Severní Makedonie dosáhla dohody s Bulharskem o zrušení veta Sofie proti členství Makedonie v EU. Obě země podepsaly protokol o bilaterálních vztazích. | Mimo jiné o tom píšeme v pondělním briefingu z Evropy.

SKOPJE | SOFIA

Makedonci blíže k EU. Severní Makedonie a Bulharsko dosáhl kompromisu, který Skopje umožní zahájit rozhovory o členství v EU, informoval makedonský premiér Dimitar Kowaczewski.

Bulharsko dosud blokovalo pokrok v přístupovém procesu Severní Makedonie kvůli sporu mezi oběma zeměmi ohledně historických a jazykových otázek. Teprve minulý měsíc země souhlasila se zrušením veta pod podmínkou, že Severní Makedonie splní řadu požadavků předložených Sofií.

Makedonský parlament v sobotu přijal kompromisní návrh s Bulharskem, který připravilo francouzské předsednictví v Radě EU. „Konečně, po 17 letech, zahajujeme přístupová jednání s Evropskou unií,“ oznámil po hlasování Kowaczewski. „Ode dneška urychlíme náš pochod směrem k EU,“ oznámil.

Včera zase ministři zahraničí Bulharska a Severní Makedonie podepsali bilaterální protokol o souhlasu Sofie s členstvím Makedonie v EU. Více podrobností níže.

(Krassen Nikolov | EURACTIV.bg, EURACTIV.com s AFP | přeložila Aleksandra Krzysztofoszek)

VARŠAVA

Pro Polsko nebudou peníze? prezident PiS Jaroslaw Kaczyński tvrdí, že Polsko není povinno naslouchat soudnímu systému EU a předsedovi vlády Mateusz Morawiecki to odráží.

V nejlepším případě to znamená, že vyhlídky na získání peněz z Evropského fondu pro obnovu se vzdalují. Jednou z podmínek pro nastartování peněz z polského národního plánu obnovy je realizace tzv. milníků, včetně zavedení změn v polském soudním systému.

„Dobrý konec je u konce,“ řekl předseda PiS v pátek v Płocku Jaroslaw Kaczyński v odpovědi na otázku týkající se milníků podmiňujících vyplácení fondů EU v rámci KPO. „Opravdu jsme projevili maximální dobrou vůli,“ ujistil.

„Z hlediska smluv nemáme žádnou povinnost naslouchat Unii ve věci spravedlnosti. Žádný,“ řekl šéf vládnoucí strany. Více podrobností níže.

(Barbara Bodalska | EURACTIV.pl)

Polsko se vzdá peněz EU?

Prezident PiS Jarosław Kaczyński říká, že Polsko nemusí naslouchat EU, pokud jde o soudnictví, a premiér Mateusz Morawiecki souhlasí.

ŘÍM

Pravice volá po volbách. Bývalý premiér Silvio Berlusconivůdce strany Forza Italia a vůdce krajně pravicové Ligy Matteo Salvini po včerejším setkání vyzvali k předčasným volbám, uvádí Corriere Della Sera.

Giuseppe ContePředsedovi vlády promluvil prezident Hnutí pěti hvězd (M5S), které minulý týden způsobilo vládní krizi v Itálii Mario Draghi seznam předpokladů, na jejichž základě se strana rozhodla setrvat ve vládní koalici.

Conteho ultimátum znamená zhroucení „paktu důvěry“, který na začátku loňského roku ustavil vládu národní jednoty zahrnující téměř všechny parlamentní skupiny, uvedli Salvini a Berlusconi ve společném prohlášení.

Premiér Draghi ve čtvrtek rezignoval poté, co Hnutí pěti hvězd neuspělo při hlasování o důvěře vládě. prezident Itálie Sergio Mattarella odmítl však demisi šéfa vlády, aby se vyhnul další vážné politické krizi.

Mezitím Berlusconi a Salvini oznámili, že už nechtějí spoluvytvářet vládu s pětihvězdičkovými hráči. Místo toho volají po předčasných volbách. Více podrobností níže.

(Margherita Montanari | EURACTIV.it | přeložila Aleksandra Krzysztofoszek)

PRAHA

Přísný rozvrh. České předsednictví v Radě EU bude prosazovat dohodu EU o 15% korporátní dani do konce října, říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Princip spravedlivého zdanění velkých nadnárodních společností přijala loni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na základě této dohody předložila Evropská komise v této věci návrh.

