Ministryně obrany Jana Černochová (49) se v Česku stává jednou z figur místní politiky. Válka na Ukrajině ho vynesla do centra pozornosti jako jednoho z národů nejvíce oddaných pomoci Kyjevu a nejzarytějšího odpůrce moskevského imperialismu. Je pro užší transatlantické vazby, zřízení amerických vojenských základen na řece Vltavě a rychlou expanzi českých ozbrojených sil. Z tohoto důvodu je nazýván nějakým „jestřábem“.

Svou politickou kariéru zahájila v roce 1997, ve 24 letech, vstupem do Občanské demokratické strany (ODS) tehdejšího premiéra Václava Klause. Ukázalo se, že je efektivní úřednicí místní samosprávy – 8 let byla místostarostkou a 13 let starostkou městské části Praga-2. Od roku 2010 také nepřetržitě zasedá v Parlamentu ČR, kde mimo jiné předsedala brannému výboru Poslanecké sněmovny. Byla známá svými výroky kritizujícími imigrační politiku Evropské unie, postupující islamizaci našeho kontinentu a politiku Saúdské Arábie a Turecka. V září 2020 ji česká kontrarozvědka BIS varovala, že se stala objektem zájmu čínské IT firmy spojené se speciálními službami Pekingu.

Polské kořeny českého ministra

Z našeho pohledu je velmi důležité, že Jana Černochová je napůl Češka, napůl Polka. Její matka pochází z Poznaně a jako malá často trávila prázdniny u babičky na velkopolském venkově. Nedávno s ní vyšel v týdeníku „Reflex“ rozhovor, ve kterém přiznala, že za svou tvrdohlavost a bojovnost vděčí polským genům. Zná také velmi dobře polskou historii, což dokázala během rozhovoru, když vyprávěla mimo jiné o paktu Ribbentrop-Molotov, Varšavském povstání, Solidaritě a stanném právu.

Polsko je pro jeho ministerstvo důležitým referenčním bodem, protože chce, aby Česká republika vydala na obranu alespoň 2 %. HDP, stejně jako Polsko. Pochvaluje si také vojenskou spolupráci mezi našimi zeměmi a připomíná, že český generál Karel Řehka před lety velel jednotkám NATO umístěným v Polsku a zanechal dobrý dojem. V současné situaci je pro ni ale nejdůležitější spolupráce Varšavy a Prahy v ukrajinských záležitostech. Obě hlavní města mluví o těchto otázkách jedním hlasem.

Mimořádně důležitá se v této souvislosti ukázala společná cesta českého premiéra Petra Fialiho do Kyjeva v doprovodu Jarosława Kaczyńského, Mateusze Morawieckého a slovinského premiéra Janeze Janši. Jak říká Jana Černochová:

Jsem na Petru Fiali velmi hrdý. A jsem šťastný, že po mnoha letech máme kladný vztah k mé druhé vlasti. Už když jsem kandidoval v minulých volbách, přátelé mě prosili, abych se pokusil navázat polsko-české vztahy, pokud se mi to podaří. Řekl jsem „samozřejmě“. Netušil jsem, jak smutná událost bude. Ale myslím, že to fungovalo.

Obnovený zájem o Polsko

Je třeba připomenout, že když se loni na podzim konaly v Česku parlamentní volby, byly vztahy mezi oběma zeměmi v hlubokém patu, a to především kvůli sporu o důl Turów. To je dnes minulostí – především kvůli nové vládě v Praze, v níž dominantní roli hraje Občanská demokratická strana – nejpropolovější strana v ČR. Nejvýznamnějšími tvářemi ODS jsou dnes premiér Petr Fiala a ministryně Jana Černochová.

Ostatně je třeba dodat, že dnes je v Česku opět zájem o Polsko. O neustálé politice Varšavy vůči válce na Ukrajině, neústupném přístupu polských úřadů k Rusku nebo masivním přijímání ukrajinských uprchlíků v polských domovech se toho namluvilo hodně. Naše země je mimochodem prezentována z úhlu, který Češi neznají, například ukázkou fenoménu moderního muzejnictví (tj. narativních, interaktivních a multimediálních muzeí), který u našich jižních sousedů chybí. Velkou zásluhu na tom má Polský institut v Praze v režii Macieje Ruczaje, který se léta snaží přiblížit obyvatelům České republiky naše kulturní specifika.