Vysílací stanice „Radio Free Europe“ financovaná USA má ve východní Evropě miliony lidí. Od invaze Ruska na Ukrajinu se mise stala obtížnou: zaměstnanci hovoří o situaci studené války.

Volodymyr Mychajlov měl sbalený kufr na šest týdnů, když v únoru odjížděl z Kyjeva do Prahy. Ukrajinský novinář tam neplánoval zůstat déle. Od roku 2020 pracuje pro ruskojazyčný televizní zpravodajský kanál „Nastoyashcheye Vremja“, v němčině „současnost“. Sídlo stanice je v Praze. Mykhajlov tam šel na školení. Když 24. února začala ruská invaze, byl on i jeho kolegové šokováni. „Kamarád mi napsal, že v mém okolí jsou slyšet výbuchy. Na sociálních sítích jsem viděl obrázky vojenské techniky v ulicích Kyjeva,“ vzpomíná.

V tento den se téměř 24 hodin živě vysílal „Nastojaščeje Vremja.“ Speciální válečný pořad moderoval Mychajlov tři hodiny, poté ho vystřídal kolega. Mezitím se podíval na svůj mobilní telefon a přečetl si nové zprávy od svých přátel z Kyjeva. „Nebylo snadné poté pokračovat v moderování. Můj hlas nebyl tak hlasitý jako obvykle,“ říká.

Financováno Kongresem USA

Stanici „Nastoyashcheje Vremja“ vlastní „Radio Free Europe“ https://www.tagesschau.de/ „Radio Liberty“, vysílací společnost financovaná USA. Vznikla během studené války, kdy chtěly Spojené státy oslovit lidi v komunistických státech východní Evropy a střední Asie. Rádio Svobodná Evropa sídlí v Praze od roku 1995 a produkuje vysílání a online obsah pro 23 zemí ve 27 jazycích – zpravodajství pro části světa, kde je svoboda tisku přísně omezena.

I když peníze na to pocházejí z amerického Kongresu ve Washingtonu, novináři jsou ve své práci nezávislí, říká hlasatel Jamie Fly. „Stejně jako zahraniční vysílací stanice, jako je Deutsche Welle, bereme naši nezávislost velmi vážně. Máme zavedeny kontroly, abychom zajistili, že žádný americký úředník nemůže diktovat, co a jak máme hlásit.“ Role „Rádia Svobodná Evropa“ není vysílat určitý obraz USA, upřesňuje Fly: „Pokrýváme témata, která jsou důležitá pro naši místní veřejnost.“

Práce v utajení v Rusku

Od začátku války na Ukrajině se práce stanice stala ještě nebezpečnější. Novinářka Vira Hyrych, která pracovala pro Rádio Svobodná Evropa, byla zabita v dubnu při ruském útoku na Kyjev. Mezitím je bezplatné podávání zpráv v Rusku stěží možné. Dodavatelští novináři mohou v zemi pracovat pouze v utajení. Stanice uzavřela svou moskevskou kancelář.

Někteří zaměstnanci Moskvy opustili Rusko a nyní pracují v Praze, včetně rozhlasové moderátorky Mariany Torochečnikovové. Do české metropole dorazila v roce 2021, protože práce na nádraží v Rusku byla stále obtížnější. V Moskvě po sobě zanechala manžela a dospělou dceru. Její manžel je připoután ke své práci v Moskvě a pracovní povolení EU by podle ní jen tak nezískal. Nedávno ji navštívil v Praze: „Pravidelně se scházíme na neutrálním území – jako ve špionážním filmu.

Klienti VPN a změny IP adresy

Její práce v Praze už není stejná jako v Moskvě, vysvětluje Maryana Torocheschnikova: lidi, kteří se objeví v jejím pořadu, dokáže propojit pouze přes Skype nebo Zoom. „Velmi zřídka ke mně do studia někdo přijde. Jsou to například lidé, kteří také emigrovali z Ruska kvůli politické situaci.“

I přes těžké pracovní podmínky zájem o stanici neochabuje. Od začátku války program oslovil třikrát více lidí než dříve, vysvětluje režisér Fly – i když není tak snadné se k obsahu z Ruska dostat: weby „Rádia Svobodná Evropa“ jsou tam blokovány, neboť jsou sociální sítě jako Rusko Facebook a Instagram byly prohlášeny za extremistické a oficiálně zakázány. „Proto měníme adresy našich stránek několikrát denně, aby byly rychlejší než kremelská cenzura,“ vysvětluje.

Mnoho lidí v Rusku také používá takzvané VPN klienty, pomocí kterých mohou obejít bloky. „Vidíme, že naše ruské publikum používá tyto nástroje. Ale je to hra kočky a myši. Snažíme se předběhnout cenzory. A oni zdokonalují své techniky blokování našich webových stránek.“

Celé to zní trochu jako za studené války, kdy Sovětský svaz a jeho spojenci používali rušičky a „Rádio Svobodná Evropa“ muselo pravidelně měnit frekvence. „Uživatelé mají zkušenosti podobné těm, které měli tenkrát. Aby získali nezávislé informace, musí udělat něco navíc.“