Země EU se neshodnou na budoucí roli jaderné energie. Na schůzce se jedenáct zemí včetně Francie dohodlo na rozšíření jaderné spolupráce. Německo je striktně proti.

Jedenáct členských států Evropské unie se dohodlo na „posílené spolupráci“ v oblasti jaderné energetiky. Patří mezi ně Francie, Nizozemsko, Polsko, Finsko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

Chtějí učinit Evropu méně závislou na fosilních palivech, jako je hnědé uhlí a ropa. Na setkání ministrů energetiky EU ve Stockholmu se konkrétně rozhodli podporovat „nové společné projekty“ vedle stávajících jaderných elektráren. Rozhodli se také úzce spolupracovat v oblasti výzkumu a bezpečnosti.

Role jaderné energie vytváří dva tábory

Na jedné straně jsou země jako Německo, Lucembursko, Rakousko a Španělsko striktně proti rozšiřování jaderné energetiky v Evropě za účelem splnění klimatických cílů.

Na druhé straně francouzská dlouholetá „jaderná aliance“ jaderné energetiky chce jadernou energetiku dále rozvíjet. Podle společné deklarace jedenácti zemí EU je jaderná energetika jedním z mnoha nástrojů k dosažení klimatických cílů. Atomová energie musí být použita k výrobě elektřiny pro potřeby spotřebitelů, aby byla v budoucnu zajištěna „bezpečnost dodávek“.

Francie se zavázala, že svou jadernou energii započítá do cílů obnovitelných energií a „zeleného“ vodíku.

Je to „spíše otázka ideologie než praxe“

Lucemburský ministr energetiky Claude Turmes uvedl, že zastánci jaderné energie jsou „více ideologičtí než praktičtí“.

Nové jaderné elektrárny by měly dobu výstavby 15 let. „Pokud však chceme vyhrát závod proti změně klimatu, musíme být rychlí,“ řekl Turmes. Kromě toho je jaderná energie dvakrát až třikrát dražší než výroba elektřiny z větrné nebo solární energie.