Grzegorz Michalewski: Během zimní přestávky jste vyměnil druholigový Slezsky FC Opava za poslední prvoligový tým FK Pardubice. Jak tento přestup probíhal?

Bartoš Pikul: V minulé sezóně jsme byli blízko postupu do první ligy, ale bohužel jsme prohráli play-off s Bohemians Praga. Pak byly žádosti z dalších českých klubů včetně Pardubic, ale Opava mě nechtěla prodat. Moje smlouva byla ještě v této sezóně platná, ale nakonec jsem nemohl souhlasit s jejím prodloužením a rozhodl jsem se změnit klub. Pro Opavu to byla poslední možnost, jak si u mě vydělat, takže teď došlo velmi rychle k dohodě a na jaře budu moci hrát v Pardubicích.

Na podzim jste odehrál jen prvních pět zápasů ve druhé lize za Opavu. Mezi vaše úspěchy patří gól vstřelený při výhře proti Dukle Praga a asistenci proti Varnsdorfu. Do pohárového utkání proti Jiskře Rýmařov zbývalo také 45 minut. Od 27. srpna jste nehráli žádný oficiální zápas. Proč?

Od začátku sezony jsem byl kmenovým hráčem Opavy a po výhře venku proti FC Vlasí mě sportovní ředitel našeho klubu pozval na pohovor. Byla mi nabídnuta nová smlouva, ale podmínky, které mi byly předloženy, byly přinejmenším průměrné. Bylo mi řečeno, že pokud jejich nabídku nepřijmu, nebudu hrát. Opava hrála druhou ligu a letos v létě jsem měl mnohem lepší nabídky od klubů hrajících také nejvyšší soutěž v ČR. V Opavě nebylo cítit, že by klub chtěl udělat vše pro postup, proto jsem tyto podmínky nepřijal, a to mě vyřadilo z hraní v prvním týmu.

Slezský FC Opava zakončil podzimní kolo probíhající druholigové sezony na jedenáctém místě, pouhé čtyři body od prostoru pro play-off. Tým FK Pardubice obsazuje poslední místo v první lize, tedy nejvyšší a na jaře bude bojovat o záchranu. Je toto cíl, který vám militanti navrhují?

Chtěl jsem udělat další krok a hrát znovu na nejvyšší úrovni v České republice. Fungovalo to. Moc dobře vím, kde jsou Pardubice v tabulce, ale přišel jsem sem, abych jakkoli pomohl k udržení ve Fortuna lize. Velký vliv na toto rozhodnutí měl trenér Radoslav Kováč. Byl manažerem Opavy během mé první sezony v klubu. Jeho současný asistent David Mikula a fyzický trenér Michal Hampel tam každopádně působili dva roky a nyní jsou součástí kádru trenéra Kováce i tady v Pardubicích. Vědí, co ode mě mohou čekat a mají se mnou plán, protože mě přivezli z Opavy. Co se mě týče, mohu vás ujistit, že udělám maximum, abych splnil jejich očekávání a pomohl týmu udržet se v Premier League.

Váš nový tým je spolu s FK Hradec Králové jedním ze dvou klubů, které musí hrát své domácí zápasy v jiném městě. V podzimním kole hrál FK Pardubice jako hostitel na pražské Dolicku. Jaká je situace s vlastním stadionem a kde v této situaci máte tréninkovou základnu?

Naštěstí je připravený zrekonstruovaný letní stadion, kde sehrajeme první oficiální zápas druhého kola jarního kola proti Slavii. Jde o malé komorní zařízení, které pojme kolem pěti tisíc diváků. Dříve v první lize musely Pardubice hrát svá domácí utkání v Praze na stadionu Bohemians. Trénink normálně probíhal v Pardubicích a zápasy musely jezdit do Prahy. Vím, že to bylo pro všechny nepříjemné. Nyní budeme hrát na zrekonstruovaném letním stadionu a jako tréninková základna bude sloužit staré zázemí klubu, tedy stadion Pod Vinicí a veškeré jeho zázemí.

V minulé sezóně Slezský FC Opava málem postoupil do první ligy. Bohužel jste v semifinále play off vypadli s Bohemians Praga.

Všichni hráči brali tento zápas doma a venku jako velkou příležitost pro nás všechny. Oba zápasy byly vysílány v televizi a byla tam především perspektiva hrát první ligu. Pro mnohé z nás to byla skvělá příležitost ukázat se a poprat se o lepší nasazení do Opavy nebo jiného klubu. Před touto soutěží jsme si řekli, že musíme udělat vše proto, aby největší problém měli naši nadřízení. Bohužel jsme tento zápas nedokázali vyhrát.

