Zemní plyn se v České republice a na Slovensku využívá již desítky let. Tato surovina byla považována za garanta levného, ​​bezúdržbového a relativně ekologického prostředku k vytápění domů a bytů. V České republice podpořil přechod od dosud dominantního uhlí k plynu dotační program EU. V rámci akce „Nová zelená úsporám“ se podařilo financovat například výměnu starých kotlů.

Ruská agrese vůči Ukrajině, nejistota ohledně pokračujících dodávek ruského plynu a prudký nárůst cen plynu však nutí české a slovenské domácnosti a průmysl hledat nové alternativy.

Prázdné plynové nádrže – studené byty?

Kromě 74letého společného státu jsou Češi a Slováci extrémně závislí i na ruském plynu. Obě země dostávají téměř 100 procent. tuto surovinu. Evropská unie chce tuto závislost snížit, což vyvolává naléhavou otázku: jak vytápět domácnosti příští zimu a jak zásobovat firmy energií?

O tom, že se již nyní situace v dodávkách zhoršuje, svědčí nové zálohy na plyn na příští rok. Češi je již dostali, a proto je známo, že účty jsou několikanásobně vyšší než ty, které bylo nutné platit v minulých letech. U menšího rodinného domu se účet pohybuje mezi 200 a 300 eur měsíčně. Tato suma překračuje společensky přijatelnou míru, zejména v případě nejchudších Čechů a Slováků. A tím špatné zprávy nekončí.

– Pokud se dodávky ruského plynu přeruší do léta, bude velmi obtížné naplnit evropské zásobníky plynu, protože není možné takto nahradit 40 % plynu. dodávky plynu z Ruska – řekl v rozhovoru s DW Václavem Bartuškou, zmocněncem české vlády pro energetickou bezpečnost. – Problém v Německu, České republice a dalších zemích je podobný: domácnosti a kritická infrastruktura by byly jednou z posledních oblastí, kde by došlo k omezení dodávek plynu, dodává.

Problém řeší tepelná čerpadla

Možným řešením je tepelné čerpadlo. V současnosti je po nich mezi českými domácnostmi obrovská poptávka. Využití tepelného čerpadla je aktuálně 20-30%. levnější než použití plynu. Dalším argumentem ve prospěch tepelných čerpadel je fakt, že alternativy, jako je uhlí nebo dřevo, zdražily v posledních měsících o 20 %, respektive 66 %.

Navíc český stát hradí až polovinu nákladů, v případě domácností v obtížné ekonomické situaci až 95 %, maximální výše dotace je ekvivalent cca 4 000 EUR. České firmy specializované na prodej a montáž tepelných čerpadel hlásí prudký nárůst zájmu oproti roku 2021. Řada z nich má na příští měsíce obsazeno

Tepelné čerpadlo před domem v Německu

.

„Po ruské invazi na Ukrajinu došlo k obrovskému nárůstu zájmu o tepelná čerpadla. Poptávka se oproti jaru 2021 zvýšila téměř desetinásobně,“ řekl v rozhovoru pro idnes.cz Marek Blaha, jednatel IVT Tepelná čerpadla, společnosti, která ročně instaluje tisíce čerpadel. Elektřiny, kterou tepelná čerpadla potřebují, je v České republice dostatek, říká Václav Bartuška: „Česká republika má dokonce elektřiny přebytek. V současnosti vyvážíme zhruba 10 až 12 terawatthodin ročně. »

Na Slovensku je problém přechodu domácností na tepelná čerpadla složitější. – Stát právě vyhlásil dotační program na podporu instalace tepelných čerpadel. Zájem je velmi vysoký, ale programový rozpočet je pouze 15 milionů eur. A bez státní podpory jsou počáteční náklady pro většinu obyvatel nedosažitelné, řekl Ronald Izip, redaktor obchodního časopisu Trend, DW. Většina domácností je proto stále závislá na vytápění plynem.

Ronald Izip, šéfredaktor vlivného slovenského ekonomického čtrnáctideníku „Trend“

Dodatečná volitelná tepelná izolace

Další možností, jak snížit náklady na vytápění, je lepší zateplení budov. Na druhou stranu jak v ČR, tak na Slovensku je nedostatek výrobců izolačních materiálů, což vede k vysokým nákladům na zateplení. I za předpokladu možnosti získání státní dotace musí občané počítat s náklady v řádu desítek tisíc eur.

Podle českého ekonoma Lukáše Kovandy, člena Národní ekonomické rady vlády v Praze, je nyní nákup tepelného čerpadla výhodnější než zateplování budovy. – Nákupem čerpadla se také eliminují možné nevýhody spojené s izolací, jako je růst plísní při použití špatného typu polystyrenu – řekl v rozhovoru pro DW Kovanda. České ministerstvo životního prostředí však spustilo speciální program pro sociálně slabé obyvatele, aby si mohli své domovy alespoň částečně zateplit.

-Tento program je vhodný pro drobné činnosti, jako je zateplení střechy, podkroví nebo vybraných venkovních stěn nebo výměna okenních a dveřních dílů. Lidé by měli mít možnost žádat o peníze jednoduše, bez složitých formulářů, říká ministryně životního prostředí Anna Hubacková. Dosud bylo na realizaci programu vyčleněno přibližně 40 milionů eur. Slovenská vláda se zaměřuje i na zateplování budov. – Na to bude možné získat podporu ve výši 500 milionů eur z plánu hospodářské obnovy EU. Program začne v září a očekává se velký zájem ze strany Slováků – říká Ronald Izip.

České vládě radí ekonom Lukáš Kovanda

Atom – ano, prosím

Všechna výše popsaná opatření však mohou pouze zmírnit dopady energetické krize a nutnost hluboké energetické transformace směřující k nezávislosti na ruském plynu. Česká republika a Slovensko se proto zaměřují kromě hledání nových zdrojů energie také na jadernou energetiku, včetně výstavby nových bloků ve stávajících jaderných elektrárnách, a na obnovitelné zdroje energie .

– Český stát se musí vypořádat s podstatou problému, tedy plně využít vlastní zdroje a dostupné finanční zdroje k výstavbě nových jaderných elektráren – říká ekonom Lukáš Kovanda. Ke zprovoznění nového jaderného bloku o výkonu 2 400 MW v České republice však podle současných plánů nedojde dříve než v roce 2036. Na Slovensku se však zprovoznění dvou nových bloků 940 MW v jaderné elektrárně Mochovca zpožďuje. Staví se od roku 2008, ale stále nejsou připraveny k použití. Připojení k síti je plánováno na rok 2022 nebo 2023.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>