Zpřísnění měnové politiky nepřišlo příliš pozdě – zdůraznil ve středu během parlamentního finančního výboru guvernér NBP Adam Glapiński. Upozornil, že současné zvyšování úrokových sazeb není zaměřeno na současnou inflaci, ale na kontrolu inflace ve střednědobém horizontu.

Výbor pro veřejné finance vydal kladné stanovisko ke kandidatuře Adama Glapińského na post prezidenta NBP na druhé funkční období. V hlasování, kterého se zúčastnilo 54 poslanců, se pro Glapińského kandidaturu vyslovilo 27 poslanců, 26 bylo proti a jeden se zdržel hlasování. Kandidaturu Adama Glapińského ještě Sejm v hlasování neschválil.

Středeční zasedání parlamentního výboru pro veřejné finance bylo věnováno vyjádření k návrhu prezidenta Andrzeje Dudy jmenovat Adama Glapińského na druhé funkční období prezidentem Polské národní banky (NBP).

Během komise Glapiński poukázal na to, že v počátečním období jeho mandátu se polská ekonomika vyvíjela stabilně, ale v posledních letech musela čelit obrovským výzvám: pandemii a vypuknutí války v zahraničí.

Účinkům těchto dvou velkých šoků se nedalo vyhnout, ale vhodnými opatřeními jsme omezili, nadále omezujeme a omezíme jejich negativní dopad na polskou ekonomiku – uvedl šéf NBP.

Připomněl, že v reakci na pandemii NBP trvale uvolnila měnovou politiku, snížila úrokové sazby a zahájila nákupy aktiv.

Adam Glapiński poznamenal, že pandemický pokles ekonomické aktivity v Polsku byl jedním z nejmělčích v Evropě. Dodal, že naše země se dlouhodobě zotavuje ze ztrát souvisejících s pandemií, zatímco v jiných zemích – Německu, Itálii, Španělsku a České republice – se HDP ještě nevrátil na normální úroveň před pandemickou krizí.

Glapiński zároveň upozornil, že světová pandemická krize zažila i svou druhou etapu v podobě prudkého zdražení, zejména energií a surovin.

Zpočátku se ve světě odhadovalo, že tyto faktory pouze dočasně zrychlí dynamiku světových cen a následně se situace časem normalizuje. Nyní víme, že pandemické poruchy jsou trvalejší a nadále velmi prudce zvyšují inflaci. – poznamenal prezident centrální banky.

Jakmile se tedy polský HDP vzpamatoval z pandemických ztrát, kdy se oživení ekonomiky stalo trvalejším, a zároveň jsme si uvědomili, že hrozí trvalejší nárůst inflace, NBP zahájila rozhodné zpřísňování měnové politiky. politika – řekl Adam Glapinski.

Argumentoval tím, že „skřípnutí nepřišlo příliš pozdě“, „ve světle tehdejších znalostí v žádném případě nebylo pozdě“. Potvrdily to analýzy provedené zvláštní misí Mezinárodního měnového fondu a potvrdily to i další mezinárodní instituce – dodal.

Poznamenal, že Česko, které začalo se zpřísňováním měnové politiky dříve, má dnes vyšší inflaci.

V posledních měsících jsme systematicky zvyšovali úrokové sazby. Rád bych vám připomněl, že zvýšení, ke kterému v současné době dochází, nejsou zaměřena na současnou inflaci, ale na kontrolu inflace ve střednědobém horizontu, tedy zhruba za dva roky. Nejčastěji se odhaduje, že největší dopad má změna měnové politiky mezi pěti až sedmi čtvrtletími – řekl Adam Glapiński.

Úroková sazba 4,5 %. v historii posledních let naší ekonomiky, před ne mnoha desítkami let, jsou relativně slabé – odhaduje Adam Glapiński.

Glapiński ve středu ujistil, že centrální banka chce zabránit rozšíření inflace do širší ekonomiky a dalších sektorů poté, co velké pandemické šoky skončí poté, co se ceny stabilizují na vysoké úrovni. NBP chce zastavit prodlužování inflace z jiných důvodů, než jsou vnější šoky.

K tomu směřuje naše měnová politika, politika zpřísňování – řekl.

Vysvětlil, že je to „ve světě běžně používaný lék“, který – „jako každý dobrý lék je hořký“.

Chuť je hořká, s různými negativními vedlejšími účinky. Je to bolestivé, zvláště pro ty, kteří berou, kteří si již vzali půjčku, ale to je účel těchto léků – řekl Adam Glapiński.

Za vlády Donalda Tuska byla maximální referenční sazba 6 %, s průměrem 4 %. Pro generálního ředitele Marka Belku – 6,5 % Za vlády celé Občanské platformy a PSL to bylo 6 %. maximum. Za vlády Leszka Millera byla maximální referenční sazba 14,5 % a průměr 7,3 %. – vypočítal prezident NBP.

Citujic tyto údaje, neříkám, že to bylo špatné nebo dobré, ať už nohy byly příliš velké nebo příliš malé. Jsem ekonom a vím, že je demagogie používat taková data vytržená z kontextu. Záleží na situaci. Někdy jsou potřeba vysoké úrokové sazby, jindy nízké – podtrhl guvernér NBP.

Glapiński dodal, že maximální referenční sazba během funkčního období prezidentky Hanny Gronkiewicz-Waltzové byla 32 %, „vytrženo z kontextu“, pro Leszka Balcerowicze byl průměr 7,6 % a maximum bylo 19 %.