„V rámci našeho předsednictví EU usilujeme o dosažení konsensu v této otázce v rámci Evropské unie a snažíme se toho dosáhnout do konce října,“ řekl Stanjura v České televizi.

Na červnovém zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) Maďarsko zablokovalo návrh EK s argumentem, že taková daň poškodí maďarskou ekonomiku a ohrozí pracovní místa. Více podrobností níže.

(Aneta Zachová | EURACTIV.cz | přel. Izabela Majchrzak)

Záhřeb | BĚLEHRAD

Kontroverzní návštěva. Chorvatsko a Srbsko perou se o návštěvu srbského prezidenta Aleksandar Vučič na místě chorvatského ustašovského koncentračního tábora z druhé světové války v Chorvatsku, kde zemřely tisíce Srbů.

Chorvatské úřady zakázaly Vučićovi návštěvu místa, přestože Srbsko vysvětlilo, že návštěva měla být soukromá. Srbský vůdce nakonec odmítl přijet do tábora Jasenovac. Podle jeho administrativy tak učinil „ve jménu dobrých vztahů“.

Srbský list Danas zveřejnil zprávu, kterou chorvatské úřady zaslaly Srbsku. Připomněli Bělehradu, že každá návštěva zahraničního představitele musí být koordinována oběma stranami.

„Skutečnost, že Chorvatsko nebylo oficiálně informováno o návštěvě, je nepřijatelné,“ uvedlo chorvatské ministerstvo zahraničí. Zdůraznil také, že jakákoli návštěva vysokého zahraničního úředníka v táboře Jasenovac „nesmí mít soukromou povahu“.

„Jakmile budou splněny podmínky pro takovou návštěvu, bude dohodnuta obvyklými diplomatickými cestami,“ uvedlo chorvatské ministerstvo zahraničí.

Vedoucí oddělení Gordan Grlic-Radman řekl také, že „prezident země je chráněnou osobou a taková návštěva vyžaduje zapojení chorvatských úřadů“.

V reakci na to ministr vnitra Aleksandar Vulin Řekl, že od nynějška budou muset všichni chorvatští úředníci ohlásit a vysvětlit svou návštěvu nebo tranzit přes Srbsko a budou podléhat zvláštní kontrole.

Mezitím místopředseda vlády Zorana Mihajlovicšéf dolů a energetiky, zrušil svou oficiální cestu do Záhřebu na protest proti zákazu Chorvatska.

Některá chorvatská média spekulovala, že Vučićovo náhlé rozhodnutí o soukromé návštěvě Jasenovace mělo odvrátit pozornost veřejnosti od zpráv o ukrajinském letadle, které se zřítilo v Řecku s 11 tunami srbských zbraní určených do Bangladéše.

Podle Rádia Svobodná Evropa, srbského ministra obrany Nebojša Štefanovič potvrdil, že zbraně na palubě letadla byly vyrobeny v Srbsku a že vše bylo provedeno „v souladu s mezinárodními pravidly“.

(Zoran Radosavljević | EURACTIV.com | přel. Dominika Bieleninik)

Kyjev

Odvolávání vysokých úředníků. ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z funkcí ředitele Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a generálního prokurátora. Vyplývá to z vládní analýzy, která ukazuje rozsah spolupráce s Ruskem a dezerce mezi důstojníky ukrajinské tajné služby.

Zelenskij oznámil své rozhodnutí včera večer (17. července) v nahrávce zveřejněné na sociálních sítích. Uvedl v něm, že odvolal šéfa SBU Ivan Bakanov a generální prokurátor Iryna Wenediktowa. Oba přišli o práci po zveřejnění vládní analýzy ukazující rozsah nesrovnalostí v tajné službě po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Jak uvedl prezident, k dnešnímu dni bylo zahájeno více než 650 trestních řízení proti zaměstnancům Special Service a Uniformed Service pro velezradu a/nebo spolupráci s okupanty.

V případě dalších 200 lidí navíc existují náznaky stíhání v blízké budoucnosti. U 60 osob již bylo zjištěno, že se dopustili zrady, dezerce nebo kolaborace s nepřítelem. Více podrobností níže.

(Anna Wolska | EURACTIV.pl)