„Špioni“, „pátá kolona“, „spáči“ – to jsou slova, která dnes nevystihují hollywoodskou fikci, ale současnou realitu. Zazněly během konference o aktuálních bezpečnostních hrozbách pořádané v pondělí 11. dubna v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Investigativní novinář týdeníku Respekt Jaroslav Spurný se ve svém vyprávění o této události netajil tím, že vidět šéfy všech tajných služeb najednou a také ředitele NÚKIB, tedy řekněme Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a informační bezpečnost, „není na denním pořádku.“ A na konferenci vystoupil i ministr obrany.

spící agenti

Základní sdělení, které z tohoto setkání podle novináře vzešlo, je, že se tito čtyři lidé rozhodli veřejně, společně a jedním hlasem hovořit o potřebě posílit armádu, instituce, které zastupují, energetickou infrastrukturu atd.

Šéf kontrarozvědky BRI plukovník Michal Koudelka varoval, že mezi uprchlíky z Ukrajiny mohou být lidé vyslaní Ruskem, aby zde vykonávali své povinnosti, včetně „spáčů“, kteří budou aktivováni ve správnou chvíli. Proto je podle Koudelky třeba počítat s tím, že Rusové mohou v budoucnu na území ČR provést „nějaký teroristický útok v souvislosti s válkou na Ukrajině“.

Nepřátelský stát Česká republika

Generálmajor Jan Beroun, více než sedm let šéf vojenského zpravodajství českého VZ, připomněl událost před rokem, kdy Praha v té době bezprecedentní akcí vyhostila 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví. Již dříve se ukázalo, že za výbuchem v muničním skladu Vrbietice na Moravě o sedm let dříve stáli dva pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU. Důkazy musely být nezvratné, neboť se jim nebránil ani tehdejší velmi proruský prezident Miloš Zeman (rozmyslel se až po Putinově agresi proti Ukrajině).

V té době, jak řekl Beroun, jediné dvě země na ruském seznamu nepřátelských států byly Spojené státy americké a Česká republika. Dnes – po uvalení sankcí – se rozšířil na několik desítek článků. To ale podle šéfa české vojenské rozvědky „nic nemění to, jak nás Rusové vidí. Spolu s Pobaltím, Poláky a Spojenými státy nás vždy zmiňují Rusové,“ cituje Beroun portál iDNES.cz.

Pátý sloupec

Odsun Rusů před rokem byl podle plukovníka Koudelky rozhodující událostí v aktivitách proti ruským službám. „Teprve nyní můžeme docenit význam toho, co se stalo,“ řekl ředitel české kontrarozvědky. V současné době podle něj na ruské ambasádě v Praze působí pouze šest diplomatů a 25 státních zaměstnanců. Tak skromný personál na postu podle něj brání Rusům v provádění útoků v Česku z „tradičního ukrývání“ a ztěžuje sledování.

Koudelka dodal, že Rusové se svých akcí v žádném případě nevzdali, „a my se musíme připravit na jejich nové útoky.“ Nejdůležitější jsou dezinformace. „Pátá kolona se pomalu začíná aktivovat,“ varoval vůdce BRI.

Potvrdil to ředitel NÚKIB Karel Rzehka. Přesun do kyberprostoru začal měsíc před vypuknutím války. Kromě útoků na informační systémy podle něj docházelo také k akcím, jejichž cílem bylo uvrhnout lidi do chaosu a také snížit důvěru ve vládu a podpořit vojenské operace.

Vše pro daný čas

Také šéf civilního zpravodajství ÚZSI brigádní generál Marek Szimandl začal uklidňováním účastníků konference. S výhradou, že mluvit o tom, co dělá zpravodajská služba, je velmi citlivé téma, ujistil, že instituce, které šéfuje, si také není vědoma žádného významného rizika z hlediska bezpečnosti země. Jak dodal: „Všechno je však včas.“

Podle generála Szimandla selhaly zpravodajské služby na ruské straně během války na Ukrajině. Kreml plánoval válku na základě nesprávných informací, řekl šéf zpravodajské služby. Z dlouhodobého hlediska to nevylučuje kolaps Putinova režimu. Pak by mohlo dojít k útokům na jeho okrajích, například v Náhorním Karabachu. „Rusko silné i slabé bude hrozbou pro své okolí,“ uvedl ředitel ÚZSI.

Vojenská rozvědka varuje

Zatímco Koudelka varoval doma před hrozbou teroristických útoků a Szimandl před útoky na periferii Ruska, šéf Vojenského zpravodajství Beroun se podíval do vzdálenějších krajů. Největší riziko přenosu destabilizace a konfliktu podle něj hrozí v oblastech, kde má Rusko v tomto ohledu již velké zkušenosti: na Balkáně a v Sahelu, tedy pásu zemí táhnoucích se napříč Afrikou jižně od Sahary. – od Senegalu po Mauritánii v Atlantiku, přes Mali, Niger a Čad až po Súdán a Eritreu v Rudém moři.

Na Balkáně je spojencem Ruska Srbsko, které mělo být v sobotu 9. dubna vybaveno systémem protiraketové obrany od Číny. Toho dne údajně na bělehradském letišti přistálo šest čínských nákladních lodí Y-20. Vyzbrojení Bělehradu Moskvou a Pekingem vyvolalo ve světě obavy, že posílené Srbsko bude chtít dosáhnout Kosova, které se od něj oddělilo v roce 2008 a vyhlásilo nezávislost.

Pád z růžového mraku

„Válka na Ukrajině byla nepříjemným budíčkem pro všechny ukolébané pocitem bezpečí,“ řekla ministryně obrany Jana Czernochová na konferenci v českém parlamentu. Česká společnost podle ní spadla „z růžového obláčku [wyobrażeń]že Evropa je nejbezpečnější místo na světě a to [na jej obszarze] nemůže dojít ke konfliktu.“

Závěr je jasný: obranné výdaje ve výši 2 % hrubého domácího produktu, které se ČR zavázala NATO, jsou naprosté minimum. „Musíme se pokusit dosáhnout těch dvou procent co nejdříve.“ Poláci již utrácejí 3 %, pobaltské státy 2,5 %. Jsme na 1,4 %,“ uvedl šéf českého ministerstva obrany. A dodala, že v Česku bude potřeba revidovat strategické dokumenty, aby se Česko nepřipravovalo na staré války.