Místní vládní představitelé v Polsku a České republice volají po návratu k jednání o Turówě. Termín 18. bilaterálních jednání však stále nebyl stanoven. Zbývá tedy doufat, že případ dolu na okraj s Českou republikou se vyřeší rychleji než samotný problém hranic. O čem to je?

V roce 1958 byla podepsána konečná dohoda o hranicích s Československem po 2. světové válce. V této době došlo k výrazné korekci hranic mezi zeměmi – úřady Polské lidové republiky převedly půdu o rozloze 1 205,9 ha na Československo a Česká republika na polskou stranu – 837,46 ha. Takzvaný hraniční dluh, v jehož důsledku by mělo být do Polska dodáno 368,44 ha.

Uplynulo tedy 61 let od vstupu v platnost mezistátní smlouvy o definitivním vytyčení hranic a otázka územního dluhu Republika Česká republika vs. Polsko stále neregulované. Přestože se Stálá polsko-česká pohraniční komise snažila tento problém řešit již v první polovině 90. let, věc se zadrhla.

Výzva z České republiky: Zpět k jednání o Turówě

– V České republice se téma územního dluhu téměř nevyskytuje – přiznává v rozhovoru s námi Vít Dostál, zahraničněpolitický analytik, specialista na středoevropský region a česko-polské vztahy. – Je to důležité pouze pro několik měst a obcí, které se čas od času objeví na seznamu území navržených k převodu do Polska. Připravuje jej Ministerstvo vnitra ČR. Pokaždé, když se takový úryvek objeví, začnou protesty obyvatel oblastí uvedených v úryvku – dodává.

Češi nikam nespěchají, aby se vzdali země

V reakci na letošní rok zatknout Náměstek Stanisław Bukowiec z Dohody o územním dluhu ČR, Ministerstvo vnitra a správy informoval, že v průběhu let česká strana předložila různé návrhy na pozemky, které by mohly být převedeny jako kompenzace.

Česká strana v roce 2014 zpracovala seznam pozemků o výměře 437 ha určených ke kompenzaci územního dluhu, který dne 5. února 2015 schválila Rada ministrů. „Tento seznam plně pokryl územní dluh a obsahoval výhradu umožňující možné opuštění pozemků o velmi malé výměře. Po nějaké době však česká strana rozhodla, že některé pozemky ze seznamu nelze převést na polskou stranu z důvodu na nutnost vrátit některé z vytipovaných pozemků církevním úřadům nebo nejasný právní stav – informovalo ministerstvo vnitra.

Jak tehdy informoval web Nasz Sudety, oblasti kolem Vidnavy, Jeseníky a tzv. pytel frielankie. Nutno podotknout, že okolí Frýdlantu je blízko Bogatynie, tzn. obcí v jehož oblasti se nachází hnědouhelný důl Turów.

Další jednání komise se uskutečnilo téměř o dva roky později.

Na 24. zasedání Ohraničovací komise, které se konalo ve dnech 5. až 9. prosince 2016, česká strana oznámila, že je k dispozici pouze 307 ha půdy pro kompenzaci územního dluhu. Zároveň informovala, že je vybráno více pozemků, které podléhají konzultacím s kompetentními starosty obcí a příslušnými českými státními institucemi. Měly být předloženy ke schválení vládě ČR

– čteme v reakci na interpelaci.

– Nebyl jsem spokojen s odpovědí Ministerstva vnitra a správy. Mám pocit, že se soubor neustále přetahuje. Ministerstvo nereagovalo s konkrétními detaily, které by naznačovaly pozitivní řešení tohoto problému exekucí územního dluhu, připouští Stanisław Bukowiec v rozhovoru pro Next.gazeta.pl.

Podle ministerstva vnitra a správy nebyl od roku 2016 předložen žádný nový seznam pozemků způsobilých k převodu na polskou stranu. Jiné varianty polské náhrady za ztrátu pozemků navrhované českou stranou, tedy peněžité náhrady, však schváleny nebyly. naší vládou.