Ale neříkám, jestli je to dobře nebo špatně, to je jiná diskuze – podtrhl s tím, že je třeba vzít v úvahu celkovou ekonomickou a finanční situaci atp.

Jak uvedl, v současnosti čelíme další výzvě, a to ruskému útoku na Ukrajinu, který vedl k dalšímu prudkému nárůstu cen surovin a paliv. Guvernér centrální banky poznamenal, že zemědělské komodity systematicky zdražují a podle jeho názoru zdražují. Informoval, že Ukrajina a Rusko mají na svědomí 25 procent. Světová produkce pšenice a válka urychlily vzestupný trend cen.

Velikost šoku z růstu cen je podle něj nejlépe vidět na evropském trhu s plynem, který je nyní v Evropě desetkrát dražší než před pandemií. Je to bezprecedentní fenomén – podtrhl.

Usoudil, že vše nasvědčuje tomu, že válka bude pokračovat ještě mnoho let.

NBP podniká rozhodné kroky, které vedou k trvalému snížení inflace – zdůraznil guvernér NBP ve svém projevu. Upozornil, že „výrazný nárůst současné inflace“ je důsledkem ruského útoku na Ukrajinu a tento problém se týká mnoha zemí.

Jak popsal, tento nárůst v eurozóně činí 7,5 %. Jde o nejvyšší inflaci v historii této oblasti – podtrhl. Dodal, že tato úroveň inflace přesáhla třiapůlnásobek inflačního cíle ECB.

Podobná situace je podle Glapińského také ve Spojených státech, kde je nárůst cen rovněž nejvyšší za poslední roky a činí 8,5 % a je více než čtyřikrát vyšší než cíle Federálního rezervního systému.

Popsal, že v České republice, která se jako první rozhodla zvýšit úrokové sazby, inflace přesahuje 12 %.

Inflace a měnová politika jsou momentálně v centru pozornosti kvůli své drastickosti, ale centrální banka, kterou mám šest let na starosti, plní i další důležité funkce pro ekonomiku, řekl Adam Glapiński.

V této souvislosti zmínil efektivní fungování platebního styku a zajištění efektivního oběhu hotovosti.

Zdůraznil důležitou roli NBP při uklidnění situace po masivních výběrech z bankomatů, ke kterým došlo po vypuknutí války na Ukrajině. 40 miliard PLN bylo vyplaceno rychlostí blesku během několika dní – řekl. Dodal, že NBP půjčuje své bankovní vozy bankám, aby mohly převážet hotovost do bankomatů.

Jak upozornil, NBP také podporuje stabilitu finančního sektoru a zajišťuje likviditu bankovního sektoru.

Poukázal na to, že navzdory výzvám, včetně dvou silných otřesů v podobě pandemie a války, za posledních šest let, kdy byl předsedou NBP, polský HDP vzrostl celkem o 23 %. v reálných hodnotách a Polsko rostlo třiapůlkrát rychleji než eurozóna. Jak uvedl, míra nezaměstnanosti se také snížila na polovinu a je po ČR nejnižší v celé EU a reálné mzdy vzrostly o 26 % a zlepšily se i výsledky polských firem.

Navíc velmi rychlý hospodářský růst v Polsku nevyvolal makroekonomickou nerovnováhu, a to ani na trhu s nemovitostmi, řekl. Dodal, že v tomto období se výrazně snížil poměr zahraničního dluhu k HDP, snížil se také poměr úvěrů k HDP a zvýšil se příliv přímých zahraničních investic. Podle prezidenta NBP to bylo téměř 60 %. nadprůměrné v letech 2004-2015.

NBP usiluje o přilákání zahraničních investic do Polska – zdůraznil Adam Glapiński a zdůraznil, že je to zvláště důležité v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Vynakládáme velké úsilí, abychom přesvědčili zahraniční investory, že toto riziko u nás neexistuje, že tato válka se v žádném případě nemůže rozšířit na naše území, a to ani ekonomicky. Vláda a my zakládáme v zahraničí různé skupiny, které se setkávají s investory a přesvědčují. Také na místě, v NBP, se setkáváme se skupinami zahraničních investorů a přesvědčujeme je o perspektivách polské ekonomiky. – řekl předseda NBP.

Za posledních šest let NBP výrazně zvýšila finanční zabezpečení Polska. Během mého působení se devizové rezervy zvýšily o téměř 56 miliard dolarů. Máme velmi vysoké rezervy podle všech mezinárodních ukazatelů. Výrazně jsme zvýšili zásoby zlata v těchto rezervách. Nakoupili jsme 125 tun zlata v letech 18-19, tedy před výrazným nárůstem tržních cen, kdy bylo zlato ještě levné,“ řekl Adam Glapiński.

Poukázal na to, že zlato hraje důležitou roli při posuzování finanční důvěryhodnosti země. Poznamenal, že navzdory současným velmi vysokým cenám zlata ho NBP neměla v úmyslu prodat.

Je tu proto, aby zaručil tuto pevnou pozici Polska jako spolehlivého partnera, aby měl vysoké hodnocení atd. – podtrhl Adam Glapiński.

Podle Glapińského je více než polovina zlatých zásob uchovávána v Londýně „z historických bezpečnostních důvodů“ a zbytek v zemi „na bezpečných místech“.

PAP / ZLATO