„Nesnesitelná lehkost bytí“

Ve věku 94 let zemřel spisovatel Milan Kundera

Středa 12. července 2023 | 12:43

Ve věku 94 let zemřel Milan Kundera, jeden z nejvýznamnějších evropských spisovatelů své generace, oznámila ve středu Moravská zemská knihovna v Brně s odkazem na jeho manželku Věru. Kundera žil desítky let v Paříži. Jeho knihy byly přeloženy do všech jazyků světa a prodaly se miliony výtisků. Získal řadu ocenění, jako je „Prix Médicis“, Řád francouzské čestné legie a Jeruzalémská cena.

Kundera získal celosvětovou slávu v roce 1984 svým románem „Nesnesitelná lehkost bytí“. Hollywood natočil tragický příběh lásky a exilu mezi číšnicí Terezou a doktorem Tomasem s Juliette Binoche a Danielem Day-Lewisem v hlavních rolích.

Milan Kundera slavil první úspěch s příběhy o „směšné lásce“

Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně na Moravě. Pocházel ze vzdělané rodiny. Jeho otec byl ředitelem hudební školy a matka učitelkou. Jeho bratranec Ludvik byl surrealistický spisovatel. Kundera s nadšením vstoupil do komunistické strany v 18 letech, stejně jako mnoho jeho současníků. Psal básně o Stalinovi.

První větší úspěch v próze slavil s volnými příběhy o „směšné lásce“. Ukazovali nepravděpodobné milence v groteskních situacích. Kundera se stalinismem zabýval ve svém románu „Vtip“. Později se stal významným představitelem sociálně demokratického hnutí „Pražské jaro“.

Invaze zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ukončila sen o „socialismu s lidskou tváří“. V důležité eseji té doby Kundera tvrdil, že střední Evropa byla po druhé světové válce „unesena“ Západem. V roce 1975 se s manželkou, televizní moderátorkou Věrou, přestěhoval do Francie a v roce 1979 mu bylo odebráno československé občanství.

reklama

Kundera byl obviněn ze závažných obvinění v roce 1950

Přesně o 40 let později se Kundera opět stal českým občanem. Iniciativa vzešla od bývalého šéfa frankofilní vlády Andreje Babiše, který autora navštívil v Paříži. Kundera věnoval několik svých knih svému ústřednímu tématu, životu v exilu. Román z roku 2000 „Nevědomost“ pojednává o potížích, kterým čelí navrátilci.

Kundera rád své romány opepřil filozofickými odbočkami – od Janáčkovy hudby až po význam smíchu. Považuje se za obhájce evropského románu. „Román je meditací, která jde do hlubin existence prostřednictvím imaginárních postav,“ napsal jednou.

Pro Kunderu šlo vždy o velké otázky identity, historie a existence. Často byl považován za kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu, ale nikdy se tak nestalo. Přitížilo ho tvrzení na základě policejního protokolu, že v roce 1950 udal antikomunistického špióna. Sám to popřel.

V létě 2020 vyšla v Praze kritická biografie o prvních letech Kundery jako spisovatele za socialismu. Jeho nejnovější díla, od „Nesmrtelnosti“ přes „Identitu“ po „Festival bezvýznamnosti“, byla pozitivně přijata.