V celé Evropě od poloviny loňského roku klesly nové hypotéky. Na vině jsou rostoucí úrokové sazby a vysoké ceny domů, které lidem stále více ztěžují dovolit si vlastní bydlení. V Rakousku si banky stěžují, že KIM-VO (Nařízení o opatřeních úvěrových institucí při financování nemovitostí) je příliš přísné – navzdory zmírnění zavedenému v dubnu. Prostřednictvím příkazu Úřad pro finanční trhy (FMA) v srpnu loňského roku stanovil jasné alokační standardy pro minimální kapitál, poměr dluhové služby a maximální dobu splatnosti. Důvod: rakouské banky poskytly velké množství úvěrů na základě neudržitelných standardů, což podle orgánů dohledu mohlo podkopat stabilitu finančních trhů.

Rakouské banky nyní odkazují na Českou republiku, kde národní banka zrušila starý povinný ukazatel dluhové služby – tedy maximální podíl příjmů, které musí dlužníci použít na splácení – s účinností od 1. července 2023. Česká republika čelí podobnému situace s prudkým poklesem objemu úvěrů na bydlení, klesajícími cenami nemovitostí a klesajícím ekonomickým růstem. Prostředí s vysokou inflací a vysokými úrokovými sazbami však nemělo negativní dopad na nesplácení, říká WKO Federal Division Bank.

Černko vyzývá ke zrušení pravidel
Willi Cernko, předseda Federálního bankovního a pojišťovacího oddělení, nyní nepožaduje pouze uvolnění poměru dluhové služby „kvůli podobným rámcovým podmínkám v Rakousku“. Při podzimním hodnocení předpisů KIM očekává „odstranění přísnějších pravidel zadávání zakázek a návrat k normálu“.

V Rakousku činí míra dluhové služby podle KIM-VO 40 % příjmu domácností. V České republice byla podle WKO tato sazba před současnou novelou 45 % (50 % pro dlužníky do 36 let). Touto novelou byl DSTI (debt service-to-income ratio) v České republice od 1. července podle bankovní divize stanoven na nulu.

V České republice, která není součástí eurozóny, je situace se základními úrokovými sazbami odlišná od situace v Rakousku. Základní sazba je tam 6 %, zatímco v eurozóně jsou to 4 %. (eml)