Válka na Ukrajině přináší lidem utrpení a zkázu, globálně dochází k masivnímu nárůstu cen a nedostatku mnoha zboží. Jako v každé válce však i zde existují vítězové, jedním z nich bude globální a v tomto případě především západní zbrojní průmysl. S ohledem na válku na sousední Ukrajině mnohé evropské země oznámily svůj záměr výrazně zvýšit své vojenské výdaje.

Americký zbrojní průmysl se musí především připravit na dobré roky, protože Spojené státy jsou s téměř 40 % největším vývozcem zbraní na světě. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) z jeho poslední zprávy se americké společnosti umístily na prvním až pátém místě v seznamu osmi nejprodávanějších obranných společností na světě. Tyto společnosti dohromady generují asi tři čtvrtiny celkových tržeb top 8 společností. Tomuto oboru po desetiletí dominuje Lockheed Martin (LM) s ročním obratem 58 miliard USD (2020).

Největší ruská společnost na 17. místě

Absolutním exportním hitem americké zbrojařské a technologické skupiny, která působí především ve vojenském letectví a vesmírných cestách, je víceúčelový stealth stíhací letoun F-35. Kromě vývojových partnerů již letoun American u Lockheed Martin zakoupily Británie a Itálie, Polsko, Norsko, Dánsko, Japonsko, Austrálie, Jižní Korea, Belgie a Nizozemsko, jako odborník na vojenské letectví Georg Mader z informační platformy „militaeraktuell. v“ řekl v rozhovoru pro APA. Finsko a Švýcarsko se také rozhodly pro F-35 v roce 2021 a Španělsko zvažuje získání verze pro námořnictvo.

Nejsilnější evropskou společností na šestém místě je britská společnost BEA Systems s obratem 24 miliard amerických dolarů. Následují dva Číňané s tržbami 18 a 17 miliard. Rusko bylo seřazeno podle zemí s 20% podílem druhou největší zemí exportující zbraně, ale vzhledem k uvaleným technologickým sankcím to bude do budoucna obtížné udržet, zejména pro letecké továrny státu. Konglomerát UAC, vysvětluje Mader. Zejména v případě polovodičových čipů – a to částečně platí i pro čínské výrobce – byly dosud postupně závislé na Tchaj-wanu nebo Jižní Koreji, tedy amerických patentech. S obratem šest miliard eur zaujímá největší ruská zbrojní společnost 17. místo v žebříčku výrobců Sipri. Rusko následuje Francii s 8,2 %, Německo s 5,5 %, Čínu s 5,3 % a Velkou Británii s 3,3 %. Největšími odběrateli zbraní jsou naopak Saúdská Arábie, Egypt a Katar.

S ohledem na válku se nyní řada evropských zemí rozhodla pro masivní přezbrojení. Za Německo kancléř Olaf Scholz oznámil, že letos utratí neuvěřitelných 100 miliard eur na dlouho opomíjenou modernizaci Bundeswehru a chce to dokonce zakotvit do základního zákona. Rakousko chce také investovat do armády. Zatím je oznámeno pouze navýšení rozpočtu od příštího roku alespoň na jedno procento HDP, tedy 4,3 až 4,5 miliardy eur. Otázka, zda dojde k okamžité speciální investici jako v Německu, je stále otevřená. Akutní nedodělky investic do armády odhadují experti na minimálně tři miliardy eur, generálmajor Thomas Starlinger, který byl ministrem obrany v Bierleinově vládě, dokonce zmínil nedodělky investic v roce 2019 ve výši 16 miliard. Mader cituje protiletadlovou obranu proti dronům, modernizaci nočního vidění bývalých nizozemských tanků „Leopard“ nebo „lehkého“ Eurofighteru z roku 2007 včetně elektronické sebeobrany a cvičných proudových letadel.

Co se týče probíhající války na Ukrajině, používají se zbraně z různých zásob. Rusko jedná hlavně – z vojenského hlediska překvapivě obezřetně – se zbraněmi vlastní výroby, zatímco Ukrajinci dostali zbraně z mnoha zemí.

Mezi nimi turecké bezpilotní letouny „Bayraktar“ TB2, které byly použity proti často blokovaným ruským konvojům, úspěšně provedly protiletadlovou raketu „Stinger“, která je odpalována z ramene. Proti ruským vrtulníkům byl s úspěchem použit i polský ekvivalent PPZR Piorun.

USA létají na Ukrajinu řízené střely

Spojené státy od začátku roku letecky přepravily tisíce jednomístných protitankových řízených střel „Stinger“ a FDGM-148 „Javelin“ z Raytheon/LM a nadále dodávají po souši přes Polsko, řekl Mader. Podle Ukrajiny už 300 „Oštěpů“ zničilo 280 ruských vozidel. Angličané poslali 3 615 protitankových řízených střel NLAW, Nizozemsko asi 200 „Stingerů“, odstřelovací pušky a munici. Česká republika a Slovensko oznamují své dodávky „vojenského zboží“ za 27, respektive 15 milionů eur, včetně 120mm dělostřelecké munice a stovek tun nafty.

A dokonce i nezúčastněné Švédsko poskytlo 135 000 polních dávek a také 5 000 protitankových trubek „Pansarskott 86“, přileb a neprůstřelných vest. Rakousko dodalo 10 000 přileb ze skladů Bundesheer a také ochranné vybavení pro civilní záchranné služby a také naléhavě potřebné zásoby paliva.

Zpráva o dodání přilby vyvolala mezi vojáky v Rakousku rozruch, protože se zřejmě nekomunikovalo, že na oplátku budou vydány nové přilby. Jedná se o „helmu Sentry XP Mid Cut“ americké výroby, která s hmotností kolem 920 gramů váží téměř o 40 % méně než předchozí helma. Nové vybavení je považováno za vynikající a stojí 700 eur za kus.