Polský HDP vzrostl v prvním čtvrtletí roku 2022 meziročně reálně o 8,5 %, uvedl v úterý Ústřední statistický úřad. Jde o druhý nejvyšší výsledek 21. století. Podle ekonomů však polská ekonomika již vstupuje do fáze výrazného zpomalení. EURACTIV.pl

Polský HDP v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl o 8,5 %. meziročně o tom dnes informoval Centrální statistický úřad.

Pouze jednou v 21. století – ve druhém čtvrtletí roku 2021 – ekonomika meziročně rostla více (o 11,3 %). Stejně jako v té době měla na čtení vliv i nízká základna před rokem.

V prvním čtvrtletí roku 2021 se polská ekonomika propadla o 1,2 %. Každý rok.

Ekonomové očekávali růst HDP o 8 %. meziročně o 1,7 procenta. čtvrt na čtvrtletí. O tom, že „v prvním čtvrtletí pravděpodobně zrychlil růst HDP na 8 %. řekl prezident Polské národní banky na tiskové konferenci na začátku května Adame Glapinski.

HDP po pandemii v roce 2021 vyskočilo

Poslední čtvrtletí loňského roku jsme zakončili s dynamikou HDP na úrovni 7,3 %. Každý rok.

ČSÚ upřesnil, že zveřejněná data jsou předběžná a „mohou podléhat revizi v souladu s revizní politikou uplatňovanou ve čtvrtletních národních účtech v době přípravy prvního pravidelného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2022, který bude vydáno 31. května. , 2022.“

Je třeba poznamenat, že HDP vyskočil o 8,5 %, to je reálné, tedy po započtení vlivu inflace. V nominálním vyjádření, tedy po připočtení tempa růstu cen, vzrostlo národní hospodářství zhruba o 20 %.

Takový výsledek naznačila data z ekonomiky. Od začátku roku zaznamenala průmyslová výroba v Polsku dvouciferný růst. V březnu to bylo 17,3 %. meziročně v únoru nárůst činil 17,6 % a v lednu až 19,2 %.

Obtížné měsíce pro ekonomiku

V následujících týdnech by se to však mělo jen zhoršovat. Ekonomové MBank napsali, že „první čtvrtletí je zpětné zrcátko: neextrpolovat!“. A graf jejich prognózy polského HDP mluví sám za sebe – těžké časy pro polskou ekonomiku.

„Zpomalení ve druhé části roku bude výrazné – tempo růstu HDP klesne pod 3 %. Prudce rostoucí inflace a rostoucí náklady na obsluhu úvěrů zatíží spotřebitelské výdaje ve druhé polovině roku. Některé společnosti navíc zmrazí investiční projekty kvůli nedostatku materiálu a ekonomické nejistotě.“, předpovídají zase odborníci z Polského ekonomického institutu.

Ekonomové státní banky Bank Pekao poukázali na to, že „samotné první čtvrtletí je solidních +2,4 % q/q, a proto je polská ekonomika jeden krok od návratu k dlouhodobému trendu“.

Ekonomové Citi Bank přitom předpokládají, že díky transferovým efektům z roku 2021 a vysokému výchozímu bodu v roce 2022 bude průměrný roční hospodářský růst v tomto roce vysoký – růst HDP by mohl činit 5,4 %. Podle jejich názoru polská ekonomika v roce 2023 výrazně zpomalí – růst HDP by mohl činit kolem 1,5 %.

Inflace v Polsku je nejvyšší v EU

Ekonomiku navíc zatěžuje vysoká inflace. Nebo spíše potřeba s ní bojovat, což pro NBP znamená zvyšování úrokových sazeb. To následně vede ke snížení spotřeby a investic.

Evropská komise v pondělí 16. května představila zprávu obsahující ekonomické prognózy pro další roky pro země Evropské unie. Následuje, že inflace v Polsku v roce 2023 bude činit 7,3 %, což bude nejvyšší výsledek v EU. Předpokládá se také nižší růst HDP. Hospodářská krize přímo souvisí s válkou na Ukrajině.

„Je nepopiratelné, že ekonomika EU prochází těžkým obdobím kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou. V důsledku toho jsme naši prognózu odpovídajícím způsobem upravili směrem dolů. Zásadním negativním faktorem jsou prudce rostoucí ceny energií, které tlačí inflaci k rekordním výšinám a zatěžují evropské podniky a domácnosti,“ řekl Valdis DombrovskýMístopředseda Evropské komise pro ekonomiku.

Předpovídá to Evropská komise v roce 2022 HDP Polska poroste o 3,7 % a v roce 2023 o 3 %. Válka na Ukrajině měla velký vliv na slabý ekonomický růst naší země.

V únoru, před začátkem konfliktu, prognózy pro Polsko v roce 2022 počítaly s růstem HDP o 5,5 % a v roce 2023 o 4,2 %. – v roce 2021 vzrostl HDP Polska o 5,9 % Podle zprávy se očekává, že pokles HDP Polska bude ovlivněn také: větší ekonomickou nejistotou, narušením obchodu, silným inflačním tlakem a zvýšením úrokových sazeb, aby bylo možné čelit nadměrné inflaci.

Revidovány byly také prognózy inflace. Podle odborníků z Evropské komise bude průměrná roční inflace v eurozóně v roce 2022 činit 6,1 %, v celé EU pak 6,8 %. Předchozí zpráva pro eurozónu uváděla pouze 3,5 %. růst.

Předpověď pro Polsko není optimistická

V roce 2022 se očekává inflace 11,6 %. (vyšší bude pouze v Litvě – 12,5 %, v ČR – 11,7 % a v Bulharsku – 11,9 %). V roce 2023 klesne na 7,3 %, ale bude to nejvyšší výsledek v Evropě. Dřívější prognózy pro únor ukazovaly na 6,8 %, resp. a 3,8 procenta

Autor Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl