Zemřel velký Milan Kundera Francouzsko-český kosmopolita spisovatelů 20. století zemřel v úterý ve věku 94 let, informovala ve středu česká média. Autor narozený v Brně 1. dubna 1929 vstoupil do světové literatury nejpozději svým mezinárodním bestsellerem „Nesnesitelná lehkost bytí“.

Kundera ve svých románech sledoval velká i malá tajemství lidské existence. Fanoušci i kritici oceňují jeho styl prózy, který je stejně jasný jako ironický. Nakonec to však byla filmová adaptace Philipa Kaufmana Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1987, která Kunderovi konečně vydláždila cestu k mezinárodní slávě. Erotický a tragický milostný příběh chirurga Tomáše a číšnice Terezy na pozadí zátahu Pražského jara dojal mnoho lidí – a odehrává se na pozadí vlastního příběhu.

Sám Kundera, bývalý člen komunistické strany, upadl v nemilost po vpádu Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Od roku 1975 žije ve Francii, kde později vyučoval na univerzitách v Rennes a Paříži. V roce 1979 byl zbaven československého občanství a v roce 1981 přijal francouzské. Od roku 1993 Kundera píše své knihy ve francouzštině. S bývalou vlastí udržoval jen omezený kontakt a také nedovolil překládat své knihy do češtiny. Teprve v 90 letech získal zpět české občanství.

V roce 2020 odkázal svou soukromou knihovnu a archiv Moravské národní knihovně v Brně, která byla letos definitivně slavnostně otevřena. „Myslím, že knihy patří do knihovny, takže je logické, že je Moravské zemské knihovně daruji,“ řekl tehdy Kundera. Téhož roku ale vyvolala mnoho řečí nová biografie hvězdného autora, jejíž autor Jan Novák se kriticky podíval na Kunderův politický život před jeho emigrací.

Kunderova raná díla, jako intimní básně „Monology“ z roku 1957 nebo hra „Majitelé klíčů“, oceněná v roce 1963 Českou státní cenou, do kánonu nepatří. Kunderův nejnovější román „Festival bezvýznamnosti“ vyšel v roce 2015 také v němčině. Autor zůstal věrný sám sobě: čtenář pozoruje čtyři starší pány, kteří podnikají nájezdy do Paříže, zatímco přemítají o filozofu Hegelovi nebo teoriích o erotika ženského pupku. Recenze se pohybovaly od „pozdního díla velkého autora“ po „nudné, nezáživné, vymyšlené a prázdné“.

Několikrát byl zmíněn jako kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho postavení klasika světové literatury se každopádně upevnilo od doby, kdy jeho dílo vyšlo v prestižní francouzské edici „La Pléiade“ (Sedm hvězd). Za svůj život se této pocty dostalo jen pár dalším autorům, kteří se mohou prezentovat ve vitríně s koženou vazbou a zlatým okrajem. Získal řadu ocenění, jako je „Prix Médicis“, Francouzská čestná legie a Jeruzalémská cena. Kunderovo dílo bylo oceněno i v Rakousku, za což získal v roce 1987 mimo jiné rakouskou státní cenu za evropskou literaturu.

Od: apa