Rusko znovu varovalo Západ před dodávkami zbraní na Ukrajinu. Konvoj s novými zbraněmi by mohl být cílem ruských ozbrojených sil, řekl v sobotu moskevské státní televizi náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
„Je to jen nebezpečné rozhodnutí,“ řekl Rjabkov s odkazem na prohlášení západních zemí, že budou nadále dodávat zbraně Ukrajině pro boj s ruskou armádou. Německo také dává zbraně Ukrajině. Kromě toho EU přislíbila nové finanční prostředky na vojenskou pomoc.
[Alle aktuellen Entwicklungen im Ukraine-Krieg können Sie hier in unserem Newsblog verfolgen.]
Rusko vede válku proti sousední zemi – mimo jiné s deklarovaným cílem kremelského vůdce Vladimira Putina „demilitarizovat“ Ukrajinu. Rjabkov si stěžoval, že Spojené státy zorganizovaly vyzbrojování Ukrajiny zbraněmi z jiných zemí. Moskva to považuje za „politiku eskalace“ ze strany Washingtonu. Takové konvoje by se pak staly „legitimními cíli“ na Ukrajině, řekl diplomat. „Spojené státy jsou u zrodu maximálního nárůstu napětí na mezinárodní scéně.“
Rusko také varovalo před dalším posilováním přítomnosti NATO v pobaltských státech. „Shromažďování jednotek a infrastruktury NATO přímo na našich hranicích, stejně jako plány na jejich další rozmístění, je upřímně řečeno provokace a vede k výraznému nárůstu konfrontace v pobaltských zemích,“ řekl představitel. Ministerstvo pro evropskou politiku, Sergej. Beljajev to v sobotu řekl agentuře Interfax.
Více o válce proti Ukrajině si můžete přečíst na Tagesspiegel Plus:
Jako záminka se používá „šílená“ ruská hrozba. Pobaltské státy „poslouchaly“ všechny příkazy USA a schovávaly se za svůj „frontový status“, řekl Beljajev. „Pozorujeme to a vyvozujeme nezbytné závěry.“ Ujistil: „Naše země přitom nikdy alianci neohrožovala a neohrožuje.“ Němečtí vojáci jsou také umístěni v Litvě.
[Alle aktuellen Nachrichten zum russischen Angriff auf die Ukraine bekommen Sie mit der Tagesspiegel-App live auf ihr Handy. Hier für Apple- und Android-Geräte herunterladen.]
Beljajev také varoval před přijetím Švédska a Finska do NATO. To by mělo „vážné vojenské a politické důsledky, které by nás donutily přehodnotit celou škálu vztahů s těmito státy a přijmout odvetná opatření,“ řekl diplomat. Podrobnosti neuvedl. Beljajev řekl, že neutralita obou států je důležitým faktorem pro zajištění bezpečnosti v Evropě.
Neutrální pozice Švédska a Finska je v práci vlád obou severských zemí EU zakořeněna po desetiletí.
V případě Finska tento postoj pramení i z toho, že země má s Ruskem nejdelší hranici ze všech členů EU. Oba tedy stále nejsou členy NATO, ale blízkými partnery aliance. Ruský útok na Ukrajinu však zvýšil finskou a švédskou podporu členství v NATO. (dpa)

„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“
