Ve studii zpracované společností Ipsos „Globální postoje k práci a zaměstnání“, která byla provedena ve 28 zemích světa, se dočteme, že respondenti jsou fyzicky i duševně schopni pracovat v průměru do 60 let věku. Polsko vyčnívá z ostatních zemí se skóre 44 let, zatímco Španělé uvedli 61 let, Švédové – 66 a Německo – 63.

Nicméně v poslední zprávě z března 2023 „Pôles et retraites“, kterou připravil národní výzkumný panel Ariadna na žádost Maison&Partners pro observatoř Gospodarczy bylo hlášeno, že většina lidí by chtěla odejít do důchodu v 55 letech a každý pátý Polák – v 50. Pouze 6 % vidí, že pracují do 70 let.

Zbytek článku pod videem

Ve zmíněném průzkumu byli Poláci dotázáni, proč by chtěli odejít do důchodu. Většina (27 %) uvedla únava a potřeba odpočívat.

Šlo o následující místa: zdravotní problémy, čas pro sebe, roky práce nebo „už se mi nechce a mám toho dost“. Čtyři procenta respondentů jako důvod uvedla syndrom vyhoření. Při rozhovorech, které jsme vedli s odborníky, byly naznačeny i další důvody – jedním z nich je potřeba postarat se o mladšího člena rodiny.

– V Polsku je odchod do důchodu spojen se změnou sociální role, tito lidé jsou často vyloučeni z hlavního proudu života. V západních zemích, například v Německu, si důchodce může dovolit vycestovat do zahraničí a ve Španělsku se senioři scházejí a hodují společně. V Polsku nic podobného neexistuje. To je velmi silně kulturně podmíněno – ženy musí být užitečné, obětovat se. Nejprve pro své děti a poté pro moje vnoučata – říká nám Żaneta Rachwaniec, psycholožka, prezidentka Po Wings Foundation a univerzitní lektorka.

Tento názor sdílejí i ekonomové. Jak vysvětluje Kamil Sobolewski, hlavní ekonom Zaměstnavatelů Polska, profesní aktivita polských žen se neliší od průměru EU, ale po 50. roce věku se situace dramaticky mění.

– Až 60 procent ekonomicky neaktivních žen a 30 procent mužů uvádí jako hlavní důvod nehledání práce péči o druhé – děti, vnoučata, rodiče, bratři a sestry, nemocní, postižení. U obou pohlaví je toto procento dvakrát vyšší než průměr EU. Dospěl jsem k závěru, že je to důležitý důvod naší potřeby dokončit práci a odejít do důchodu – buď se sami necítíme schopni pracovat, nebo naši blízcí potřebují naši podporu a péči – vysvětluje Sobolewski.

Podle money.pl Szymon Witkowski, právní poradce a odborník v oddělení práva a legislativy Asociace podnikatelů a zaměstnavatelů, výzkum provedený touto organizací ukazuje, že každý pátý zaměstnanec může být vystaven dlouhodobému stresu, který vede k vyhoření.

– Může vážně ovlivnit efektivitu práce, zdraví zaměstnanců a spokojenost s prací. Tento problém lze pozorovat v celé Evropě a pro zaměstnavatele je jistě velkou výzvou vybudovat vhodné mechanismy, jak mu čelit, dodává Witkowski.

Ve kterých profesích jsou Poláci nejvíce vystaveni profesnímu vyhoření?

– S syndromem vyhoření jsou nejvíce konfrontováni lidé zaměstnaní v pečovatelských nebo sociálních profesích. To je velké procento aktivních lidí. Je to důsledek toho, že se stále dostatečně nestaráme o svou duševní a fyzickou pohodu. Zároveň jsme často nespokojeni se svou prací – přetrvává pocit, že kdybychom zmizeli, pro firmu by to nic neznamenalo. Naše úsilí se často nepromítne do finančních výhod – říká nám Rachwaniec.

Poláci sice chtějí odejít do důchodu dříve, ale také to pro ně vyvolává obavy. Podle „ING Financial Barometer“ 61 %. Evropanů se obává, zda budou mít po pracovním životě dostatek peněz. Jak čteme, v Polsku je procento takových lidí nadprůměrné a dosahuje 66 %. Jsou to častěji ženy než muži a lidé ve věku 35 až 44 let.

Na rozdíl od studií citovaných na začátku článku je třeba také poznamenat, že pro 42 % Poláků, kteří se chystají odejít do důchodu, bude mít konec jejich profesní činnosti za následek nižší životní úroveň. Řekla to studie pouze Češi a Francouzi jsou mezi 15 zkoumanými zeměmi pesimističtější. „Pesimismus Poláků je oprávněný. Už nyní 58 % Poláků, kteří odešli do důchodu, říká, že jejich životní úroveň klesla. A náhradové poměry spíše klesnou,“ píše se v něm.

49 % z nás přitom očekává, že si bude muset v důchodu přivydělávat, 43 % z nich si to představuje jako přijímání provizí v profesi, ve které dosud pracovali, a 23 %. vstoupit na trh práce na požádání – například tím, že se stanete řidičem Uberu.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svých doporučeních pro Polsko doporučuje prodloužit věk odchodu do důchodu a zrovnoprávnit jej pro obě pohlaví. Vládě se tento nápad nelíbí.

– Neobnovili jsme věk odchodu do důchodu, abychom pracovali na jeho prodloužení. Našim starším jsme dali důstojnost a dali jsme jim na výběr, řekla ministryně pro rodinné záležitosti Marlena Malągová. – Tým pana Donalda Tuska řekl starším lidem, aby pracovali až do smrti. To je třeba prokázat a zopakovat, uvedl ministr v odpovědi na otázku, zda v budoucnu zvýšit věk odchodu do důchodu.

Poláci ale nechtějí využít volby, kterou zmiňuje ministr pro rodinu a sociální politiku. Web Praw.pl citoval údaje, ze kterých to vypadá zvyšuje se počet osob, kterým ZUS přiznal starobní důchod přesně k datu dosažení požadovaného věku. Jak jsme se dočetli, v roce 2021 byl podíl lidí, kteří dostali dávku podle nových pravidel méně než rok po dosažení důchodového věku, 89,1 %. a byla o 2 procentní body vyšší než v roce 2020, kdy to bylo 87,1 %.

– Současné důchody jsou velmi nízké a mnoho důchodců si musí vybrat mezi nákupem potravin, léků nebo placením nájemného. V případě odchodu do důchodu v 50 letech by byl mnohem nižší než dnes a nestačil by na uspokojení nejzákladnějších životních potřeb. Polsko navíc již nyní patří k zemím s nejnižším věkem odchodu do důchodu, zejména u žen, v Evropě. Delší průměrná délka života a negativní porodnost tento problém jen prohloubí. – shrnuje Witkowski ze ZPP v rozhovoru pro money.pl.

Weronika Szkwarek, novinářka money.pl

Pokud chcete mít aktuální informace o nejnovějších ekonomických a obchodních událostech, použijte našeho Chatbota kliknutím na tady.