou roli vládní politika. Vlastně Průměrný roční deficit Polska v období 2005–2020 byl dvakrát vyšší než v České republicekteré by v dobách prosperity mohly dokonce vytvořit rozpočtový přebytek. Veřejný dluh k HDP je díky tomu u nás mnohem vyšší. A právě tato politika veřejných financí má být hlavním důvodem rozdílného vnímání zlotého a koruny ve prospěch druhé.

Naznačil, že v Polsku „je upřednostňována politika stimulace současné spotřeby, např. zvýšením distribuce na úkor budoucích generací. Podle názoru šéfa mBank se to vyplácí „přejídat“ stále větší část národního důchodu.

Cezary Stypułkowski poukazuje na vládní politiku, která oslabuje polskou měnu. Jako prezident mBank bude také muset v blízké budoucnosti čelit ráně, kterou hodlá bankám zasadit stejná vláda. Je to tentokrát pomoc lidem splácejícím půjčky ve zlotých.

Některé z nápadů zahrnují úvěrové prázdniny. Každý dlužník si díky nim bude moci odložit splácení o jednu splátku za čtvrtletí.

„Se silnou účastí dlužníků na plánovaných úvěrových prázdninách budou mít obrovský dopad na výsledky, kapitál a rezervy bankovního sektoru – Nedávno ohodnotil Marek Lusztyn, viceprezident mBank.

Zdůraznil provedené analýzy, které ukazují, že rozsah odpisů spojených s úvěrovými prázdninami překročí předchozí úrovně.

„Trvá dlouho mluvit s investory o tom, proč jsou zaváděny takové právní změny, které se týkají stávajících smluv a nemají z pohledu odvětví žádné racionální ekonomické opodstatnění,“ připustil Lusztyn.