Byl oslavován mezinárodně, ale někdy byl šikanován ve své vlastní zemi. Držitel Oscara Jiří Menzel nastavil v socialistickém Československu nízká měřítka – a největšího uznání se dočkal až po pádu komunismu. Režisér nyní zemřel ve věku 82 let.
Jemný humor jeho filmů byl v socialistickém Československu interpretován jako obžaloba proti všudypřítomné byrokracii: v roce 1968 získala tragikomedie Jiřího Menzela „Láska podle jízdního řádu“, která se odehrává na malém nádraží za německé okupace. ocenění Oscar. Pamatována je zejména scéna, kdy poskytovatel dopravních služeb umísťuje razítko železničáře na obnažené hýždě mladé dívky – také jako provokace v době skromnosti. Jak oznámila na Facebooku jeho manželka Olga, ve věku 82 let zemřel český režisér a režisér Jiří Menzel.
Když Menzel v roce 1968 obdržel Oscara, byl již nějakou dobu považován za výrazného představitele nové vlny československé kinematografie, která se vyznačovala především radostí z experimentování: improvizovanými dialogy, castingem s amatérskými herci a trochou černé humor. To zahrnovalo stylistické prostředky, které jasně odlišovaly novou vlnu od socialistického budovatelského filmu. Umělecká svoboda brutálně skončila invazí vojsk Varšavské smlouvy a potlačením Pražského jara.
Jiří Menzel to musel zažít na vlastní kůži: v roce 1969 dokončil svůj film „Lerchen am Faden“ – ale kritika panujících poměrů zašla pro vládu příliš daleko. Dílo si tedy muselo na vydání počkat 20 let. Odměna přišla po znovusjednocení: na Berlinale pak dostal Zlatého medvěda za svou politickou satiru. Byl aktivní i před kamerou: v 80. letech se objevil jako herec v německých a maďarských filmech. „Filmy, které jsme natočili v 60. letech, jsou zastaralé. Divák se změnil a já už to nemůžu plně sledovat,“ řekl Menzel v jednom ze svých posledních rozhovorů o kinematografii.
Jeho oscarová „Láska podle kalendáře“ není jediným filmem natočeným podle literární předlohy spisovatele Bohumila Hrabala, kterého obdivuje. Kromě dalších knih – včetně zmíněné „Lerchen am Thread“ – zfilmoval v roce 2006 také svůj román „Obsluhoval jsem anglického krále“ – hlavní roli ztvárnila Němka Julia Jentsch. Pro kritiky nebyl tento film ničím menším než „závěrem mistrovského celoživotního díla“.
Krátce po natáčení filmu „Tlumočník“, ve kterém ztvárnil hlavní roli, vážně onemocněl. Na konci roku 2017 musel po operaci strávit několik měsíců v nemocnici, ale nikdy se plně nezotavil. Jeho manželka, filmová producentka, tehdy svého manžela popsala jako „nejstatečnějšího z nejstatečnějších“. V posledních letech žil v izolaci s rodinou v Praze, kde se narodil a nyní také zemřel.
