Válečný den v kostce
Mnoho států vyhostilo ruské diplomaty – Zelenskyj vyzývá k reakci na masakr

5. dubna 2022, 21:45

Právě teď probíhá spousta bitev kolem ruské invaze na ukrajinu pryč od válečných dějišť. V reakci na masakr v Bucha prohlásily státy EU mnoho ruských diplomatů za „nežádoucí osoby“ a vyhostily je. V Německu rozhovory o dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu nekončí – ministr zahraničí Baerbock projevuje prvotní ochotu tak učinit. Mezitím se také něco děje na frontě dodávek energie: Evropská unie chce zakázat dovoz uhlí z Ruska.

Navzdory stažení velké části ruských jednotek na severu Ukrajiny pokračují boje v nezmenšené míře. Podle britských zpráv ukrajinské síly znovu dobývají důležité oblasti na severu země. Ministerstvo obrany v Londýně s odvoláním na britskou vojenskou rozvědku uvedlo, že donutilo ruské jednotky stáhnout se z oblastí severně od hlavního města Kyjeva a kolem města Černihiv.

Ruské ozbrojené síly podle ukrajinských zdrojů připravují „masivní útok“ proti jednotkám ve východní oblasti Luhanska. Guvernér regionu Serhiy Gaidaj oznámil, že bude přivezeno vybavení a palivo a že jednotky budou posíleny. „Věříme, že se připravují na masivní útok.“ Ve videozprávě Gaigaj uvedl, že ostřelování sílí. Vyzval obyvatele, aby oblast co nejdříve opustili. Ukrajinské ministerstvo obrany očekává další ruské útoky na obležené město Charkov na východě Ukrajiny. Obavy ukrajinské armády sdílí i NATO.

Mezitím město Kramatorsk na východě Ukrajiny v úterý večer ostřelovala ruská armáda. Při raketových útocích byla mimo jiné zničena škola v centru města. Vzhledem k tomu, že v době útoku ve škole nikdo nebyl, místní obyvatelé uvedli, že zjevně nebyly žádné oběti. Došlo také k těžkým útokům na město Borodyanka.

Zelenskyj chce volat Rusko k odpovědnosti za Buchu

Debata o válečných zločinech spáchaných ruskou armádou v Buchu pokračuje. Americký ministr zahraničí Antony Blinken označil zvěrstva vůči civilistům v ukrajinském městě Bucha za „promyšlenou akci“. Nešlo o „svévolné jednání jednotky, která se vymkla kontrole“, řekl před odletem do Bruselu na jednání ministrů zahraničí NATO. „Je to záměrný čin zabíjení, mučení, znásilňování a páchání zvěrstev,“ pokračoval Blinken.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval Rusko, aby bylo pohnáno k odpovědnosti za zvěrstva spáchaná na předměstí Bucha v Kyjevě. „Odpovědnost musí být nevyhnutelná,“ řekl Zelenskyj ve svém videonahrávkovém projevu k nejvyššímu orgánu OSN. Rusko spáchalo „zločiny“. Zelenskyj také obvinil Rusko z únosů „desítek tisíc“ Ukrajinců do Ruska.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov mezitím označil nález stovek těl v malém ukrajinském městě Bucha za „monstrózní padělek“ ukrajinské strany. „Trváme na tom, že jakékoli obvinění proti ruské straně, proti ruským vojákům, není jen nepodložené, ale je to dobře zinscenovaná podívaná,“ ​​řekl podle agentury Interfax Peskov, který v pondělí odmítl ruskou odpovědnost za zvěrstva. Opět nepředložil žádné důkazy.

Hromadné vyhoštění ruských diplomatů

Mnoho evropských zemí za posledních 48 hodin vyhostilo ruské diplomaty. Podle agentury AFP by jich za dva dny bylo více než 200. Jen Německo vyhostilo 40 zástupců z Ruska, Itálie 30 a Španělska 25, ale také Dánsko a Evropská unie poslaly své diplomaty zpět do svých domovských zemí.

