Od ruského útoku na Ukrajinu byli lidé ruského původu nebo původu zjevně často vystaveni nepřátelským akcím v Německu. S odvoláním na údaje Spolkového úřadu kriminální policie o tom tento víkend informoval „Spiegel“.

Vyšetřovatelé tak v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem zaznamenali 318 kriminálně relevantních událostí. Patří sem škody na majetku, urážky a výhrůžky na internetu a na ulici.

[Alle aktuellen Nachrichten zum russischen Angriff auf die Ukraine bekommen Sie mit der Tagesspiegel-App live auf ihr Handy. Hier für Apple- und Android-Geräte herunterladen.]

Berlínská policie byla podle něj od 24. února upozorněna na 86 skutečností. „Všichni jsme neustále házeni dohromady, postaveni na stejnou úroveň jako Putin a jeho zvěrstva jen proto, že jsme žili v Sovětském svazu,“ řekl Dietmar Schulmeister, který hájí rusko-německé zájmy v Severním Porýní-Vestfálsku. časopis. Většina rozhodně není na straně ruského prezidenta Vladimira Putina.

Mnoho německo-ruských klubů a organizací bylo v důsledku války v existenční krizi, říkalo se. „Stojíme před troskami naší práce,“ řekl Martin Hoffmann, výkonný ředitel Německo-ruského fóra v Berlíně.

Více informací o ukrajinské válce na Tagesspiegel Plus:

Fórum v minulosti často prosazovalo politiku Kremlu. Nyní ale podle Hoffmanna Putin překročil červenou čáru. „Jsme velmi šokováni, že vše, v co jsme věřili, je nyní zpochybňováno.“

Pro Karin von Bismarck, předsedkyni představenstva Business Club Russia, válka zásadně změnila dobrovolnickou práci. Sdružení podle vlastních vyjádření od roku 2010 usiluje o lepší ekonomickou a občanskou spolupráci s Ruskem. Von Bismarck by se nyní měl soustředit pouze na pomoc občanské společnosti, řekl von Bismarck: „Je pro nás důležité, aby se vůči Rusům nevytvářel obraz absolutního nepřítele.“ (KNA)