Legenda českého motokrosu Jaroslav Falta zemřel v neděli večer (27. března 2022) kolem 22:00 na náhlé a nečekané selhání srdce. Falta před pár dny, 23. března, oslavil 71 let. Falta vyrůstal v Jiríkově u německých hranic, kde si jeho zvláštní talent rychle všimli.

Po prvních národních úspěších vstoupil v roce 1971 do mistrovství světa v motokrosu. Zvláštní na tom bylo, že jako Čech reprezentoval národní značku CZ na mezinárodní úrovni. Ve svých deseti letech mistrovství světa jezdil výhradně na těchto motocyklech a osmkrát dokončil sezónu v top 10. K tomuto výběru materiálu však pro něj neexistovala žádná alternativa. V té době již existovaly lepší možnosti od japonských výrobců. Za studené války směl Falta jako reprezentant východního bloku samozřejmě závodit pouze na českém motocyklu, který v té době již technicky zaostával a již nebyl konkurenceschopný.

Falta se ale se svým osudem nepáral. Naopak. Vzpomněl si na svou vlastní sílu a uspěl. Byla to jedna z jeho velkých předností. Nikdy nehledal omluvy nebo důvody neúspěchu. Vždy si na sebe nastavil ty nejvyšší standardy. Materiál byl pro něj druhořadý a pouze prostředkem k dosažení cíle. Pokud to nebylo konkurenceschopné, tak si musel laťku zvednout sám. Ale to se snadněji řekne, než udělá, když vám konkurenti nechávají na rovince větší výkon.

Soutěž Falta byla náročná nejen technicky, ale i personálně: výběr zní jako „Kdo je kdo“ motokrosové historie: Joel Robert, Sylvain Geboers, Gaston Rahier, Arne King, Adolf Weil, Hakan Andersson, Harry Everts, Willy Bauer, Heikki Mikkola, Vladimir Kawinov, André Malherbe, Jean Bruno, Rolf Dieffenbach, Neil Hudson, Hakan Carlqvist, Chuck Sun, Kees van der Veen, Georges Jobé, Jim Pomeroy, Heinz Kinigadner a mnoho dalších velkých sportovních jmen, která se stala legendami .

Stručný přehled úspěchů Jaroslava Falty:

1971: P9 250 ccm WM
1972: P9 250 ccm WM
1973: P6 250 ccm WM
1974: P2 250 ccm WM
1975: P11 250 ccm WM
1976: P10 250cc WM
1977: P9 250 ccm WM
1978: P9 250 ccm WM
1979: P10 250cc WM
1980: P7 250 ccm WM

1974: Srdcový mistr světa

Osudným se mu stal rok 1974. Falta až do posledního závodu bojoval o titul mistra světa se sovětským Rusem Gennadijem Mojsejevem. Na finále ve švýcarském Wohlenu přivezl sovětský tým jezdce s jediným úkolem: vyčistit Faltu a vydláždit cestu k prvnímu titulu mistra světa Moisejeva. Obchod se nezdařil. Popenko sice sesadil Faltu z kola, ale po havárii byl dostatečně rychlý, aby se dostal zpět do čela. Body bylo dost. Falta se stal mistrem světa v roce 1974! Sovětská delegace ale proti Faltovi protestovala, protože proťal startovní rošt a způsobil tak předčasný odjezd. Startovací stroje tehdy ještě padaly ve směru jízdy. V případě předčasného startu však měl být závod podle tehdejších předpisů zastaven. To se nestává. Místo toho se po závodě konal protest. Falta se ocitl mezi kolečky světové politiky a dalšími protichůdnými zájmy. Hlasovací chování jury po závodě a později i FIM bylo ovlivněno zájmy mimo sport. Na místě delegáti odhlasovali protest poměrem 3:2. Tehdejší delegace SRN a ČSSR hlasovaly proti, delegáti Švýcarska, SSSR a Rakouska pro, ale konečné rozhodnutí odložili na podzimní kongres FIM v San Marinu. Jenže s blížícím se podzimním sjezdem Sověti vyvinuli na „spřátelenou“ českou delegaci takový tlak, že se nakonec hlasování ani nezúčastnila. První světový titul pro Gennady Moiseeva a KTM konečně oficiálně potvrdila FIM v San Marinu. Celý příběh si můžete přečíst v tomto článku.

Současní pamětníci jako Harry Everts jsou stále přesvědčeni, že Falta je skutečným mistrem světa z roku 1974. V rozhovoru pro SPEEDWEEK.com vysvětlil své vzpomínky. Mimochodem, Harry Everts vyhrál Wohlenovo kontroverzní finále sezóny.

Po zklamáních a nespravedlivých nepřátelstvích roku 1974 nebyl Jaroslav Falta nikdy zahořklý ani pohoršený. Na trati ani mimo ni nebyl ani náznak pomsty. Naopak: až do konce udržoval velmi dobré vztahy se svými protivníky, zejména Gennadijem Mojsejevem. Moiseev zemřel v roce 2017 ve věku 69 let. Falta si vždy velmi vážil a respektoval své sovětské odpůrce, Rusa Mojsejeva a Ukrajince Kawinova. Na rozdíl od něj však Mojsejev a Kawinov směli jezdit na KTM, která už v polovině 70. let výrazně převyšovala CZ.

Jaroslav Falta byl celý život věrným gentlemanem a sportovcem. Bral osud tak, jak přišel, a vždy se díval dopředu. Ten stejný rok, 1974, vyhrál Motocross Super Bowl, předchůdce dnešního US Supercross Championships, v Los Angeles Coliseum před jásajícím davem 65 000 lidí. Od té doby je Falta velmi uctíván také ve Spojených státech a dodnes má věrné následovníky.

Vrátíme se do Faltovy země původu, České republiky: v 70. letech minulého století byla tato země skutečným eldorádem motokrosového sportu. Ve stínu Faltových úspěchů vyrostla celá generace talentovaných a mezinárodně úspěšných motokrosařů. V roce 1975 měl ale Falta opět smůlu: kvůli zranění sleziny se nemohl zúčastnit Motocross des Nations v Sedlčanech, rodném městě. Přesto český tým zvítězil před jásajícím místním publikem – s herci Bavorovským, Churavým, Naváčkem a Velkým. Jeho nejlepší muž Falta nakonec zůstal jediným jezdcem ve skupině špičkových českých jezdců bez titulu mistra světa.

Přesto byl vrcholem českého motokrosového národa. Věděli to a vědí všichni jeho sportovní kolegové od Velkého po Churavého. Falta byl natur s bojovným duchem. Jeho styl jízdy byl efektivní a elegantní. Proto byl v té době oblíbeným davem. Její dcera Martina nyní žije ve Spojených státech a zpracovává její příběh. Jaroslav Falta byl oceněn Českou státní cenou za celoživotní dílo v roce 2020. Odešel příliš brzy, ale nezapomeneme na něj.