Rusko zareaguje stejně tak, že zabouchne dveře západních ambasád, řekl o vyhoštění diplomatů bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Bude to levnější pro všechny. A nakonec se postavíme proti sobě se zbraní v ruce.“

Dodávky zbraní: Německo váhá, ČR dodává

Poptávka po nových dodávkách zbraní z Ukrajiny neustává. V Německu parlamentní skupina CDU/CSU také vyzvala k většímu odhodlání federální vlády podporovat Ukrajinu zbraněmi. Země výrazně menší než Německo by dodaly Ukrajině více zbraní, stěžoval si parlamentní tajemník Unie Thorsten Frei. Zejména ministryně obrany Christine Lambrechtová byla nadále silně kritizována.

Vzhledem ke zvěrstvům války v Buchu ministryně zahraničí Annalena Baerbock znovu potvrdila svou zásadovou ochotu dodat Ukrajině další zbraňové systémy. „Neříkáme ne, ale díváme se na to, jaká řešení existují. Společně jako EU, jako NATO a především jako partner G7,“ prohlásil zelený politik. Na konci března federální vláda schválila dodávky zbraní na Ukrajinu v hodnotě 186 milionů eur. Více zbraní a další výzbroje obdrželi v prvním čtvrtletí letošního roku z Německa pouze partneři z NATO Nizozemsko a Velká Británie, jak oznámilo Spolkové ministerstvo hospodářství a klimatu.

Podle zpravodajské zprávy dodala Česká republika Ukrajině hlavní bojové tanky na obranu proti ruské invazi. Nákladní vlak s několika desítkami tanků sovětské výroby T-72 a obrněnými transportéry BMP-1 byl vypraven již v pondělí, uvedl zpravodajský portál Echo24.cz.

EU chce zakázat dovoz ruského uhlí

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval evropské politiky, aby přerušili veškeré obchodní vazby s Ruskem. „Každé euro, každý cent, který dostanete z Ruska nebo který pošlete do Ruska, obsahuje krev a tato krev je ukrajinská krev, krev ukrajinského lidu,“ uvedl ve video odkazu na konferenci starostů v Ženevě. .

Evropská komise chce zakázat veškerý dovoz uhlí z Ruska. To se stalo veřejně známým v kruzích EU. Evropská komise musí připravit omezení dovozu ruského uhlí. V důsledku toho je dovoz ruského uhlí součástí dalšího sankčního balíčku proti Rusku. Více podrobností, například kdy a do jaké míry by mohl být zastaven dovoz uhlí z Ruska, zatím není známo. Federální ministr hospodářství Robert Habeck podle něj podporuje možné ukončení dodávek ruského uhlí z EU.

Nová americká velvyslankyně v Německu Amy Gutmannová projevila pochopení pro německé ne úplnému energetickému embargu vůči Rusku. „Myslím, že Německo dělá vše, co může, aniž by si ublížilo víc než pan Putin,“ řekl velvyslanec během panelové diskuse na Svobodné univerzitě v Berlíně. Výslovně uvítala snahy o snížení závislosti na ruských dodávkách energie. Děje se to „rychleji, než si kdokoli myslel, že je to možné“.

Politici chtějí do Kyjeva

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell chtějí tento týden odcestovat do Kyjeva na schůzku s ukrajinským prezidentem Selenskyjem. Oznámil to mluvčí EU. Také rakouský kancléř Karl Nehammer chce v nejbližších dnech vycestovat na Ukrajinu a setkat se tam se Selenskyjem. Oznámil to úřad kancléře. Rakousko podle ní hodlá Ukrajině v blízké budoucnosti poskytnout další humanitární pomoc. Z bezpečnostních důvodů nelze v tuto chvíli poskytnout podrobnosti o cestě.

Další články o ukrajinské válce

Všechny ostatní události dne si můžete přečíst v našem živém tickeru o válce na Ukrajině.