Pokud je realizace daňových výhod spojena s dosažením těchto cílů, podle našeho názoru, i když jsou daňové výhody významné, by daňové zajištění nadace nemělo být ze strany správce daně zpochybňováno. Tedy: ano – rodinná nadace může generovat příjmy z činností v povoleném rámci a může být osvobozena od daně, ano – příjemci mohou mít prospěch z nižší úrovně zdanění, než je norma – ale to vše za předpokladu, že činnost nadace nejsou diktovány jinými účely, než pro které byla tato instituce vytvořena.

Zdá se, že využívání nadací jako nástroje pouze k získání daňových výhod, a to i prostřednictvím agresivních daňových akcí, by mohlo vystavit sankcím nejen nadaci samotnou, ale i zakladatele a příjemce. Nikdo to nechce – nadace má být přece jakousi izolací proti podnikatelským, právním a daňovým rizikům. Příkladem takového jednání může být obcházení zákazu zakázaných hospodářských činností na základě základu, zejména za účelem osvobození příjmů z činností využívání, například obchodních nebo výrobních, od zdanění. Tohoto cíle by mohlo být potenciálně dosaženo v případě komerčních aktivit prostřednictvím fiskálně transparentních subjektů, kdy poplatníkem (ačkoli osvobozeným) odvádět daň by byla rodinná nadace jako společník takového subjektu. Přestože zákonodárce rozhodl, že veřejná obchodní společnost, která by mohla být k tomuto účelu případně využita, automaticky podléhá dani z příjmu právnických osob, je-li jejím společníkem nadace, pro zahraniční společnosti takovou výhradu zákonodárce nezavedl. Zdá se, že daňová správa by měla snazší způsob, jak takovou strukturu napadnout, zejména kvůli varování zveřejněnému v roce 2017 před daňovou optimalizací pomocí uzavřených investičních fondů. Princip fungování takového řešení je shodný s principem popsaným ve varování.

Zdá se také, že s podobným obcházením zákazu zakázaných činností bychom museli čelit například při vkladu či darování již existující firmy nebo její organizované části nadaci. Pokud by takový postup nebyl dán objektivními obchodními důvody, mohla by daňová správa zpochybnit i takto získané daňové výhody.

Daňová správa by také mohla považovat za agresivní daňovou akci darování majetku (např. akcií, akcií nebo nemovitostí) zakladatelem nebo osobami s ním spřízněnými rodinné nadaci pouze za účelem jejich prodeje. rychle nadací bez nutnosti platit daně a poté vyplácet zisky příjemcům. I když se zdá, že taková činnost nadace, alespoň pokud jde o akcie či podíly, i když je uskutečňována v krátké době, spadá do přípustného zákonného rozsahu, pokud z celku vyplývá, že jejich hlavním cílem bylo pro získání pouze rychlého daňového zvýhodnění, mohla daňová správa zpochybnit daňové zvýhodnění získané díky doložce GAAR. Je politováníhodné, že zákonodárce, aby se předešlo sporům o uplatnění osvobození od daně v takové situaci, se nerozhodl zavést minimální dobu držení, jak je tomu u jiných daňových řešení. , jako je osvobození pro holdingové společnosti .

Stejný přístup by mohl finanční úřad použít i v případě využití nadací ke zvýšení daňového ohodnocení majetku (např. značek, ale i nemovitostí), který by nadaci vložil nebo dal a následně prodal spřízněným entity. za účelem jejich znehodnocení z jejich „tržní“ hodnoty.

Není pochyb o tom, že zavedení rodinné nadace do právního řádu je v mnoha ohledech velmi dobrým řešením. A dlouho očekávaný. Podnikatelům poskytne nástroj, který jim umožní globálně zabezpečit integritu společnosti a její efektivní nástupnictví. Jsme přesvědčeni, že i těchto cílů je možné dosáhnout s daňovou jistotou. Aby k tomu však došlo, je třeba pamatovat na to, že nadace musí být živá bytost, která svůj chod přizpůsobuje potřebám rodiny a rodinného podniku. Rodinná nadace není „daňovým nástrojem“ a nikdy jím nebyla. Základem rozhodně není jiná forma řízení podniku. Neměla by být umělou konstrukcí, bez reálně fungujících orgánů a bez zájmu rodinných příslušníků o její činnost. Činnost rodinné nadace, vyjádřená v řádně připraveném statutu, musí být pečlivě promyšlena a prováděna. Tomu jistě napomůže nejen vedení rodinné nadace v souladu s platnou legislativou (pravidla dodržování předpisů), ale také zavedení vhodných postupů.