7. dubna začne platit novela zákoníku práce, která práci na dálku do předpisů definitivně zavádí. Dle přijaté definice je prací na dálku výkon práce zcela nebo zčásti v místě určeném zaměstnancem a pokaždé se zaměstnavatelem dohodnutém, a to i u zaměstnance doma, zejména s využitím prostředků přímé komunikace na dálku.

Novela upravuje plnou a hybridní práci na dálku v závislosti na potřebách konkrétního zaměstnance a zaměstnavatele a také možnost požádat zaměstnance o práci na dálku ve zvláštních případech, jako je např. dobu trvání nouzového stavu, epidemického stavu nebo požáru nebo povodně na pracovišti. Dálkovou práci lze vykonávat i příležitostně na žádost zaměstnance, a to v rozsahu 24 dnů v kalendářním roce.

Jak poznamenal Łuczak, v závěrečné fázi pandemie si zaměstnanci oblíbili práci v jiných místech, než je sídlo organizace, a řada zaměstnavatelů nabízela zaměstnancům ještě flexibilnější formy, jako je „práce“, při které zaměstnanec částečně pracuje. vzdáleně a částečně spoléhá na prázdninové nebo coworkingové prostory v atraktivních lokalitách.

Náklady na práci na dálku na straně zaměstnavatele

Odborník podtrhl, že vzhledem k těmto změnám se dohled nad prací na dálku v zákoníku práce jeví jako formalita. „Bohužel novelizované předpisy i přes konzultace vzbuzují u zaměstnavatelů řadu pochybností a obav. Problémem je nejen značná složitost předpisů, ale také úplné přenesení veškerých nákladů na práci na dálku na zaměstnance“ – posoudil.

Upozornil, že podle nových předpisů zaměstnavatel pokryje náklady na elektřinu používá se pro práci na dálku, která se v současných cenách odhaduje na přibližně 0,30–32 PLN za každou hodinu práce na dálku (přibližně 50 PLN měsíčně), stejně jako náklady na další služby, jako je přístup k internetu.

„Odhaduje se, že dodatečné náklady pro zaměstnavatele na udržování zaměstnance na dálku jsou 50 PLN až 90 PLN za měsíc. Účtování dodatečných nákladů zaměstnavateli souvisejících s prací na dálku může odradit mnoho organizací od zavedení této práce, zejména v kontextu nedávné zvýšení mzdových nákladů Ačkoli se jednotková částka nezdá významná, je v případě velkých organizací bude fungovat efekt měřítkařekl Lucak.

Dodal, že – jak ukazuje výzkum – zaměstnanci očekávají, že se zaměstnavatelé podělí o náklady vzniklé při práci na dálku. „Za povšimnutí stojí úcta zákonodárce vůči zaměstnavatelům a zaměstnancům v podobě osvobození ekvivalentů/balíčků práce na dálku od sociálních a zdravotních odvodů a daně z příjmu fyzických osob,“ dodal Łuczak.

Zdůraznil, že zaměstnavatelé budou muset upravit modely práce na dálku, které vyvinuli a otestovali, aby se přizpůsobili přísným ustanovením uloženým zákonodárcem, jakož i příležitostná práce na dálku „na žádost zaměstnance“, která bude omezena na 24 dní v roce.

K tomu dodal možnost „nuceného“ vysílání zaměstnanců do práce na dálku byla omezena na zaměstnavatele pouze ve výjimečných situacích, jako je nouzový stav, epidemický stav nebo epidemický stav (a to po dobu 3 měsíců po jejich zrušení). Zaměstnavatel bude moci nasměrovat zaměstnance na práci na dálku také v případě, že jim z důvodu vyšší moci nebude moci zajistit bezpečné a hygienické pracovní podmínky na jejich současném pracovišti.

Nové předpisy rovněž zaručují zaměstnavateli právo na kontrolu práce zaměstnance na dálku, jakož i kontrolu v oblasti BOZP a dodržování požadavků na bezpečnost a ochranu informací, včetně postupů při ochraně osobních údajů; tato kontrola však nesmí narušovat soukromí zaměstnance vykonávajícího práci na dálku a dalších osob ani zasahovat do užívání místností v domácnosti způsobem, který je v souladu s jejich zamýšleným využitím, zdůraznil odborník.

Poukázal také na to, že zákonodárce v novelizovaných ustanoveních v podstatě zcela vynechal problematiku práce na dálku, na kterou upozorňovali zejména zaměstnanci a odborníci v období pandemie, tzn. starat se o psychickou pohodu zaměstnance na dálku.

„Složité předpisy a dodatečné náklady, které nesou zaměstnavatelé, mohou způsobit, že práce na dálku sdílí osud svého předchůdce – práce na dálku, která nebyla ve velkém měřítku využívána“ – odhadl odborník. „Je těžké jednoznačně určit, jaký bude budoucí vývoj práce na dálku. Dá se však předpokládat, že zaměstnanci jen tak neopustí nové pracovní metody vyvinuté v posledních letech“ – shrnul Łuczak. (OVESNÁ KAŠE)

kmz/mmu/