České služby nařídily stažení 17,5 tuny masa z Polska

S českou vládou o věci jednali také premiér Mateusz Morawiecki a šéf ministerstva zahraničí Zbigniew Rau. O případu se hovořilo mimo jiné na jednání polských a českých ministrů zahraničí 12. února letošního roku. ve Varšavě. Premiér Morawiecki zase 3. března zaslal šéfovi české vlády dopis, ve kterém zdůraznil, že je potřeba rychle obnovit jednání, aby se problém dluhu vyřešil. Odpověď Andreje Babiše z 24. března neobsahovala konkrétní reakci na návrh polské strany na pokračování jednání.

Proč Češi nedají Polsku jeho právoplatné území?

Podle názoru členů polské delegace Pohraniční komise je hlavním důvodem zdržování řešení otázky územního dluhu absence rozhodných a systémových kroků ze strany ČR směřujících k urovnání této otázky.

„Důležitým faktorem, i když druhotným vzhledem k předchozímu, zůstává legislativa České republiky, která ponechává širokou autonomii místním úřadům v oblasti hospodaření a hospodaření s půdou. V důsledku toho v mnoha případech l odpor místních úřadů z toho učinil není možné centrálně přijmout pozemky původně vybrané k restituci, navíc jakákoli změna v orgánech veřejné moci ČR prakticky na všech úrovních negativně ovlivňuje tempo prací spojených s výběrem pozemků, které mají být kompenzovány, a tím i konečné rozhodnutí vypořádání případu „- připustilo ministerstvo vnitra a správy.

– Polsko nemá příliš mnoho nástrojů mezinárodního práva, které by Českou republiku donutilo k plnění této povinnosti. Konec případu může učinit pouze dobrá vůle obou stran, říká Vít Dostál.

Nerozděluje nás jen Turów. Česká republika právě zvýšila úrokové sazby. Pevně

S touto „dobrou vůlí“ v novodobé historii polsko-českých vztahů je tomu někdy jinak. Kromě aféry Turow a pohraničního dluhu zůstává jablkem sváru nevyřešená otázka právního stavu nemovitostí Velvyslanectví ČR ve Varšavě.

Jak informovalo v roce 2014 ministerstvo zahraničních věcí, nemovitost se nachází na rohu ul. Koszykowa a Al. Róż, kde sídlí Velvyslanectví České republiky, je jedním z mnoha diplomatických objektů, na které se vztahuje Varšavský dekret. Česká strana zakoupila nemovitost od ul. Koszykowa 18 v roce 1921 a v roce 1949 nemovitost sousedící s Al. Róż 16. Podle informací získaných z hlavního úřadu Varšavy byly tyto dvě nemovitosti sloučeny (pravděpodobně v 50. letech 20. století) a právně tvoří jednu nemovitost, pro kterou byl pozemek a je veden registr hypoték. Vlastníkem nemovitosti je Státní pokladna Polské republiky.

Řadu let probíhala jednání s Ministerstvem zahraničních věcí ČR o úpravě právního stavu nemovitostí. Polská strana vždy nabízí „obnovení“ majetku Čechů v souladu s výše zmíněnými ustanoveními zákona o správě majetku z roku 1997. Česká strana se však považuje za vlastníka nemovitosti a akceptuje navrhované právní řešení, za předpokladu koupě výše zmíněné nemovitosti. nemovitosti jsou pro něj problém. Jednání o této otázce probíhají. Ještě pořád.

– Problematiku územního dluhu považuji za jedno z horkých míst bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Polskem. Tato záležitost bere našim zemím dobrou energii. Když se v bilaterálních diskuzích zaměříme na Turów, hraniční dluh nebo neregulovanou problematiku pozemků české ambasády ve Varšavě, není dost času na projekty, na kterých bychom mohli spolupracovat. To zahrnuje případy Běloruska, Ukrajiny a Iniciativy tří moří. Současné klima polsko-českých vztahů to ale neumožňuje, shrnuje Vít Dostál.