Hrál jste nejvyšší ligu v České republice. V sezóně 2019/20 jste odehrál šest zápasů za Opavu a dokonce jste vstřelil gól proti FK Jablonec.

Byla to moje první sezóna v Česku. Nejprve jsem slezl z lavičky a tento zápas proti Jablonci byl první, do kterého jsem nastoupil v základní jedenáctce. Bohužel jsme zápas prohráli, ale byl jsem nešťastný, že jsem dal svůj první gól v české lize. Poté jsem odehrál ještě dva zápasy, ale zranil jsem si koleno a už jsem nehrál. Na hřiště jsem se vrátil až v následující sezóně, kdy Opava sestoupila do druhé ligy.

Jak jste se ocitl v české lize? Přestože jsme sousedé, tento směr polští fotbalisté často nevolí. A to jste zatím stihl odehrát jen osm zápasů na druhém stupni šampionátu v barvách Górniku Zabrze a Zagłębie Sosnowiec.

Pak jsem měl „sestup“ do třetí ligy a hrál za Stal Rzeszów a Gwark Tarnowskie Góry. Pak mě kontaktoval trenér Jacek Gorczyca, který mi nabídl, abych přestoupil do Odry Wodzisław, která v té době hrála 4. ligu, ale měl bych možnost se tam přestavět. Trenérem Odry byl tehdy Ryszard Wieczorek, který mě znal z doby, kdy vedl Górnik Zabrze, a já jsem tehdy nastoupil do prvního týmu. Právě při hraní Odry jsem absolvoval další školení u Janusze Pontuse, který vedl Wodzisław Academy. Byl to on, kdo mě viděl na těchto hodinách a řekl mi, že mám potenciál a že by mi mohl pomoci zorganizovat testy v České republice, protože má tolik konexí. Souhlasil jsem a pak se objevila varianta testu v Opavě, která tehdy hrála nejvyšší ligu v Česku. Šel jsem tam celkem třikrát a po přesvědčování trenéra Kovače mi byla nabídnuta smlouva.

Byl jsi tam jediný Polák?

Tehdy ano, ale těsně před podpisem smlouvy se na testech objevil i Nataniel l’Elu. Zůstal v Opavě, poté byl zapůjčen do Benešova a po 1,5 roce v České republice se rozhodl vrátit do Polska a podepsal smlouvu s GKS Jastrzębie.

Jak hodnotíte mistrovství ČR po organizační a sportovní stránce?

Pokud jde o českou Premier League, tedy obdobu naší Ekstraklasy, úroveň obou je stejná. Potvrzují to pohárové zápasy Rakova se Slavií nebo dřívější rivalita mezi Legií a Slavií. Byly to vyrovnané zápasy. V Česku je naopak sportovní úroveň trochu vyšší, vedení v klubech je lepší. České kluby hrají určitě častěji než my ve skupinových fázích evropských pohárů, Ligou mistrů počínaje, Evropskou ligou procházet a Konferenční ligou konče. Je to ukazatel úrovně ligových zápasů v Česku a Polsku. Rozdílné jsou i poměry mezi cizinci a reprezentanty v týmech prakticky všech týmů. Čeští fotbalisté bojují o možnost podepsat smlouvu se Slavií, Spartou nebo Viktorií Plzeň, protože tyto týmy jsou výkladní skříní jejich klubového fotbalu na mezinárodní scéně a právě u těchto týmů je mnohem snazší najít uplatnění v silná liga v Evropě.

Měli jste problémy s učením českého jazyka?

Ne, oba jazyky jsou si velmi podobné a docela rychle jsem začal mluvit česky. Každopádně, kdybych měl nějaké potíže, mohl jsem si s trenérem Kováčem vždy promluvit anglicky. V Opavě jsem také potkal Lumíra Sedláčka, který v Polsku hrál za Groclin, Wisłu Płock, Polonia Warszawa a Piast Gliwice a ve Slezském byl sportovním sekretářem klubu a pomáhal mi s problémy na každém kroku. Byl to můj český otec a dlužím mu opravdu hodně.

V neděli budete mít možnost debutovat za tým FK Pardubice, který se na silnici střetne se Slovanem Liberec a příští sobotu 4. února, kdy se otevře zrekonstruovaný letní stadion, si zahrajete se Slavií Praha. Tento zápas budeme živě vysílat na Polsat Sport Extra a všichni doufáme, že se vám, jako našemu „hroznu“ v české lize, povede dobře.

Doufám v to také a udělám vše pro to, abych na těchto setkáních ukázal svou nejlepší tvář. Všichni si dobře uvědomujeme, že tyto první zápasy nás musí tlačit do boje o zajištění naší existence v lize.

Zápasy české Fortuna ligy lze sledovat na sportovních kanálech Polsat.

Polsat Sports

Přejděte na Polsatsport.pl